V lednu 2025 poslal moskevský soud tehdy čtyřiašedesátiletého důchodce Konstantina Selezněva na osm let do vězení. Na sociální síti VK (VKontaktě) se totiž obrátil na generálního prokurátora. Chtěl po něm potrestání lidí zodpovědných za válečné zločiny v nechvalně proslulém ukrajinském městě Buča. O případu informovalo množství médií na celém světě. Podle serveru The Barents Observer (TBO) je však Selezněv jen jeden z mnoha. Web vyjmenovává několik dalších.
Píše například o nejmenovaném mladém muži ze Sverdlovské oblasti. Nešťastník při cestování vlakem omylem otevřel na svém mobilním telefonu stránku s informacemi o ukrajinském pluku Azov a Ruském dobrovolnickém sboru bojujícím na straně Kyjeva. Operátor podezřelou aktivitu pasažéra nahlásil.
Data předal tajné službě FSB. Mladíka proto rovněž čekal soud. Materiály přitom dál nešířil. Jen si je sám prohlédl.
Jiný případ je osmnáctiletá žena z Archangelsku. Stát ji kvůli aktivitám na webu shledal vinnou z „ospravedlňování terorismu“, „veřejné výzvy k činnostem namířeným proti státní bezpečnosti“ a „veřejné výzvy k extremistickým činnostem“. Poslal ji za mříže na pět let.
