zavřít
1 / 13
náhledy
Nejtragičtější nehoda v dějinách české železniční dopravy se stala 14. listopadu 1960 u Stéblové na Pardubicku. Čelně se na jednokolejné trati srazily dva vlaky, z nichž jeden táhla parní lokomotiva. Následně vypukl požár s děsivou bilancí: 118 mrtvých a 110 zraněných. Na snímku je ohořelá jízdenka na vlak jednoho z účastníku železničního neštěstí.
Autor: Profimedia.cz
Ze zastávky ve Stéblové vyjel osobní vlak od Hradce Králové tažený parní lokomotivou, aniž by počkal, až bude moct na jednokolejné trati směrem na Pardubice vystřídat motorový osobní vlak. Vyrazil na znamení průvodčího, ačkoli měl ve tři čtvrtě na šest večer čekat ve Stéblové na vlakový spoj od Pardubic a najet na jeho kolej.
Autor: Repro archiv
Nepomohlo ani to, že si chyby všiml výpravčí, který už soupravu nezvládl doběhnout a zastavit. Nedokázal ho dohnat ani výhybkář na kole. Nevyšla ani možnost zastavit vlak na dalším stanovišti za Stéblovou. Telefonát přišel pozdě. Patnáct set metrů za Stéblovou se oba vlaky srazily. Vlak s parní lokomotivou jel rychlostí 55 kilometrů v hodině, motorák od Pardubic šedesátikilometrovou.
Autor: Repro archiv
Těžká parní lokomotiva rozdrtila pět ze šesti vozů motorového vlaku. Náraz zdemoloval také dva vozy z druhého vlaku, ostatní vagony přečkaly srážku s lehčími následky. Přední motorový vůz byl zdvižen vzhůru na čelo parní lokomotivy, strojvedoucí okamžitě zahynul. Kromě obětí, které zahynuly při srážce vlaků, mnoho lidí uhořelo. Žhavé uhlí z lokomotivy totiž spadalo na naftu unikající z motorového vlaku.
Autor: Repro archiv
Vyšetřovatelé nedokázali určit konkrétního viníka nehody. Prakticky každý z železničářů ve vlaku s lokomotivou nějak porušil předpisy. Soud, který se případem v únoru 1961 zabýval, udělil strojvedoucímu, vlakvedoucímu a staršímu průvodčímu tresty odnětí svobody v rozmezí od čtyř do pěti a půl roku.
Autor: Profimedia.cz
Pomníček připomíná železničním neštěstí u Stéblové na Pardubicku.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
K podobně tragické nehodě došlo 24. prosince 1953, kdy v 1:06 hodin na Štědrý den najel rychlík R4 jedoucí z Prahy do Bratislavy před nádražím v Šakvicích v rychlosti 86 km/h do osobního dělnického vlaku číslo 718 na trase z Brna do Břeclavi. Zahynulo 103 cestujících a 102 jich bylo zraněno. Na snímku je historik Ladislav Valihrach, který objevil fotografii s rakvemi pěti starovičských obětí vlakové nehody.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Srážka expresu Panonia 11. prosince 1970 s vykolejenými vagóny u stanice Řikonín u Tišnova si vyžádala 31 mrtvých a 18 zraněných (jedna žena zemřela v nemocnici). Po nárazu se plně rozjetý expres Panonia roztrhl a dva jeho vagony se z několik desítek metrů vysokého viaduktu zřítily na zem.
Autor: ČTK
Fotografie na pietním místě u železničního viaduktu u Řikonína na Brněnsku připomíná tragickou nehodu z roku 1970, při níž zahynulo 31 lidí.
Autor: ČTK
Fragmenty vlakové soupravy na pietním místě u železničního viaduktu u Řikonína na Brněnsku připomínají srážku vlaků, při níž v roce 1970 zemřelo 31 lidí.
Autor: ČTK
Při železničním neštěstí v Zákolanech na Kladensku narazil 25. ledna 1964 neovladatelný nákladní vlak do osobní soupravy stojící ve stanici.
Autor: Archiv Vladimíra Černého
Výsledkem bylo 14 mrtvých a 18 zraněných. A také 36 zcela zdemolovaných vagonů.
Autor: Archiv Vladimíra Černého
Nehodu tehdy způsobila lidská chyba, když bylo špatně provedeno přezkoušení tlaku v brzdách, které nefungovaly správně. Navíc nikdo nepoužil záchrannou brzdu, když se zjistilo, že soupravu nelze ovládat.
Autor: Archiv Vladimíra Černého
