Tradiční český výrobce kolejových vozidel z Ostravy má před sebou nelehký úkol: vyvinout, vyrobit a nechat si schválit Drážním úřadem ve velmi krátkém čase nový jednopodlažní pantograf pro České dráhy.
Finální výroba bude probíhat v Ostravě. První díly jednopodlažní elektrické jednotky ale vznikly v Plzni.
Soupravy mají tří různá provedení, která se sestavují z pěti typů vozů. V nich jsou unifikované bloky interiéru, pohonu a výzbroje.
Ušetří se na lokomotivě
Nové pantografy mají nahradit dvou až třívozové vlaky s lokomotivou. Právě ve srovnání s nimi vynikne jejich hospodárnost. Na rozdíl od klasického vlaku s lokomotivou se totiž nebude muset při rozjezdech urychlovat i hmota samotné lokomotivy.
Tím se ušetří podle uspořádání nové soupravy 28 až 35 % energie. Dalších 20 % lze uspořit rekuperací, tedy dobíjením při zpomalování. Soudobá elektronika přidá ještě asi 5 % svou vyšší účinností. V součtu spotřebuje tento pantograf oproti stávajícímu vlaku s lokomotivou polovinu energie.
Nový pantograf bude mít menší kapacitu cestujících než oblíbené City Elefanty. Dvouvozová jednotka má kapacitu 147 sedících cestujících, třívozová jich pojme 241. Pro porovnání, CityElefanty mají kapacitu 310 míst.
Interiér druhé třídy
Interiér první třídy
Vizualizace nového pantografu
Cestující mohou od jednotky 7Ev, jak ji označuje výrobce, očekávat pohodlí alespoň jako v City Elefantech. Budou tam zásuvky pro notebooky, wi-fi síť a snad i spolehlivá klimatizace.
Interiér pro cestující bude prostorný bez příček a dveří. Mezi vozy jsou umístěny pohodlné průchozí měchy. Kromě toho bude v jednom hlavovém vozidle i oddíl první třídy.
Vizualizace nového pantografu
Nový vlak najde uplatnění v regionální dopravě v Jihočeském, Moravskoslezském, Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
Jednopodlažní jednotky si také musí poradit se zhoršenými adhezními podmínkami ve stoupáních, aby nepodkluzovaly a například spolehlivě dojely z Ústí nad Labem do Litvínova za jakéhokoliv počasí. Proto je každý vůz soupravy vybaven jedním hnacím a jedním běžným podvozkem.
Nejprve vznikl pult strojvedoucího
Řídící pult strojvedoucího
První díly nového vlaku vznikají převážně v Plzni. Nejdřív vznikl pult strojvedoucího.
Pult strojvedoucího vychází ze dvou koncepcí. Dominuje řešení z lokomotivy 109E. To doplňují části z řídícího vozu řady 961 z šumperského PARS.
Při vývoji konstruktéři museli respektovat zásady projektu EUDD (jeho úkolem je co nejširší unifikace pultů kolejových vozidel v evropském měřítku). Na přání Českých drah došlo ke změnám v uspořádání ovladačů v souladu s platnými normami.
Počítačová vizualizace kabiny strojvedoucího
Sdělovací prvky jsou v kabině umístěny tak, aby všechny zobrazovače byly dobře čitelné pro sedícího i stojícího strojvedoucího. Přesto se může stát, že některým strojvůdcům nebude vše stoprocentně vyhovovat.
Prostoru dominuje provozní obrazovka uprostřed, kterou doplňuje diagnostický displej vpravo. Vlevo je umístěna ovládací skříňka radiostanice TRS.
Řídicí pult strojvedoucího
V pravé části prvního vyrobeného pultu vidíme otvory pro nejdůležitější ovladače. První páka je hlavní jízdní páka, která ovládá i průběžnou (samočinnou) brzdu. Druhou se pak spouští přídavné (přímočinné) brzdy.
Páky se montují na pevnou část stolku. Při konečné montáži se na obě nasadí odklápěcí část pultu. Na něm jsou nově také dvě místa na umístění jízdních řádů. Překvapivě na papíře. Strojvedoucí si tak může vybrat, zda si jízdní řád položí na vodorovnou část před klávesnicí, nebo zda si ho pověsí.
Kabeláž řídicího pultu strojvedoucího
Popisky poloh a funkcí jednotlivých ovladačů jsou provedeny novou technologií takzvaného trvalého zažehlení popisu do nosného laminátu. Toto řešení zaručuje odolnost popisků proti otěru při běžném provozu.
Trakční podvozek
Asynchronní trakční motor Škoda ML 3942 K/4 o výkonu 340kW
Rám trakčního podvozku na svařování návarků
Montáž první elektrovýzbroje
Aby mohl být celý vlak nízkopodlažní, je většina elektrické a pneumatické výzbroje uložena na střeše jednotky.
Hlavní konstruktér měniče konzultuje podrobnosti výroby
Montáž pulsního usměrňovače
Půjde o vůbec první železniční vozidlo tohoto druhu v ČR, dosud se takový koncept uplatňoval jen u nízkopodlažních tramvají.
Nárazuodolná kabina strojvedoucího je z oceli, zbytek skříně z hliníku
Zadní rám kabinového modulu
Kabina strojvedoucího vyhovuje přísným bezpečnostním normám a je vybavena i prostorem pro přežití v případě nárazu. Proto je na hrubou stavbu hlavových vozidel, která jsou vyráběna z hliníkových velkoplošných protahovaných profilů, přišroubován ocelový kabinový modul. Hrubé stavby vložených vozů jsou celé z hliníku.
