Před mnoha lety jsem během studií v Toulouse potkal pana Andrého Turcata. Byl to právě on, kdo jako první s Concordem vzlétl. Díky němu jsem mohl zažít více jak 17 letových hodin na palubách několika letounů tohoto typu u společnosti Air France. Sice šlo "jen" o zálety po údržbách, či výcvikové lety, avšak na podobné zážitky se jen tak nezapomíná. Po letech využívám jeho vzpomínek na první vzlet opravdové nadzvukové legendy nebes.
Nejistý vzlet a problémy
Neděle 2. března 1969, letiště Toulouse - Blagnac. André Turcat i jeho kolegové si přivstali, aby dorazili na letiště již kolem šesté ráno. Počasí dělá již třetí den vrásky na čele všem zúčastněným. Hustá mlha, dohlednost s bídou na 50 metrů, velká vlhkost. Naštěstí nemrzne. Meteo služba slibuje ovšem zlepšení počasí v řádu několika málo hodin. Henri Perrier, člen posádky Concordu s registrací F-WTSS (výr.č. 001) netrpělivě přešlapuje na ploše letiště. On i jeho kolegové doufají, jak už dnes budou moci vzlétnout.
Původně se první vzlet plánoval na únor 1968. V průběhu zkoušek pojíždění však docházelo k opakovanému přehřívání brzd hlavního podvozku a vyskytl se problém i se snímači jejich teplot, umístěných ve speciálních pouzdrech. Výsledkem bylo další zpoždění celého projektu Concorde, doprovázené nepříjemným nárůstem nákladů. Mnoho leteckých publicistů dokonce uzavíralo sázky, kdy celému vývoji nového letounu definitivně dojdou peníze.
Naštěstí do konce roku 1968 tým techniků většinu problémů vyřešil. Po tvrdém boji ve francouzském parlamentu byly uvolněny i další finanční prostředky, které byly nutné pro dokončení všech vývojových prací.
Prvenství získává TU-144
Jako blesk přišla zpráva o prvním vzletu sovětského protějšku Concordu. Letoun Tupolev TU-144 dne 31.prosince 1968 poprvé vzlétl se zkušební posádkou, a SSSR tím pádem získal prvenství v oblasti nadzvukových dopravních letadel. Snad i to zapůsobilo a program vývoje Concordu nabral o to větší tempo.
Ale pojďme zpět na letiště v Toulouse. Bernard Dufour, jeden z vedoucích týmu letových zkoušek nového nadzvukového dopravního letounu, dává kolem osmé hodiny ráno pokyn, aby technici začali s přípravou stroje pro vzlet. Začínají přijíždět i velmi početné týmy novinářů a přenosové vozy celé řady televizních stanic včetně zahraničních z mnoha zemí světa. Posádka letounu v čele s André Turcatem začíná poslední přípravu před vzletem. S techniky probírají nastavení všech životně důležitých systémů a hlavně jak reagovat při mimořádných situacích. Všichni doufají, že nebude nutné to řešit.
Počasí pomáhá, jdeme do toho
PilotkyObdivované, milované a osamocené. Příběhy pilotek Concordu |
Je 10:47 místního času a počasí se začíná zlepšovat. Prototyp bude mít za letu "společnost". Z centra letových zkoušek v Brétigny přilétl proudový vojenský letoun Gloster Meteor a jeho zkušený pilot Gilbert Defer právě dostal poslední pokyny. Jeho úkolem bude sledovat chování Concordu po vzletu až do okamžiku přistání zpět v Toulouse a případně posádku A.Turcata upozornit na možný problém. Z megafonů je právě oznámeno, jak posádka letounu dorazila na stojánku, aby zaujala svá místa v pilotní kabině. Nastal boj o místa pro fotografy.
André Turcat vzpomíná: "Bylo krátce po druhé hodině odpoledne. Technici dokončili plnění letadla, měli jsme tehdy celkově 28 tun paliva. To odpovídalo těžišti letounu na úrovni 51,6 %. Potvrdili jsme příjem poslední meteo zprávy, dohlednost byla v té době již 30 kilometrů. Konečně jsme začali oživovat všechny systémy stroje. Povinná kontrola všeho podle check-listů byla nekonečná."
Okamžik startu je zkouškou letounu i posádky
Je 15:26. Čtveřice motorů Bristol Siddeley Snecma-Olympus 596-2B je spuštěna, jen u motoru č.4 se delší dobu zvyšovala teplota na jeho posledním stupni. Naštěstí už je vše v pořádku. Concorde pojíždí až na práh vzletové a přistávací dráhy. Zde posádka provádí poslední motorovou zkoušku s kontrolou všech hodnot podle tabulek.
V 15:40 André Turcat zavelí : "Motory na plný vzletový výkon!" Za letounem nastalo peklo. A to doslova.
Se zapnutým přídavným spalováním rychle narůstá výkon motorů, zástupci tisku a kameramani si na chvíli raději dávají ucpávky do uší. Vše funguje bez potíží, posádka uvolnila brzdy a letoun se velmi rychle rozjíždí.
