"Každý člověk, který projde tímto životem, tu nevědomky něco zanechá a něco si odnese. Většinu z toho něčeho nemůžeme ani vidět, ani slyšet, ani spočítat. Při sčítání lidí se to neobjeví, ale nic bez toho nemá smysl." (Robert Fulghum)
Je dobré si hned na začátku připomenout, že sčítání lidu je čistá statistika, která s člověkem pracuje jako jednotkou, jako s číslem. Nicméně už od počátků civilizace, kdy vznikaly první státní útvary a rodila se byrokracie, potřebovali vládci vědět, komu vládnou. Kde se jejich poddaní nacházejí, čím se živí a jaký je jejich majetek nebo příjmy. Právě zjištění bohatství obyvatel státu kvůli vyměřování daní bylo pravděpodobně nejdůležitějším úkolem prvních součtů obyvatelstva.
Ten nejstarší, o kterém se nám dochovaly zprávy v podobě hliněných tabulek, se odehrál v babylónské říši kolem roku 3800 před Kristem, tedy téměř před šesti tisíci lety. Jednalo se o pravidelnou záležitost, každých šest nebo sedm let úředníci získali přesný přehled. Nejen o stavu obyvatel, ale také o počtu oslů, volů a zemědělské produkci (mléko, máslo, med, vlna). Také v Egyptě bylo sčítání lidu běžnou praxí, tam zase kvůli soupisu práceschopných dělníků, vhodných pro stavbu pyramid.
Další census se odehrál v Izraeli za vlády krále Davida. Dočteme se o něm třeba v 2. Samuelově (24. kapitola, verš devátý): "Jóab králi odevzdal součet branného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojeschopných mužů, schopných tasit meč, a judských mužů bylo pět set tisíc." Kromě soupisu mužů schopných boje se na základě výsledků součtu obyvatelstva vybíraly daně. Ve 4. knize Mojžíšově nalezneme i zmínku o starším součtu Izraelitů.
Také Římané, pověstní svým pořádkem při ovládání známého světa, si vedli záznamy o svých poddaných. O jednom z takových sčítání lidu jsme mohli slyšet nedávno, třeba v evangeliu čteném na půlnoční mši vánoční. Historici se však dodnes přou o tom, o který soupis se jednalo, a soupis provázely nejspíše neshody už v době jeho provádění v tehdejší Judeji, např. z náboženských důvodů.
Miliony lidí v záznamech
Pravděpodobně nejstarší dochované záznamy máme z censu čínského, který se uskutečnil za vlády dynastie Han krátce po počátku letopočtu, v roce 2 po Kristu. Sečetl celkem 59,6 milionu obyvatel, nepochybně nejlidnatější tehdejší populace. O 140 let později už soupis obyvatelstva našel "jen" 48 milionů lidí, pravděpodobně za to může hromadná migrace obyvatelstva na jih.
Evropa se k takové přesnosti dopracovala až o tisíc let později, kdy normanský vévoda a anglický král Vilém Dobyvatel nechal vypracovat "Domesday Book" (někdy též Kniha z Winchesteru). V latinsky psané knize jsou ve dvou svazcích záznamy o Anglii, zemi, kterou Vilém Dobyvatel dobyl roku 1066. Devatenáct let po své korunovaci dal podnět ke vzniku knihy obsahující informace o celé Anglii, a už následující rok byla kniha dokončena. Na základě záznamů v ní pak šlechtici odváděli králi daně.
Pro nás je kniha zajímavá i tím, že známe postupy při jejím vzniku (metodiku). Každé hrabství navštívila skupina královských úředníků a zde, nejspíše za účasti všech důležitých šlechticů, hromadně a detailně zpovídali zástupce měst. Každé hrabství bylo dále děleno na jednotky a za přesnost těchto dílčích výsledků ručila komise tvořená šesti Angličany a šesti Normany.
| Chcete si zahrát na historičky nebo historiky? Domesday Book je kompletně k dispozici na webu |
Za zmínku stojí ještě sčítání lidu, které prováděli jihoameričtí Inkové. Od 15. století až do porážky Španěly pořizovali Inkové záznamy o počtu obyvatel na takzvané kipy. Uzlíky na těchto provázcích používaly desítkovou soustavu a zaznamenávaly nejen čísla, ale i další významy. Inkové splétali provázky z lamích chlupů nebo vlny.
Moderní sčítání - nástup počítacích strojů
Z hlediska technologií je sčítání lidu velice významnou událostí - jelikož jeho jádrem je shromáždění a vyhodnocení velkého množství informací, bylo pokaždé v zájmu organizátorů použít nejvyspělejší technologie dané doby. Do devatenáctého století to byla maximálně nějaká ta počítadla, přinejlepším jednoduché počítací stroje. Vypomoci si úředníci mohli i různými fígly se závažím.
| Počítání po staletí Od mezopotámských počítadel k pokladnám |
V roce 1890 se ale uskutečnilo jedenácté sčítání obyvatel v USA. Přestože data z tohoto censu se nám nedochovala, neboť je pohltil požár z roku 1921, přesto máme výsledky tohoto sčítání stále kolem sebe, dalo by se říci. Například notebook, na kterém právě píšu, je v jistém slova smyslu potomek strojů, které byly vytvořeny pro analýzu dat z 11. součtu obyvatel USA.
