Nemoc covid-19 přichází ve vlnách. Zdaleka to neplatí jen pro samotné šíření viru, ale i pro základní zdravotnický prostředek, který má pandemii čelit – roušky. V první vlně, kterou jsme prožívali na jaře, dominovaly roušky šité po domácku, nejčastěji z bavlněných tkanin. Ve vlně druhé je patrný ústup od domácí výroby, především proto, že na trhu je nejrůznějších typů roušek dostatek. Od jednoduchých chirurgických ústenek až po technologicky i designově náročné kousky.
V tomto high-endovém segmentu se přitom pohybuje řada českých výrobců, kteří při výrobě většinou sázejí na technologii nanovlákna. Na rozdíl od běžné textilie v ústenkách chrání nanorouška i samotného uživatele a dokáže nahradit respirátor, protože má filtrační účinnost na úrovní materiálu FFP2. Klasicky se při výrobě nanoroušek využívají technologické postupy podobné těm, s nimiž pracují výrobci outdoorového oblečení – ať už jde o vrstvení, používání takzvaných funkčních materiálů či membrán, ruční šití, důraz na ergonomii nebo design barev a motivů.
Například zlínská firma Spur využívá pro své roušky SpurTex nanovrstvu nanesenou na viskózu, přírodní polymer, pro jehož výrobu se využívá celulóza získaná z obnovitelných zdrojů. Membránová kombinace nosné vrstvy a druhého materiálu funguje na podobném principu jako funkční prádlo.
Tak, jako sportovní oblečení odvádí z těla pot, zajišťuje vrstvení materiálů v roušce, že se v ní nesráží vlhkost z vydechovaného vzduchu. Inspirací z outdooru je ale více. Antivirový šátek od nanoSPACE zase obsahuje částice aktivního stříbra s antimikrobiálním efektem, tedy materiál, z něhož se šijí třeba sportovní ponožky.
Mezi české firmy, které při výrobě roušek sázejí na nanotechnologie, patří i Nafigate. I tady přitom využívají materiály ze světa outdoorového oblečení, které se vyznačují vysokou prodyšností. „Vyvinuli jsme unikátní pětivrstvý kompozit, který kromě nanovláken používá nejmodernější materiály jako například Coolmax,“ říká spolumajitelka Nafigate Corporation Lenka Mynářová.
Zatímco vrstvená nanovlákenná membrána se postará o účinný záchyt virů, funkční materiál Coolmax, jehož základem je modifikované polyesterové vlákno, umožňuje pohodlné a příjemné nošení – právě proto se v outdoorovém oblečení nejčastěji používá pro spodní prádlo. „Díky sportovnímu materiálu se produkty nekrčí, zaručují vysokou prodyšnost a rychlé schnutí,“ dodává Lenka Mynářová.
Podobně jako v outdooru přitom výrobci dbají nejen na funkci a příjemné nošení, ale i na výdrž. Materiály „odkoukané“ ze světa sportovního oblečení s častým nošením či praním ztrácejí svou účinnost jen velmi pomalu. Na rozdíl od obyčejných jednovrstevných nanoroušek, jejichž životnost používáním klesá několikanásobně rychleji. Společnost Nafigate má laboratorně potvrzeno, že jejich N-mask i po patnácti dezinfekcích a deseti pracích cyklech poskytuje stále velmi účinnou ochranu.
Využití nanotechnologie v produktech, které byly před koronavirovou krizí pro české výrobce úplnou marginálií, má pro celé průmyslové odvětví ještě jeden pozitivní dopad. Znovu se totiž potvrzuje, že Česko není jen „montovnou“ roušek, ale v oblasti nanomateriálů zvládá celý technologický cyklus – od výzkumu a vývoje přes testování a výrobu materiálu až po finální produkt.
Funkční materiály a barevný design jsou novým trendem ve výrobě.
Ukazuje to i příběh liberecké firmy Elmarco a jejího Nanospideru, stroje na průmyslovou výrobu nanovláken, který patří mezi nejvýznamnější české vynálezy 21. století. Dva zbrusu nové „pavouky“ dodala Nafigatu, který letos v listopadu otevřel v Andělské Hoře nedaleko Liberce největší českou továrnu na výrobu laminovaných membrán z nanovláken.
Měsíčně tu má vzniknout na 200 tisíc metrů čtverečních nanomembrán (tj. 30 fotbalových hřišť pro všechny, kterým vyhovují „novinářské míry“). V Andělské Hoře přitom věří, že nejde jen o krátkou jízdu na vlně nano, která ze slábnutím epidemie opadne.
