Jestli je dnes někdo ve světě techniky hvězdou, je to Elon Musk. Sice nemohl být předobrazem pro komiksového Iron Mana, protože je mladší než tento komiks, média ho tak nazývají. Musk pro fanoušky techniky a novináře není nudný, ani když mluví o bateriích na zdi, což se ukázalo minulý týden. Jeho firma Tesla představila nové systémy na skladování energie pro domácnosti.
Last night's Tesla Powerwall and Powerpack unveiling https://t.co/ksD8m6nCJO
Na první pohled přitom nejde o nic převratného. Systém tvoří lithiové baterie (česky známé jako “lionky“), které známe z moderní elektroniky a koneckonců i elektromobilů Muskovy firmy Tesla. Musk s bateriemi pro domácnosti (a fotovoltaické systémy, jejich instalaci atp.) už jisté zkušenosti má. Je předsedou správní rady v rámci společnosti SolarCity. To je firma specializující se na instalace fotovoltaických systémů, která přišla i se zajímavými finančními inovacemi, ale baterie v jejím obchodě představovaly druhořadou záležitost. Firma ho využila ke sbírání zkušenosti a ověřování možností zvoleného obchodního modelu. Teď se má začít „na ostro“.
Nový systém se jmenuje Powerwall a zákazníci (zatím američtí) mají na výběr ze dvou verzí: menší s kapacitou 7 kilowatthodin (kWh) za tři tisíce dolarů (cca 75 tisíc korun) a větší s kapacitou 10 kWh, která je za 3 500 dolarů (cca 90 000 Kč). Kapacita je taková, že větší baterie má stačit průměrné americké domácnosti po dobu osmi hodin průměrné spotřeby. (Americké statistiky udávají průměrný odběr tamní domácností na cca 1,26 kW.)
Zařízení lze zapojovat do jednoho systému až po devíti kusech, tedy do maximální kapacity 90 kWh. Součástí ceny není zařízení na převod stejnosměrného proudu na střídavý, tedy invertor, který vyjde ještě na několik dalších desítek tisíc korun. Domácnosti s fotovoltaickými systémy ho už v naprosté většině případě mají (pokud nejde o ostrovní systémy celé na stejnosměrný proud).
Tesla začíná prodávat i větší systémy Powerpack o kapacitě cca 100 kWh, které už jsou vhodné spíše pro malé podniky než pro domácnosti. Jejich cena nebyla zveřejněna, Tesla se ale chlubí tím, že je bude v blízké době instalovat pro některé podniky, např. Amazon.
Otázka ceny
Co za tuto cenu futuristicky vyhlížející baterie vlastně nabízí? Rozhodně to není levnější elektřina.
Baterie Powerwall firmy Tesla
Ceny baterií se uvádějí obvykle v dolarech za uskladněnou kilowatthodinu. V případě Tesla Powerpack je to cca 350 dolarů za kilowatthodinu - to je dobrá cena, o mnoho levněji to dnes nejde. Stejně důležité ovšem je, jak rychle budou baterie stárnout a jak velkou kapacitu budou mít třeba na konci Teslou slibované desetileté záruky. Pokud bude poloviční, cena uskladněné kWh bude logicky dvojnásobná, a už to nebude žádné terno.
Odborník na baterie a fotovoltaické systémy Winfried Hoffmann odhaduje cenu skladování jedné kilowatthodiny v bateriích s cenou cca za cenu Tesly na na 15 centů (tj. zhruba čtyři koruny) za kilowatthodinu. To je o něco vyšší než průměrná americká cena za elektřinu, a o něco nižší než ceny české (ale tady asi zase budou kvůli daním atp. baterie o něco dražší než v Americe). V české praxi to znamená, že se stále nevyplatí například odebírat levnější elektřinu za nízké ceny (pod dvě koruny za kWh, tedy rozdíl kolem tří korun za kWh) a využívat ji ke špičce. (Ke stejnému závěru dochází na svém blogu na základě rozboru vlastní spotřeby také Patrik Zandl).
Tesla ovšem baterie nabízí především jako doplněk domácích slunečních „elektráren“. V tom případě si k ceně musíte připočíst náklady na solární panely, které se výrazně liší podle podnebí. Ve slunných oblastech může být cena elektřiny z nich nižší než koncové ceny pro maloodběratele v Česku, u nás je stále o několik korun dražší než elektřina ze sítě.
V tuto chvíli tedy existuje jen několik trhů, kde se podobné systémy vyplácejí. Extrémním příkladem může být Havaj, kde je elektřina v průměru za 33 centů na kWh (tj. přes 8 Kč za kWh) a slunce svítí v průměru výrazně více než u nás. Slibným trhem by možná mohla být i Kalifornie, kde je elektřina na americké poměry drahá (v průměru je za cca za 17,5 centu za kWh, tedy cca 4,40 Kč), a navíc stát agresivně prosazuje „zelené“ technologie.
Ale co bude za pár let? Tesla prodává své baterie za 350 dolarů za kilowatthodinu, před pěti lety se odhady ceny prodávaných baterií pro elektromobily pohybovaly od cca 600 do 1 200 dolarů za kWh. A analytici si mysleli, že v roce 2015 bude cena za kWh zhruba kolem 500 dolarů.
Skutečnost tedy v tomto případě předbíhá většinu optimistických scénářů. Neobjevila se sice žádná revoluční technologie, ale běžné lithiové baterie postupně procházejí celou řadou dílčích změn, které v první řadě snižují cenu. Například Tesla dokázala výrazně snížit množství elektroniky v bateriích. Nebo zjednodušila ochranu před vznícením. (Zajímavý pohled do utajovaného nitra baterií Tesla najdete zde.)
Továrna na baterie Gigafactory, kterou firmy Tesla a Panasonic staví v Kalifornii.
Cena by mohla také dále klesat kvůli rostoucímu objemu výroby. Ceny samotných komponentů (hlavně článků) v posledních letech výrazně klesají a na trh míří další kapacity, včetně samotnou Teslou a firmou Panasonic budované „Gigatovárny“ v Kalifornii. Měly by začít fungovat příští rok a v roce 2020 by měly dodávat baterie pro půl milionu elektromobilů ročně (cca 50 gigawatthodin kapacity za rok). Firma tvrdí, že ceny za kWh by se spuštěním nové generace výrobních linek v roce 2017 měly snížit o 30 procent.
Je možné, že baterie budou za několik let představovat na řadě míst světa nečekaně konkurenceschopnou možnost uchovávání energie, a to třeba i jen pro skladování levnější energie a její použití ve špičce. (Nemluvě o tom, že automobilové baterie pomalu mohou začít konkurovat benzinu při cenách pod 300 dolarů za kWh, jak jsme psali zde.)
Není to jen dobrá zpráva. Pokud tomu tak bude a lidé budou ochotni do těchto systémů investovat, čekají zavedený pořádek v energetice poměrně velké změny. Lze si představit, že velké energetické společnosti se budou bránit tomu, aby udržovaly za dosavadní ceny elektřiny stávající infrastrukturu, kterou s rozvojem domovních systémů bude využívat stále méně lidí. Technologičtí optimisté předpokládají, že ceny udrží na nižší hladině využití pružného řízení sítí pomocí IT technologií (“chytré sítě“), ale to je zatím neprozkoumaná a v tuto chvíli neekonomická technologie. Jinými slovy: pokud se baterie - a nejen ty od Tesly - opravdu uchytí, nejspíše to nebude bez bolesti.
Oprava: V článku byl chybně uveden vztah společnost Tesla a SolarCity a nepřesně uváděl, že Tesla používá li-pol baterie. Chyby jsme opravili.
