Česká solární energetika v letošním roce rostla jen pomalu. Energetický regulační úřad schválil ke konci října k provozu jen necelých 43 megawattů slunečních elektráren. To je nesrovnatelně méně v porovnání s roky solárního boomu.
Stačilo to však k tomu, aby na přelomu října a listopadu překonal výkon všech k provozu schválených fotovoltaických panelů "magickou" hranici 2 tisíc megawattů. To je oficiálně uváděný instalovaný výkon obou reaktorů jaderné elektrárny Temelín.
Instalovaný výkon Temelína a solárních elektráren
Panelů přibývalo nejen pomalu, ale také po málu. Průměrný výkon jedné nově přihlášené "elektrány" byl těsně pod 12 kW. Většinou šlo o panely na střechách domů. Velkým provozům bez státní podpory samozřejmě zcela odzvonilo.
Sluneční jadernou energii nenahradí
I když máme nainstalováno tolik slunečních elektráren, aby v nejlepším možném případě vyráběly v daném okamžiku stejně energie jako Temelín, jejich celková výroba se jaderné elektrárně rovnat nemůže. Samozřejmě hlavně proto, že nejméně půl dne nevyrábí nic. Navíc se výkon liší i podle postavení Slunce a dalších klimatických vlivů během dne.
Výsledek je patrný z následujícího grafu. Sluneční elektrárny ve skutečnosti vyrobí v průměru pětkrát až sedmkrát méně elektřiny než Temelín. V zimních měsících, kdy jsou panely často pod sněhem a Slunce nízko, to může být ještě o hodně méně.
Výroba elektřiny v Temelíně a ve slunečních elektrárnách. (Výroba solárních elektráren za říjen ještě nebyla zveřejněna.)
Kolik to stojí
Cena za dostavbu dvou nových bloků Temelína, které budou mít stejný výkon jako Temelín současný, se nyní podle neoficiálních informací pohybuje někde kolem 300 miliard korun. Je to však hodně přibližný údaj. Podle zkušeností z jiných projektů spíše ještě výrazně vzroste. Navíc jde jen o dostavbu reaktorů do stávajícího areálu, cena za novou jadernou elektrárnu by byla několikanásobně vyšší.
Kolik přesně stály solární panely postavené v posledních letech, nikdo přesně neví. Pro jednoduchost můžeme počítat s odhadem 150 miliard korun, ale odchylka může snadno být i několik desítek miliard. I tak se však dá říci, že fotovoltaické elektrárny stály v čistých cenách zhruba polovinu ceny dvou nových reaktorů do Temelína. Vyrobí ovšem zhruba pětkrát až desetkrát méně elektřiny.
Protože cena slunečních panelů dál prudce klesá, tak dnes by solární Temelín vyšel už možná jen na polovinu uvedené částky. Je to však dané do značné míry momentálním přetlakem na trhu, kvůli kterému řada firem krachuje. Ale kdyby cena padala pomaleji a pokračoval technický vývoj, mohou panely najít spoustu nových ekonomicky smysluplných uplatnění.
Skutečnost je nepoměrně horší kvůli státní podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplácena by měla být 20 let, tedy pro většinu dnešních českých fotovoltaických elektráren do let 2030 a 2031. Letošní výše podpory by se měla pohybovat zřejmě někde kolem 35 miliard korun (čistá částka přitom bude o několik miliard nižší kvůli dani ze zisku slunečních elektráren).
Jak to bude dál, těžko předvídat, protože tlak na snížení této částky je ohromný.
