zavřít
1 / 18
náhledy
Business jet, nebo také bizjet, je proudové letadlo určené pro privátní lety v neveřejné letecké dopravě. Zpočátku to byla letadla malá, později začaly přicházet i bizjety větší a ve zlomkovém množství se tam objevila i velká dopravní letadla. Za historicky první bizjet se považuje francouzský Morane-Saulnier MS.760 Paris, i když v této roli se téměř neujal a jeho záchranou byly objednávky vojenské.
Autor: Aldo Bidini, GFDL 1.2
Firma Morane-Saulnier se v roce 1953 zúčastnila soutěže na dvoumístný cvičný letoun s proudovým pohonem pro francouzské letectvo (Armée de l’Air) a leteckou složku francouzského námořnictva (Aéronavale). Její želízko v ohni, MS.755 Fleuret (viz foto) se sedadly žáka a instruktora vedle sebe, se utkalo se strojem Fouga CM.170 Magister s tandemovým uspořádáním kabiny a motýlkovými ocasními plochami. Po otestování prototypů byl vítězem konkurzu určen typ Fouga Magister.
Autor: public domain
A zde přichází první zajímavost, kdy kvůli velkému vytížení firmy Fouga probíhala sériová výroba jejího typu CM.170 Magister z velké části právě u firmy Morane-Saulnier, která v daném konkurzu na proudový cvičný letoun se svým typem MS.755 Fleuret neuspěla. (Stroj CM.170 Magister ze sériové produkce vidíme na fotografii.)
Autor: Falcon® Photography, CC BY-SA 2.0
A druhou zajímavostí je, že Morane-Saulnier svůj v konkursu poražený typ MS.755 relativně jednoduše konstrukčně upravil na stroj jiné kategorie, aby už jednou vynaložená práce nepřišla vniveč. Tak vznikl z dvoumístného MS.755 čtyřmístný MS.760, se kterým chtěl výrobce prorazit jako s prvním proudovým letadlem pro byznysmeny a další bohatou klientelu, ale který se mohl jako malý dopravní a kurýrní uchytit i u vzdušných sil. (foto: prototyp MS.760 Paris s imatrikulací F-WGVO)
Autor: public domain
Prototyp MS.760, který vznikl přestavbou druhého prototypu MS.755, se poprvé vznesl 29. července 1954. Na základě přímé geneze z předchozího typu dostal jednoduše odvozené jméno Fleuret II. Během prvních v podstatě předváděcích letů po leteckých základnách v západní Evropě však kdosi ozdobil letoun nálepkou se stylizovaným erbem Paříže. A to mělo „takovou sílu“, že typ MS.760 obdržel nové jméno Paris. (foto: prototyp MS.760 Paris s imatrikulací F-WGVO)
Autor: public domain
Stroj MS.760 Paris zaujal amerického leteckého výrobce Beechcraft (Beech Aircraft Corporation), který očekával, že se s ním uchytí na americkém trhu, kdy řada byznysmenů a dalších bohatých klientů bude chtít mít v hangáru vlastní proudový letoun. Proto Beechcraft i počítal s licenční výrobou MS.760 ve své továrně, přičemž by se montovaly domácí americké motory apod.
Při několikaměsíčním předváděcím turné po Spojených státech, kdy byla navštívena letiště v desítkách měst, budil stroj velkou pozornost. Řada snad potenciálních kupců se v něm chtěla svézt. Ale když došlo na lámání chleba, tak o reálného kupce nebyla šance zavadit. Svou vinu na tom měl i velice drahý provoz kvůli relativně dost žíznivým motorům. Beechcraft snad nakonec na americkém civilním trhu prodal pouze dva z Francie dovezené exempláře MS.760.
Autor: public domain
Morane-Saulnier MS.760 Paris byl poháněn dvojicí proudových motorů Turboméca Marboré II s tahem po 3,9 kN. Později Francouzi montovali o poznání větší tahouny Marboré VI s tahem po 4,7 kN, přičemž mírně vylepšený letoun se někdy značí jako Paris II.