Turcat na první let vzpomíná: "Během chvilky jsme měli rychlost 167 km/h, při 240 km/h jsem jemně přitáhl řízení k sobě, abychom ve 296 km/h elegantně vzlétli. Chvíli po startu se ptám Henriho Perriera, našeho letového pozorovatele, jak pracují motory. V tu chvíli zastupoval palubního technika Jacquese Retifa. Ten měl plné ruce práce s přepínáním režimu palivových čerpadel. Všechny motory pracovaly bez potíží.
Při rychlosti 407 km/hod. vyrovnávám letoun do horizontu ve výšce 3 000 stop (900 metrů ). Gilbert Defer s letounem Meteor letí vedle nás v bezpečné vzdálenosti. Hlásí pouze výraznější kouřovou stupu z motorů. Jejich vývoj ovšem ještě pokračuje, po vypnutí přídavného spalování už tak nečoudíme. Letíme do méně obydlené oblasti na jih k moři. Přichází okamžik pravdy. Zasouváme poprvé podvozek letounu a po chvíli jsou všechny podvozkové nohy zataženy a systém nehlásí žádný problém. Výborně. Za pár minut prosím Gilberta Defera, aby nalétl o něco níže.
Zkoušíme vysunout podvozek. Chvíle napětí, nicméně všechny kontrolky svítí zeleně a podvozek je bezpečně vysunut a zajištěn . Celou proceduru opakujeme, vše dopadlo na výbornou. Opatrně provádíme zatáčky na obě strany a já zjišťuji, jak je Concorde velmi dobře ovladatelný. Vyžaduje ovšem jemnější zásahy do řízení, ale to je jen věcí cviku.
Přes Atlantik za tři hodinyAérospatiale-BAC Concorde 101/102 (z lat. concordia, jednota, svornost) je nadzvukový dopravní letoun, který provozovaly British Airways a Air France. Symbolizoval usmíření rivality mezi Velkou Británií a Francií. Concorde byl po patnáctiletém vývoji zařazen do letové služby a až na neštěstí v roce 2000 nedošlo během 27 let jeho provozu nikdy k větším nehodám nebo problémům. Byl považován za krále vzduchu. Konstrukce byla navržena a postavená firmou Aérospatiale (dnešní EADS) a British Aircraft Corporation (dnes BAE Systems), pohonná jednotka Olympus 593 byla navržena a vyrobena firmou Rolls-Royce (Bristol-Siddley) a SNECMA. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodiny, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km. Zdroj: Wikipedia.cz |
Opět zapínáme přídavné spalování, abychom nastoupali do výšky 6 000 stop (1 800 metrů). V této oblasti s námi začíná nepříjemně házet turbulence, ale za chvíli jsme z toho venku. Rychlost držíme na 463 km/h a podle dohody po celou dobu letu z bezpečnostních důvodů necháváme příď letounu skloněnou 5° dolů, tepelný štít se dvěma skleněnými průhledy je také zatažen dovnitř. Zkoušíme stoupavé i klesavé zatáčky, letoun je stále velmi stabilní a nemá snahu "utíkat" na jednu, nebo na druhou stranu, natož padat po křídle."
První let byl krátký, ale úspěšný
Na zemi začaly opravdové žně pro novináře. V tiskovém středisku žhaví linky do redakcí, televizní přenos sledují miliony diváků po celém světě. V Toulouse byla otevřena další kapitola civilní letecké dopravy.
V 15:49 minut se ozývá pilot Meteoru Gilbert Defer : "André, vše je v normě, podle plánu to můžeme obrátit domů." Krátký program prvního letu byl splněn, Concorde plynule klesá rychlostí 407 km/hod. Nyní se k němu připojuje další letoun, stíhací Dassault Mirage, aby jej doprovodil zpět do Toulouse společně s Meteorem.
Podle pokynů řídícího letového provozu posádka Concordu provádí přiblížení na finále v počáteční výšce 200 metrů v ose dráhy 15 mil od jejího prahu rychlostí 352 km/h. Letoun s křídlem ve tvaru delty je "natažen" v typickém úhlu a všichni byli velmi vděčni za sklápěcí příď letounu. Po jejím sklopení o 12,5° dolů, byl výhled velmi dobrý.
Nechme opět vzpomínat Andrého Turcata: "Po chvíli nás upozorňuje radiovýškoměr zvukovým signálem na blížící se výšku rozhodnutí pro přistání. Velím, že přistáváme.
Při rychlosti 315 km/h ještě plynule klesáme zhruba 1,5 metru za sekundu a ve 30 metrech začínám přitahovat řízení. Letoun ihned reaguje a vzápětí dosedáme bez potíží na dráhu. Jsme zase na zemi. Velím: brzdící padák! U prototypu totiž nebyly u motorů instalovány obraceče tahu. Rychlost plynule klesá a nožním řízením bez problémů držím letoun ve středu dráhy při rychlosti 148 km/hod. Odhazujeme brzdící padák a to ještě na dráze. Dosáhli jsme během letu maximální výšky 3 000 metrů při rychlosti 463 kilometrů za hodinu."
