Velká radarová změna. Letouny AWACS končí, NATO koupí nákladnější Wedgetail

Severoatlantická aliance nahradí 14 svých radarových letounů AWACS, které mají základnu v německém Geilenkirchenu, šesti stroji Boeing E-7 A Wedgetail, což jsou vojenské verze civilních letounů Boeing 737. Aliance to ve středu oznámila s tím, že modernější letouny budou mít lepší schopnosti, ovšem budou také nákladnější. Podle Reuters půjde pravděpodobně o obchod v hodnotě miliard dolarů.

Stárnoucí letka strojů AWACS je ve službě od 80. let minulého století. Tato letadla v minulosti podporovala mise NATO na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku a nyní slouží například pro pozorovací mise na východním křídle NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Moderní letoun včasné výstrahy střeží vzdálené přístupy k Austrálii

Letouny AWACS, což jsou vlastně létající radarové věže, sloužily jako „oči NATO“ od roku 1982. Jde o modifikované Boeing 707 s charakteristickým rotujícím radarem umístěným nad zadní části trupu.

Tyto radary zvládnou detekovat letouny i na vzdálenost přesahující 400 kilometrů a monitorovat oblast kolem 300 000 čtverečních kilometrů, tedy zhruba o rozloze Polska. Dokážou také zachytit cíle, jako jsou lodě.

NATO hodlá kontrakt o nákupu nových strojů podepsat v příštím roce a první letouny by mohly být nasazeny do služby v roce 2031.

E-7 A Wedgetail

Dvoumotorový proudový letoun včasné výstrahy a řízení (AWACS). První požadavky na budoucí letoun vypracoval štáb RAAF v roce 1978. Až v roce 1994 byl celý program oprášen, aktualizován a dostal označení AIR 5077 Projekt Wedgetail.

Po zpracování studie vyzvala australská vláda 28. května 1996 výrobce k podání přihlášek do soutěže. Dne 21. července 1999 oznámil ministr obrany Austrálie John Moore předběžného vítěze tendru – Boeing a Northrop Grumman. Nosičem nového systému včasné výstrahy měl být letoun Boeing 737-700 IGW (Increased Gross Weight).

Přestavba pak zahrnovala zesílení trupu od přepážky číslo 46 dozadu, aby unesl hmotnost antény MESA. Došlo ke zkrácení přechodu kýlovky do trupu, protože těleso antény samo o sobě zvyšuje směrovou stabilitu a na trupu se objevil celý les antén.

„Pozorovací a řídící letouny jsou zásadní pro kolektivní obranu NATO a já vítám závazek spojenců investovat do nejvyspělejších schopností,“ komentoval záměr generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Tato investice do nejmodernější technologie ukazuje sílu transatlantické obranné spolupráce, přičemž pokračujeme v adaptaci na nestabilnější svět,“ dodal šéf aliance.

29. září 2023