náhledy
Prvorepublikové Československo se vyznačovalo relativně bohatým leteckým průmyslem. Během necelého roku existence státu zde byly postupně založeny tři významné letecké továrny. Další podniky se přidaly později. A to nepočítáme výrobce leteckých motorů a dalšího příslušenství. Zajímavými artefakty přibližujícími tu dobu jsou staré reklamy a prospekty.
Autor: public domain
Nejstarší československou leteckou továrnou byl Letov. Jeho historie se začala psát již v prosinci 1918 a jako jediný z prvorepublikových výrobců byl podnikem státním. Na této reklamě z první poloviny třicátých let vidíme dopravní Letovy Š.32, které nakonec moc úspěšné nebyly. To se občas stane, člověk se pro něco nadchne, dá si to na reklamu a potom je z toho zklamání.
Autor: public domain
Aero bylo založeno počátkem roku 1919, a pokud počítáme i jeho působení od druhé světové války do dnešních dnů, jedná se rozhodně o nejvýznamnějšího tuzemského producenta letadel vůbec. Reklama z roku 1930 sice nepropaguje konkrétní výrobek, ale to vyobrazené letadélko je Aero A.35, stavěné původně pro plánovaný přelet Atlantiku.
Autor: public domain
A do třetice zde máme Avii založenou v září 1919. Mezi její stěžejní konstrukce patřila stíhačka Avia B.534 sériově vyráběná od roku 1935 až do okupace. Zde vidíme stroje první verze.
Autor: public domain
Ještě jednou ty samé stíhačky od Avie. Pětistovka se zkrátka neokouká.
Autor: public domain
Plzeňská Škodovka vyrobila v letech 1928 až 1929 i pětadvacet stíhaček Škoda D.1, což byly licenční francouzské stroje Dewoitine D.21. Jiné letouny tam už nevznikly, koncern Škoda si touhu po výrobě letounů saturoval pohlcením Avie v roce 1929.
Autor: public domain
Do výroby letadel pod značkou Praga se pustil koncern ČKD počátkem třicátých let. Na tisku z roku 1937 pak vidíme jeho novější kousky. Ze jmenovaných se sériově vyráběly pouze typy E.114 a E.241.
Autor: public domain
Druhové portfolio výrobků koncernu ČKD bylo široké. Automobily i letouny se vyráběly pod značkou Praga. Nahoře vidíme letadélko Praga E.114.
Autor: public domain
Praga E.114 dostala populární jméno Air Baby, ještě populárnější se však stala díky svým úspěchům na poli sportovního letectví.
Autor: public domain
A ještě jednou „bejbinka“. Ono když se něco povede, tak se to stále ukazuje.
Autor: public domain
Praga E.210, která se nepřehoupla přes prototypové stadium, byla malý dopravní stroj, neboli tzv. aerotaxi.
Autor: public domain
Obuvnický baron Jan A. Baťa založil roku 1934 podnik Zlínská letecká, a. s. Nejslavnějším meziválečným Zlínem se stal levný a hospodárný sportovní a cvičný typ Z.XII, který se vyráběl s otevřenou i uzavřenou kabinou.
Autor: public domain
„Lidový“ Zlín Z.XII na všeříkajícím prospektu. Nic dodávat není třeba.
Autor: public domain
V roce 1935 vtrhla se svými výrobky na československé nebe nová letecká továrna založená v Chocni. U jejího zrodu stáli Jaroslav Mráz, místní továrník v oboru chladicích zařízení, a Pavel Beneš, špičkový letecký konstruktér s podnikatelskými zkušenostmi. Celý název firmy zněl: Ing. Pavel Beneš – Ing. Jaroslav Mráz, Továrna na letadla, Choceň. Její specializací byla výroba jednomotorových cvičných a sportovních letounů, vesměs celodřevěné konstrukce.
Autor: public domain
Beneš-Mráz Be 51 Beta Minor
Autor: public domain
Beneš-Mráz Be 51 Beta Minor na sebe upoutal pozornost úspěšnou účastí v okruhovém etapovém závodě Nad oázami Egypta. Využití úspěchu v reklamě bylo logickým krokem pyšného výrobce.
Autor: public domain
Mezi československé výrobce letadel se zařadila i Tatrovka, byť těch letadel se tam podařilo vyrobit pouze stopové množství, než to Němci zarazili.
Autor: public domain
Nejen stíhačkami živ je pilot, Avia vyráběla i akrobatické speciály.
Autor: public domain
Nejvýznamnějším československým výrobcem leteckých motorů byl jinonický Walter.
Autor: public domain
Reklama továrny Letov na kovové vrtule vlastní výroby. Za pozornost stojí například vyfotografované polotovary vrtulových listů, kterými jsou výkovky z hliníkové slitiny.
Autor: public domain
Akrobatické dvouplošníky značky Avia excelovaly na berlínské letní olympiádě v roce 1936 a na leteckém mítinku v Curychu roku následujícího. Poháněly je motory Avia RK17, evidentně od stejného výrobce.
Autor: public domain
V roce 1937 odkázal Letov ve své reklamě na deset let starý úspěšný dálkový let dvouplošníku Š.16 do Tokia. Let zpáteční už tolik úspěšný nebyl, skončil nouzovým přistáním na Sibiři a letci se domů vrátili vlakem.
Autor: public domain
Reklama továrny Letov. Za pozornost stojí plováková verze Š.328, používaná k vleku vzdušných terčů na výcvikových misích našich protiletadlových dělostřelců na jugoslávském pobřeží Jadranu.
Autor: public domain
Naše letecké továrny praktikovaly i přidruženou výrobu s letectvím nesouvisejícího zboží. Například Letov vyráběl i loďky.
Autor: public domain
Zeměměřič Karel Daníček poslal Letovu děkovný dopis: „Náhodně zbyly mně dva snímky z mých letošních vodních cest. Dovoluji si je Vám zaslat, domnívaje se, že Vás budou trochu zajímat, neboť je to Váš dobrý Letov, který mne všude doprovází. Jeden snímek je zhotoven v amsterodamských docích – z mé okružní cesty mokrým Holandskem. Druhý z jarní Úpy. Kdybyste potřebovali negativy, stačí jen napsat. S pozdravem, Váš: Ing. Daníček“
Autor: public domain
Děkovný dopis ve věci sportovní loďky přišel do Letova i z Anglie.
Autor: public domain
Reklama továrny Letov věnovaná lehkému sportovnímu parasolu Š.39
Autor: public domain
Sportovní speciál Aero A.200 na listu propagujícím továrnu Aero
Autor: public domain
Reklama z roku 1937 s dopravním letadlem Aero A.204 pro osm cestujících. Stroj byl připravován pro ČSA, které o něj nakonec ztratily zájem. S přívlastkem „velké“ si tvůrce reklamy trochu zapřeháněl, naše státní aerolinie v té době provozovaly dva typy o poznání větší a s více než dvojnásobnou přepravní kapacitou, konkrétně Avia/Fokker F.IX a Savoia-Marchetti S.M.73.
Autor: public domain
Zde je o něco povedenější reklama Aerovky s letounem A.204, než byla ta předchozí.
Autor: public domain
Stylizovaná kresba Aera A.204 na reklamním listu výrobce
Autor: public domain
Na závěr si dáme reklamní tisk s vyobrazeným prototypem průzkumného a lehkého bombardovacího stroje Letov Š.50. Předložená kolekce samozřejmě nepodává reprezentativní obraz letecké výroby v meziválečném Československu, limitovaná je právě tím, co se tenkrát v reklamách objevilo. I tak se zdá býti dobový obrazový materiál zajímavým.
Autor: public domain