Je 16:08. Let proběhl během 28 minut a celková doba od vyjetí ze stojánky až do návratu zpět byla pouhých 42 minut. Dnes po prvním vzletu následuje zpravidla série prvních zkoušek a letouny se vracejí až po několika hodinách zpět na letiště. Concorde byl ve své době tak složitý letoun, že se technici raději dohodli na kratší době prvního letu.
Turcat se smíchem dodává: "Po přistání dopisujeme ještě letové záznamy, kolegové poté otevírají dveře letounu. Ještě na ně křiknu, aby tam byly přistavené schody! Ale to byla spíše legrace, sám jsem je viděl přijíždět. To mi vrátili i s úroky na tiskové konferenci později ..."
Ovace na letišti nebraly konce. Posádka děkovala hlavně technikům společnosti Aerospatiale. Na ně se často zapomíná, ale bez nich by opravdu nevzlétli.
Zkoušky prototypu pokračují
Po prvním vzletu následoval náročný program dalších letových zkoušek. V létě 1969 se prototyp Concordu představil na pařížském aerosalonu, kde byl i britský prototyp stejného letounu s výrobním číslem 002. Začátkem října téhož roku překonal Concorde s registrací F-WTSS poprvé rychlost zvuku. Po dalších zkouškách byla 4. listopadu 1970 dosažena stejným letounem dvojnásobná rychlost zvuku (Mach 2).
V roce 1971 "svezl" André Turcat francouzského prezidenta Pompidoua na Azorské ostrovy, kde se potkal s americkým protějškem Nixonem. Ten vzal Concorde doslova "útokem" a přiznal, jak je USA v této oblasti letectví zatím pozadu.
Operace Eclipse
V roce 1973 byly na palubu prvního prototypu Concorde instalovány astronomické přístroje. Jejich montáže a nezbytné zkoušky trvaly celý duben a v praxi to znamenalo 400 kg hmotnosti navíc. Tým vědců sledoval nad Afrikou zatmění Slunce. Zejména pro získání tzv. spektra chromosféry bylo třeba delšího času v oblasti slunečního stínu a Concorde v nadzvukové rychlosti tomu vyhovoval. Piloti AndréTurcat a Jean Dabos odvedli perfektní práci a i přes silný protivítr se experimenty podařily. Letoun poté přistál na letišti Fort Lamy v africkém Čadu.
Epilog
První prototyp nalétal celkově 812 hodin při 397 zkušebních letech, z toho bylo 254 hodin v nadzvukové rychlosti. Po účasti na vývojovém programu byl letoun 19. října 1973 přelétnut na letiště v Le Bourget v Paříži, kde se stal exponátem známého muzea letectví a kosmonautiky.
Po mnoha letech stání na venkovní ploše vedení této instituce přistoupilo k jeho celkové opravě a dnes jej můžete navštívit spolu s jedním sériovým letounem Concorde v barvách Air France uvnitř jedné haly.
U nás jsme si na první návštěvu nadzvukového Concordu museli počkat až do 22. října 1986, kdy se na ruzyňském letišti poprvé v tehdejším ČSSR objevil Concorde společnosti British Airways.
Letiště bylo doslova v obležení, řada leteckých fandů přijela z celé republiky. Posádce se tak při přistání na dráhu 24 naskytl pohled na davy kolem letiště a jistě měli na co vzpomínat. Concorde ovšem navštívil Prahu až po dalších 10 letech a poté ještě několikrát, vždy ve slušivém zbarvení British Airways.
Zajímavost na závěrVíte, který dopravní letoun poprvé překonal rychlost zvuku? Douglas DC-8. Ne, není to překlep. V Praze jsme měli 21. srpna 1968 zcela jiné starosti, ale toho dne letoun DC-8-43 vyrobený pro společnost Canadian Pacific s registrací N9604Z překonal zvukovou bariéru během zkušebního letu nad základnou Edwards v Kalifornii. |
Dnes si jeden letoun můžeme prohlédnout včetně jeho interiéru v Automobilovém a technickém muzeu Sinsheim v Německu. Důstojnou společnost mu zde dělá jeho "východní" protějšek TU-144. Ačkoliv havárie jednoho Concordu u Gonesse znamenala pro mnohé šok, letouny s tak charakteristickým tvarem se přesto ještě na nebe vrátily.
Čas ovšem nelze zastavit, a tak nám zůstává již jen vzpomínka na letoun, který pomohl zkrátit cestování mezi kontinenty. Znamenal opravdovou revoluci v oblasti letecké dopravy. Řada konstruktérů několika výrobců nicméně pracuje na dalších projektech nadzvukových dopravních letounů s úspornějším provozem. Budoucnost ukáže, zda se vrátíme k cestování letouny jako byl právě Concorde.
Autor je spolupracovníkem serveru Pilotinfo.cz - magazínu o létání v ČR.
Podívejte se na animaci nehody a následné hašení požáru po pádu letadla:
29. listopadu 2012 |