Steve Jobs by dnes oslavil šedesátiny. A byl by bohatší než kdy dřív

Vizionář, génius a umělec, který změnil tvář počítačů i mobilních telefonů. A na druhou stranu také sobec, perfekcionista a člověk, kterého jste nechtěli potkat ve výtahu. Tak na Jobse, zakladatele a vizionáře firmy Apple, vzpomínají lidé tři a půl roku po jeho úmrtí.

Steve Jobs (24.2.1955 - 5.11.2011) zemřel ve věku 56 let. Dnes by oslavil šedesátiny.

„Dnes vám chci představit revoluční nové produkty,“ předstupuje Jobs před dychtivé fanoušky v lednu 2007. „Je to dotykový iPod se širokoúhlým displejem. Dále revoluční telefon. A nakonec perfektní přenosný internetový prohlížeč.“

Jeden z nejslavnějších momentů Jobsovy kariéry odstartoval raketový růst do té doby stagnujícího trhu s chytrými telefony. Jobsův iPhone před osmi lety otevřel úplně novou kapitolu. O tři roky později se mu něco podobného povedlo s iPadem - tabletem, který obnovil zájem veřejnosti o zařízení, která do té doby (Microsoft představil tablety už v roce 2000) měla pouze okrajový význam. Jobs zkrátka uměl nadchnout týmy inženýrů a designérů, hlavně uměl své produkty dobře prezentovat, procítit a prodat.

Boháč, který chodil bos

Životopis Steva Jobse

Autorizovaný (ale nečekaně objektivní) životopis Waltera Isaacsona nahlíží do zákulisí firmy Apple i osobního života Jobsovy rodiny. Knihu Steve Jobs pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz.

Jobs založil firmu Apple se svým kamarádem a výjimečně talentovaným programátorem Stevem Wozniakem v roce 1976. Již o čtyři roky později jejich firma vstoupila na burzu a z asi tří stovek zaměstnanců se rázem stali dolaroví milionáři. To bylo ještě v době, kdy jedna akcie firmy Apple stála 2,75 dolaru (jde o přepočítání původních 22 dolarů, protože došlo ke třem rozdělením akcií). Dnes je společnost Apple nejcennější společností na burze - se 130 dolary za akcii dosahuje na tržní kapitalizaci 775 miliard dolarů (18 tisíc miliard korun). Jelikož Jobs vlastnil velké množství akcií své firmy, jeho jmění by dnes bylo pravděpodobně výrazně vyšší.

Steve Jobs

Steve Jobs, milionář a později miliardář, který po celý svůj život dával důraz na „průnik technologií a umění“, byl v mnoha ohledech velmi svérázný. Ale jeho výstřelky v osobním životě kontrastovaly (nebo se doplňovaly) s jeho zapálením pro jeho vizi. Jobs totiž ve všech oblastech, které pomohl proměnit, uplatňoval podobné principy. Méně je více. Jednoduchost je nejvyšší forma promyšlenosti. Intuice je důležitější než průzkum. Zákazník neví, co chce, dokud mu to neukážete. Výborní pracovníci neradi vidí, když jim tolerujete chyby. Když jdete do projektu s tím, že v něm vyděláte peníze, děláte něco špatně. Když nechcete změnit svět k lepšímu, tak to rovnou zabalte. A buďte šílení. Lidé, kteří jsou dost šílení na to, aby začali měnit svět, jsou ti, kterým se to podaří.

Projev Steva Jobse v roce 2005 u příležitosti promocí na Stanfordu:

Se svými zásadami si ale nadělal mnoho nepřátel, což vyústilo v Jobsův nedobrovolný odchod z jeho vlastní společnosti Apple v roce 1985, poté, co se Jobs pokusil převzít vedení, které předtím svěřil marketingovému odborníkovi Johnovi Sculleymu. Jobs si založil vlastní společnost NeXT Computer, která vyráběla dražší pracovní stanice i počítače do školních pracoven.

Kromě toho Jobs využil svůj čas mimo Apple k práci na projektech se společností Pixar, kterou svým finančním přispěním doslova postavil na nohy. I zde režiséři a animátoři poznali, jak obtížné a vyčerpávající, ale i povznášející a motivující, je pracovat pod taktovkou samorostlého Jobse. Výsledkem byl film Toy Story v roce 1995, který produkoval samotný Jobs a který je dodnes vzpomínán jako film, který z Pixaru udělal nepřehlédnutelného hráče na poli filmů.

Slavný návrat do společnosti Apple

Když se v roce 1997 Jobs po čtrnácti letech vrátil do firmy Apple, ze které ho jeho kolegové vyštípali, hrozil společnosti okamžitý krach. Namísto toho Jobs z Applu za deset let udělal nejcennější firmu na světě, která se z druhořadého výrobce minoritního hardwaru stala dominantní silou na poli hudby, přehrávačů, telefonů a tabletů.

Jak Applu dochází dech

Ukázka z knihy Zakletá říše

Mezi památné momenty patří třeba popis Stevovy metody razantního zjednodušování. Poté, co mu jeho kolegové několik dní vysvětlovali důvody pro to, proč Apple v roce 1997 vyrábí mnoho desítek různých variant počítačů, Jobs vstal a řekl: „Dost. To je šílené.“ Vzal fixu a na tabuli nakreslil kříž. Kvadranty popsal „Consumer“ a „Pro“ na sloupcích a „Desktop“ a „Portable“ na řádcích. „Tohle potřebujeme, čtyři produkty, nic víc.“ Celá místnost utichla. Dodnes je to nejvýstižnější popis strategie Apple na poli počítačů.

Boj s rakovinou a Jobsovo úmrtí

Ani bohatství, které se v roce 2010 vyšplhalo na 8,3 miliard dolarů (157 miliard korun), ovšem Jobsovi nezajistilo věčné mládí. Od roku 2004 zápasil s rakovinou, v roce 2009 podstoupil transplantaci jater.

Walt Mossberg a Steve Jobs na konferenci All Things Digital (klikněte pro celý článek)

Steve Mossberg, americký novinář a Jobsův známý, vzpomíná na Jobsův přístup k dlouhotrvající nemoci: Když se Steve po transplantaci jater zotavoval doma v Palo Alto, pozval mě jednou k sobě. Nakonec z toho byla tříhodinová návštěva s vloženou procházkou do blízkého parku, na které trval, i když jsem měl obavy o jeho křehké zdraví.

Vysvětlil mi, že chodí každý den. Každý den si dává vzdálenější cíl a jeho dnešním cílem je park. Při chůzi se náhle zastavil a zdálo se, že je mu špatně. Prosil jsem ho, abychom se vrátili domů. Poznamenal jsem, že neumím poskytnout první pomoc a že už před sebou vidím titulky: „Bezradný novinář nechal zemřít Steva Jobse na chodníku.“

Ale on se smál, odmítl se vrátit a po krátké pauze jsme pokračovali k parku. Sedli jsme si na lavičku, mluvili o životě, rodinách a našich nemocech. (Já jsem pár let předtím měl srdeční infarkt.) Napomínal mě, jak důležité je zachovat si zdraví. A pak jsme se vrátili. K mé neskonalé úlevě Steve Jobs toho dne nezemřel. Ale v roce 2011, stále příliš mladý, opravdu odešel, a pro svět je to velká ztráta.