Čtyřmístná kabina osádky v MS.760 je v konfiguraci 2+2. Velká pohyblivá část překrytu kabiny se při otevírání odsouvá směrem vzad. Něco jako dveře či dvířka letoun postrádá, právě kvůli tomu byl způsob nastupování pro bohaté civilní uživatele ne příliš praktickým, zvláště ženy v oblečení Haute couture a „skákající“ do kabiny ze schůdku přes bok trupu mohly vypadat poněkud nepatřičně. (foto: MS.760 v barvách francouzského letectva)
Autor: Rob Schleiffert, CC BY-NC-ND 2.0
I když se MS.760 jako bizjet prakticky neujal, tak u vojenských uživatelů s tímto typem výrobce do určité míry zabodoval. Jako kurýrní a malý dopravní, případně pro další speciální nebojové úkoly, si ho v počtu 36 kusů objednalo francouzské letectvo (Armée de l’Air) a v počtu 14 kusů francouzské námořní letectvo (Aéronavale). Další desítky kusů provozovala letectva Argentiny a Brazílie, a to i v roli cvičných strojů.
Autor: PA, CC BY-SA 3.0
Morane-Saulnier MS.760 Paris v barvách Aéronavale. Příslušnost k francouzskému námořnímu letectvu prozrazuje černá kotva nastříkaná přes výsostný znak.
Autor: Mike Freer - Touchdown-aviation, GFDL 1.2
Pro argentinské letectvo bylo určeno 48 letounů MS.760, z toho 36 bylo dodáno ve formě polotovaru pro finální montáž u firmy FMA (Fábrica Militar de Aviones) ve městě Córdoba v Argentině.
Autor: public domain
Argentinské letectvo používalo letouny MS.760 v ozbrojeném provedení, do něhož byly stroje upraveny krátce po zavedení do služby (a později byly zase odzbrojeny). V přídi se objevila dvojice 7,62mm kulometů (na fotografii vidíme zakrytování na místo jejich hlavní) a pod křídlem závěsníky, na nichž mohl letoun nést celkem dvě 50kg pumy nebo čtyři raketnice (dvě na jednom závěsníku) po šesti lehkých neřízených střelách proti pozemním cílům. Také bylo možné podvěsit dvě kulometná pouzdra, každé s dvojicí 7,62mm kulometů. Tyto improvizované lehké bitevníky byly potom použity při potlačování vzpoury argentinského námořnictva, která probíhala od 21. září 1962 do 5. dubna 1963.
Autor: Chris Lofting, GFDL 1.2
Morane-Saulnier MS.760 Paris v barvách argentinského letectva. Později některé z argentinských strojů dostaly moderní radionavigační vybavení, což si vynutilo redukci osádky na tři lidi, aby se to tam vůbec vešlo.
Autor: Chris Lofting, GFDL 1.2
Stroje Morane-Saulnier MS.760 Paris si pořídilo i brazilské letectvo, a to v počtu 30 kusů. Ovšem po nějaké době asi usoudilo, že pro takové množství nemá využití, a tak jich třiadvacet prodalo letectvu francouzskému.
Autor: Morane-Saulnier / DAHER
Jeden z brazilských MS.760 skončil jako exponát v muzeu brazilského letectva. Snad nepřijde do muzea nějaký hloupý člověk a neurve mu směrovku (ta žlutá a modrá skutečně nemá nic společného s městskými vlajkami Benešova, Písku nebo Šumperku, které poslední dobou na strhávání trpí).
Autor: aeroprints.com, CC BY-SA 3.0
Morane-Saulnier MS.760 Paris na propagačním materiálu pro Jižní Ameriku
Autor: public domain
A které z významných person si Morane-Saulnier MS.760 Paris pořídily? Již víme, že jich moc nebylo. Jmenovitě například íránský šáh Pahlaví, marocký princ Moulay El Hassan, venezuelský miliardář Napoléon Dupuoy nebo německý průmyslník Harald Quandt.
Autor: public domain
Bizjety se později – když přicházely další a další typy rozličných velikostí – začaly dělit do několika kategorií. MS.760 lze zpětně zařadit do té nejmenší kategorie, v originále zvané Very light jets (VLJ).
Autor: public domain
Morane-Saulnier MS.760 Paris je uváděn jako první bizjet v historii. Své uplatnění však našel jako malý dopravní, kurýrní, cvičný, fotoprůzkumný nebo dokonce i nouzový lehký bitevní u vojenských uživatelů. Civilních zájemců se tehdy našlo minimum. Je pravda, že po dekádách vojenské služby začaly některé ze služby vyřazené stroje MS.760 létat s civilními imatrikulacemi, kdy samozřejmě nevstoupily do kategorie bizjetů – viz vyobrazený F-AZLT ze sdružení Armor Aero Passion.
Autor: Anna Zvereva, CC BY-SA 2.0
