Tyto materiály jsou založeny na TiO2, tedy oxidu titaničitém. Je to bílý prášek, se kterým se setkáváme takřka denně – je v bělidlech, zubních pastách, sterilizovaných potravinách a mnoha dalších produktech.
Bič na orgnické nečistoty a bakterie
Zcela zásadní však je, že TiO2 je výborný foto katalyzátor. Při dopadu slunečního světla rozkládá organické nečistoty jako mastnotu či bakterie na oxid uhličitý, vodík a další produkty, které vyprchají do vzduchu. Zároveň během toho není sám spotřebováván, protože pouze katalyzuje reakci.
Do sucha i do vodičky ...
Aby toho nebylo málo, vyznačuje se oxid titaničitý i další vlastností pro čištění velice důležitou. Je hydrofilní. Jinými slovy - přitahuje vodu. Povrch s oxidem titaničitým poutá vodu, přičemž se netvoří kapky, ale souvislý tenký film, který uvolněné nečistoty a látky odnáší pryč od povrchu. Dokonce má tu vlastnost, že se dokáže dostat i pod samotnou špínu nalepenou na povrchu, čímž přispěje k jejímu odplavení.
... na barák i do ledničky
Mikroskopická vrstva TiO2 může například udržovat čistotu omítek budov, nebo okenních skel. Japonská firma Toto již prodává keramické dlaždice, s touto samočistící úpravou. V Hong Kongu zase vědci pracují na špíně odolávajícímu oblečení.
Mitsubishi Materials Corporation vyvinula dlažební kostky, které čistí vzduch od oxidu dusíku, měníce ho na ionty kyseliny dusičné. Ten může být jednak spláchnut vodou, nebo neutralizován zásaditým složením betonu, kterým jsou kostky pojeny.
Kam nemůže slunce...
TiO2 má však zatím jeden zásadní nedostatek, díky kterému zatím není příliš používán v domácnostech. Jeho katalytické vlastnosti totiž fungují pouze na slunečním světle. Samotné spektrum viditelného záření, jaké vydávají například zářivky nebo žárovky k jeho iniciaci nestačí. A přitom právě v těchto prostorách přímý přístup denního světla nebývá, případně jen ve velmi omezeném množství.
... tam přijde modifikované TiO2
Aktuální etapa výzkumu samočistících technologií se zabývá možností změny atomové struktury TiO2 tak, aby reagoval i jen na užší oblast viditelného záření – například žárovky, nebo zářivky. Pak by mohl být aplikován i na domácích obkladech, umyvadlech, vanách, či záchodových mísách.
 |