Herman Hollerith, americko-německý statistik, pracoval pro americký Úřad pro sčítání obyvatel (US Census Buereau) na ambiciózní zakázce - jeho stroje měly umožnit zpracování obrovského množství dat o obyvatelstvu země během pouhých dvou a půl let. Herman Hollerith navrhl mechanismus pro mechanickou analýzu údajů uložených na děrných štítcích. Děrné štítky mimochodem nebyly jeho vynález, už nějakou dobu se využívaly k nejrůznějším poloautomatizovaným činnostem (ve Francii např. už od roku 1725 k programování textilních strojů).
Revolučním však na Hollerithově patentu byl přístup k informacím - každá informace byla uložena jako číslo.
Patent 395782 (Herman Hollerith, 1884)
Postup sčítání lidu (1890)
1. sběr dat
Tato fáze ještě žádné výraznější novinky nepřinášela. Sběr probíhal v podstatě podobně, jako si pamatujeme z našeho nedávného sčítání v ČR - dotazníky.
Formulář obsahoval místo pro:
- jméno a příjmení
- vztah k otci rodiny
- vztah k armádě (voják, nevoják, vdova)
- rasa (běloch, černoch, míšenec, Číňan, Japonec, Indián)
- pohlaví
- věk
- stav
- kolik dětí
- místo narození
- místo narození otce
- místo narození matky
- počet let života v USA
- naturalizace (propůjčení státní příslušnosti osobě, která dosud náležela státu jinému)
- profese, zaměstnání
- počet měsíců v nezaměstnanosti během roku výzkumu
- počet měsíců školní docházky během roku výzkumu
- schopnost číst
- schopnost psát
- schopnost mluvit anglicky
- akutní a chronické nemoci
- tělesné nebo mentální postižení
- vězeň, odsouzenec, bezdomovec
Protože dotazník byl určen domácnostem, následovaly i společné položky:
-
typ pronájmu či vlastnictví
-
zadluženost
-
pronájem půdy
-
zadluženost farmy
-
poštovní úřad
Na stránkách US Census Bureau si můžete prohlédnout i další historické formuláře.
2. kontrola a přepis dat
Údaje z vyplněných dotazníků ale nebyly rovnou zpracovávány, jako se to dělo dříve, ale přepisovány do děrných štítků.
Každé políčko dotazníků mělo určitý počet možností, na obrázcích výše jsou dobře patrné. Operátoři a operátorky tak prováděli ekvivalent dnešního přepisování dat z dotazníků do počítače (v dnešní době jim při tom ovšem vydatně pomáhají systémy OCR).
Právě u těchto zaměstnanců se mimo jiné objevily možná jedny z prvních příznaků syndromu karpálního tunelu, tak známého z dnešní práce u PC.
3. Strojové sčítání
A konečně přichází ke slovu ta obrovská výhoda strojové analýzy dat. Když jsou údaje z formulářů přepsány (překódovány) do jednotlivých děrných štítků, je už prakticky vyhráno. Nyní už čeká pracovníky a pracovnice jen zdlouhavá mechanická práce. Kartičku po kartičce vkládají do stroje.
Po vložení karty do stroje a přitlačení páky se uzavře elektrický obvod - ovšem pouze v místech, kde je na štítku díra. Odpovídající kontakty se sepnou a elektromagnetický mechanismus posune příslušné mechanické počítadlo o políčko vpřed.
Čtyři desítky budíků nahrávají mnoho hodnot simultánně. Na konci dne nebo směny pak operátor odečetl hodnoty z ciferníků, zanesl je do výkazů a ručně je vynuloval.
Bleskurychlá analýza
Díky strojovému sčítání dat bylo všech 62 622 250 kartiček sečteno už za šest týdnů. Reakce veřejnosti byly ovšem nedůvěřivé - obecně se mělo za to, že občanů USA je přes 75 milionů, takže jich najednou 13 milionů zmizelo.
Sedm milionů nezvěstnýchOdskočení do 20. století To mi připomíná: víte, že v letech 1987 - 1989 zmizelo z Ameriky asi sedm milionů dětí? V těchto letech totiž přestalo být pro rodiče výhodné (a možné) vymýšlet si kvůli slevám na daních potomky, které neměli. V databázi "berňáku" jich tak najednou několik milionů ubylo. Dobře to demonstruje, že ani dnes není statistika všemocná - data jí totiž poskytují lidé. |
Ostatní data byla zpracována stejným způsobem. Hollerithova firma se později spojila s dalšími třemi a v roce 1911 vytvořily korporaci CTR (Computing Tabulating Recording). V roce 1924 se tato společnost přejmenovala na IBM (International Business Machines Corporation).
Přesně tak. Známá firma, že?
Odkazy:
-
Sčítání obyvatel (Wikipedia.org, anglicky, česky)
-
Sčítání obyvatel ve světě (anglicky)
-
Průzkumy a statistiky obyvatelstva (anglicky)
-
Historie amerického sčítání obyvatelstva (anglicky, PDF)
-
Historie českého sčítání lidu (česky)
-
Jedenácté sčítání lidu USA (anglicky)
-
Technologie sčítání z roku 1890 (anglicky)
-
Historická data z amerického sčítání (anglicky)
-
Co se chystá do budoucna (anglicky)
Mohlo by vás zajímat:
