zavřít
1 / 23
náhledy
Švýcarská elektrická lokomotiva řady Ge 6/6 I, přezdívaná rhétský krokodýl, se stala lokální ikonou ve svém oboru. Tato řada sloužila na tratích společnosti Rhétská dráha, na tratích horských úzkorozchodných, které se vyznačují nejen výškovými diferencemi, ale i ostrými oblouky. Prohlédněte si krokodýla, který má sílu, ale nekouše.
Autor: Rhätische Bahn AG
Rhétský krokodýl číslo 410 v čele nákladního vlaku. Vlak opouští stanici Lavin. (01/1984)
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_03-101813
A zde je rhétský krokodýl ve stanici Zernez. (01/1984)
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_03-100578
Ještě jednou rhétský krokodýl ve stanici Zernez. Nádražní budova je za námi, ne ten dřevák v zorném poli. Na sousední koleji si potom všimneme odklízeče sněhu.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_03-100577
Rhétský krokodýl ve stanici Preda (8. leden 1981)
Autor: Joachim Seyferth, CC BY 4.0
Rhétský krokodýl v čele osobního vlaku na viaduktu Landwasser nad údolím stejnojmenné řeky. A aby toho nebylo málo, tak na viadukt přímo navazuje stejnojmenný tunel. Tunel je vpravo, zachycený vlak z něho tedy právě vyjel. (10. leden 1981)
Autor: Joachim Seyferth, CC BY 4.0
Vlak tažený rhétským krokodýlem číslo 412 vjíždí do stanice Filisur (13. únor 1987)
Autor: Joachim Seyferth, CC BY 4.0
V letech 1921 až 1929 bylo vyrobeno celkem patnáct lokomotiv řady Ge 6/6 I čísel 401 až 415. V polovině osmdesátých let byly víceméně vyřazeny z provozu, některé definitivně, jiné byly zachovány. Dnes jsou ve stavu provozním udržovány dvě, které budí zaslouženou pozornost při nostalgických a zvláštních jízdách. Další čtyři přežily jako neprovozní muzejní exponáty.
Autor: Manfred Kopka, CC BY-SA 4.0
Zde názorně vidíme řešení pojezdu a pohonu lokomotivy řady Ge 6/6 I. Lokomotiva je posazena na dvou třínápravových podvozcích se spřaženými nápravami. Každý podvozek nese jeden trakční elektromotor. Uspořádání pojezdu je C´C´. Základní informace o celkem šesti dvojkolích, kdy všech šest dvojkolí je hnacích/spřažených je prozrazena i v číselném kódu označení řady (římská I potom říká, že je to první typ s označením Ge 6/6).
Autor: SBB Historic, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva řady Ge 6/6 I je postavena pro rozchod 1 000 mm a trakční napětí 11 kV 16,7 Hz, tedy pro parametr železniční sítě společnosti Rhétská dráha (RhB).
Autor: Bahnfrend, CC BY-SA 4.0
Hmotnost ve službě činí 66 tun, což je i hmotnost adhezní (u elektrických lokomotiv nebyla „v pravěku“ tato shoda standardem, řada typů tehdy měla i volná dvojkolí). Celkový maximální hodinový výkon trakčních elektromotorů udávají dobové specifikace lokomotivy 880 kW. Maximální rychlost 55 km/h.
Autor: JoachimKohlerBremen, CC BY-SA 4.0
Lokomotivy řady Ge 6/6 I byly určeny pro nákladní i osobní dopravu. V dopravě osobní tahaly i prestižní vlaky Glacier Express.
Autor: David J S Bailey, CC BY-ND 2.0
Ve třicátých letech byly Glacier Expressy vedeny na úseku Rhétské dráhy, to znamená mezi Disentisem a Svatým Mořicem, elektrickými lokomotivami řady Ge 6/6 I zvanými rhétský krokodýl.
Autor: Glacier-Express
Mapa současné železniční sítě společnosti Rhétská dráha (Rhätische Bahn / RhB). Společnost byla založena v roce 1888 a celková délka jejích tratí se postupně zvětšovala (k významnému rozšíření došlo v roce 1942, kdy byly převzaty tratě Chur–Arosa a Svatý Mořic–Tirano). Dnes (rok 2024) činí délka její železniční sítě 385 km.
Autor: wikimedia commons, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva řady Ge 6/6 I, Rhétská dráha (RhB)
Autor: Kecko, CC BY 2.0
Lokomotiva řady Ge 6/6 I, Rhétská dráha (RhB). Výrobcem Ge 6/6 I byla lokomotivka SLM Winterthur, elektrovýzbroj dodávaly firmy Brown Boveri a Oerlikon.
Autor: David J S Bailey, CC BY-ND 2.0
Lokomotiva řady Ge 6/6 I, Rhétská dráha (RhB), Vlak míří od tunelu Wiesen II do Wiesenu.
Autor: David J S Bailey, CC BY-ND 2.0
V čele vlaku mířícího do krátkého tunelu Wiesen II (poblíž Wiesenu) je lokomotiva řady Ge 6/6 I společnosti Rhétská dráha. Lokomotiva Ge 6/6 I dostala přezdívku rhétský krokodýl z prostého důvodu, že se svými tvary a do určité míry i technickým řešením podobala o krapet starší a o pořádný kus mohutnější lokomotivě Ce 6/8 II, zvané krokodýl.
Autor: David J S Bailey, CC BY-ND 2.0
Zde vidíme Wiesenský viadukt, po kterém naštěstí jede vlak tažený rhétským krokodýlem, což činí daný pohled o řád zajímavějším. Viadukt, otevřený v roce 1909, má délku 204 metrů a výšku 89 metrů.
Autor: David J S Bailey, CC BY-ND 2.0
Vlak tažený rhétským krokodýlem jede po viaduktu Landwasser a míří do tunelu – aby se to nepletlo – taky Landwasser. Viadukt má délku 136 metrů a tunel má délku 216 metrů.
Autor: Joachim Seyferth, CC BY 4.0
Dvojice elektrických lokomotiv, vpředu řady Ge 4/6 a za ní řady Ge 6/6 I s poněkud luxusnějším vlakem, konkrétně tam jsou tři salonní vagony z přelomu 20. a 30. let, druhý vagon v pořadí je jídelní.
Autor: Markus Giger, CC BY-SA 4.0 (commons.wikimedia.org)
Stejný vlak jako na předchozí fotografii, ale zde šikovně vyfocený tak, aby luxusní vagony na sebe nestrhávaly pozornost na úkor pracovitých lokomotiv.
Autor: Markus Giger, CC BY-SA 4.0 (commons.wikimedia.org)
Řada Ge 6/6 I hrála klíčovou roli při modernizaci a elektrifikaci horských tratí Rhétské dráhy. Vyznačovala se spolehlivostí a zvládala i nejnáročnější úseky čistě adhezních tratí v revíru provozovatele. Díky tomu se stala legendou švýcarské železniční historie.
Autor: Bahnfrend, CC BY-SA 4.0
