První z řady kanadských dokumentárních rekonstrukcí se věnuje nejstrašnější katastrofě, která se v dějinách letectví odehrála. Zkoumá a vysvětluje, jak je možné, že dva špičkové letouny Boeing 747 tragicky havarovaly na ranveji letiště Los Rodeos na Kanárských ostrovech. Jak vůbec mohly vyrazit proti sobě?
Neuvěřitelná katastrofa
Kapitán Van Zanten pilotující nizozemské letadlo byl pod velkým tlakem. Věděl, že musí buď vzlétnout nebo zrušit let. Posádka si byla vědoma, že udělal chybu, když nepočkal na povolení ke startu, ale bála se mu to říci. Mezitím kilometr před nimi ještě roluje po ranveji americké letadlo společnosti Pan Am. Je otázkou minut, než odbočí doleva a uvolní dráhu pro start.
Je stále hustší mlha. Kapitán nizozemského letadla se obává, že by za chvíli neviděl na dráhu a musel by let odložit. Po hodinách čekání na start je unavený a pod tlakem. Levou rukou přidá rozhodně rychlost. Domnívá se, že letadlo před ním už je dávno pryč.
Během kilometru získá plně natankované letadlo KLM pořádnou rychlost. K odlepení od země to ale nestačí. Ve chvíli, kdy se posádky skrze mlhu konečně zpozorují, nedá se již katastrofě zabránit. V 17:06:56 se letadla na jediné dráze letiště Los Rodeos srazila.
Z nizozemského letadla nikdo nepřežil, z amerického Boeingu se zachránilo 61 lidí. Na příjezd sanitek a hasičů čekali několik desítek minut. Dlouho totiž nikdo nevěděl, jaká havárie se stala. Viditelnost byla téměř na nule a řídící věž s pouhými dvěma dispečery nedisponovala radarem.
Jak se vůbec taková nehoda mohla stát, ptala se světová veřejnost, média i vyšetřovatelé? Postupně vyšla na povrch celá řada zdánlivě nepatrných skutečností, které v součtu zapříčinily katastrofu obrovských rozměrů.
Řetězec nešťastných událostí
27. března 1977 se ke Kanárským ostrovům blíží kromě jiných letadel také dva Boeingy 747. Jeden přepravuje cestující z New Yorku (Pan Am), druhý z Amsterdamu (KLM). Jejich cílovou destinací je Las Palmas.
1. bombový útok
Jenže letiště Las Palmas obdrží hrozbu bombového útoku. Probíhá evakuace, prohledávání teminálů a samozřejmě přesměrování příchozích letů. Tak se na jinak malém a nevytíženém letišti Los Rodeos ocitne velké množství letadel.
2. Doplnění paliva
Kapitán holandského letadla patřil k nejzkušenějším pilotům ve společnosti KLM. Paradoxně to jej možná učinilo náchylným ke špatným rozhodnutím. Poslední půlrok totiž trénoval nové piloty na trenažeru, a mohl tak trpět "simulátorovým syndromem", kdy má jako instruktor kontrolu nad mnoha parametry letu a nic jej tedy nemůže překvapit.
Kapitán Van Zanteen byl čím dál nervóznější, což se projevilo i na komunikaci s personálem.
Kvůli novým předpisům ohledně střídání pilotů se rozhodl natankovat během čekání plné nádrže paliva, aby pak již nemusel tankovat na Las Palmas. Tím ale zdržel letadlo Pan Am, které čekalo za ním. Zároveň zatěžkal letadlo pohonnými hmotami tak, že jej pak včas nemohl zvednout. A do třetice - množství hořícího paliva znemožnilo, aby v jeho letadle kdokoli přežil. Tak aspoň mluví zpráva španělských vyšetřovatelů.
3. Nedorozumění v komunikaci
Relativně špatně vybavené letiště s pouhou jednou drahou se potřebovalo "zbavit" nakumulovaných letadel dřív, než se už tak mizerné počasí ještě zhorší. Poslalo proto oba Boeingy na start. KLM startoval první, Pan Am měl zatím narolovat po vzletové dráze, odbočit vlevo a umožnit KLM start.
Americká posádka byla instruována, aby odrolovala na třetí ranvej. Napřed rozuměli první, ale to nedávalo smysl, tak se znovu zeptali. "One, two, three, third!" ujistil je operátor. Jenže když dorazili k výjezdu C3, zjistili, že je to pro Boieng nevhodná otočka. Podle mapy byla kousek dál 45 stupňová odbočka, a tak věži oznámili, že pokračují k ní.
"Řekli jsme: potvrďte, na kterou pojezdovou dráhu máme jet, a on řekl: třetí od vás nalevo, jedna dva tři, třetí od vás nalevo. A pořád jsem přesvědčen, že když nás viděl jet kolem první dráhy, a řekl počítejte tři další dráhy, jedna, dva, tři, dělali jsme přesně to, co po nás chtěl. Stále si myslím, že to tak chtěl. Bylo logické použít tuhle pojezdovou dráhu," vzpomíná Robert Bragg, druhý pilot Pan Am, který katastrofu přežil.
4. Start bez povolení
Ale ať už dispečer myslel jakýkoli výjezd, je to z hlediska zavinění nepodstatné. Vyšlo totiž najevo, že kapitán Van Zanten udělal jednu z nejzákladnějších chyb, jakou pilot může udělat. Vzlétl bez povolení.
Letoun sice dostal ATC povolení, to se ale vztahuje na dráhu po startu, nikoli na start samotný. Po jeho udělení ale kapitán zapnul motory a startoval. Posádka mu v tom nezabránila. Tak se odhalil problém, který v civilní letecké dopravě existoval už dávno. Pilot byl považován - a často se sám považoval - za boha."Kapitán má vždycky pravdu. Nikdy se nemýlí," uvedl paradigma do slov jeden z vyšetřovatelů, Luis Carmona. Mladší důstojník by nikdy neodporoval nejlepšímu pilotovi aerolinií, muži, který mu dal licenci.
583 mrtvých - strašlivá cena za poučení
"Přátelům říkám, aby si zjistili, kde je nouzový východ, aby si přečetli všechny návody jak se dostat z letadla," vzpomíná jedna z přeživších cestujících, Suzanne."To jsou důležité věci!"
Odkazy
- Podrobnosti a další odkazy (Wikipedia.org, anglicky)
| Článek vychází z dokumentu Letecké katastrofy: Srážka století, který uvidíte dnes od 20:00 na ČT1. Použité snímky pocházejí přímo z dokumentu. |
