Soutěž skončila
Podívejte se na výsledek hlasování
Jsem ročník 1988 a k modelařině jsem se dostal již v šesti letech. Nicméně v době devadesátých let jsme neměli ani internet, ani odborné časopisy a nikdo z mého okolí se stavbě modelů intenzivněji nevěnoval, aby poradil či doporučil nějakou techniku nebo vhodné postupy. Podle toho mé modely také vypadaly. Ale většinu jich mám dodnes. Postavil jsem několik letadel a pár lodí.
Poté můj zájem o modelaření začal upadat, ale chytil jsem druhou vlnu a začal stavět bojovou techniku v měřítku 1/72 a 1/76 – a nakonec zhotovil i několik staveb v 1/87, či dokonce 1/100. Tohle malé měřítko preferuji i proto, že můj pracovní i výstavní prostor je dost omezený. Ale přiznám se, že raději postavím víc modelů než jeden jediný, který bych třeba půl roku piloval do naprosté dokonalosti k vyhrávání soutěží.
Prakticky ke každému modelu se snažím přidat nějaké doplňky, něco vylepšit samovýrobou či leptanými díly apod. Samozřejmě mezi stavění modelů vstupovala škola, práce, jiné záliby a rodina, ale velký zájem o modely mi vydržel dodnes. Nikdy jsem se nepovažoval za nějakého profesionála, spíš bych se nazval pokročilým amatérem. Před pár lety jsem se však úplnou náhodou dostal opět k lodím a neuvěřitelně mě to nadchlo.
Mojí preferencí jsou primárně japonská plavidla. Postavil jsem několik modelů v měřítku 1/700 a 1/1200. Nakonec moji pozornost upoutala i plavidla v měřítku 1/3000. A když už jsem začal stavět lodičky, tak proč si rovnou nepostavit celý přístav? Volba padla na jeden z nejvýznamnějších japonských portů druhé světové války – Kure. Zakoupil jsem si stavebnici od firmy Fujimi – Kure Naval Port „In This Corner (and Other Corners) of the World“, verze Yamato Package.
Inspirací byl animovaný film (jak je uvedeno přímo v názvu stavebnice), který se odehrává za války právě v Kure. Modely lodí v tomto měřítku mají sice jen několik dílků, avšak výrobce se velice činil. Díly jsou precizní s velkým množstvím detailů. Pozorné oko zaostří i protiletadlová trojčata ráže 25 mm (samozřejmě v tomto měřítku předimenzovaná, ale jsou tam a vypadají přesvědčivě).
Nicméně snažil jsem se doplnit aspoň pár detailů v podobě antén a stožárů z drátku o průměru 0,2 mm. Barvil jsem vše ručně štětcem. Použil jsem akrylové Tamiya, Revell a občas i Citadel. Následně jsem použil wash Tamiya a pár efektů, převážně stečenin rzi. Například vytvářet škrábance a rýhy na kotevních řetězech v tomto případě nemělo cenu. Ačkoli věřím, že by se našli dobrodruzi, kteří by modely ještě důkladněji vylepšili, nebo zhotovili rovnou i posádku v 1/3000.
 Fotografie a příběh svého modelu vkládejte ZDEVyberte minimálně 8 kvalitních a ideálně šířkových fotografií vašeho modelu, které vystihnou jeho výjimečnost. Nezapomeňte na krátké popisky fotografií. Nebojte se vyfotit třeba i zajímavé detaily. Vložte je do přihlašovacího formuláře i se slovním popisem. Ze soutěžních příspěvků zaslaných prostřednictvím soutěžního formuláře vybere redakce iDNES.cz nejzajímavější příspěvky. Právě probíhá druhé kolo soutěže. Zasílat fotografie a příběhy můžete až do úterý 1. září 2026 do 23:00. Ve slovním popisu se neváhejte podělit o příběh modelu, tedy např. důvod, proč jste se rozhodli věnovat tolik práce právě tomuto kusu techniky. Můžete popsat i detaily z výroby, použité techniky, postřehy, triky či praktické rady. |
Celé dílo jsem zpracovával na etapy s prokládáním staveb jiných modelů. Scenérie představuje hypotetickou situaci v roce 1945, kdy některá plavidla Japonského císařství byla natřena zelenou barvou. Velikost scenérie je přibližně 27 × 16 cm. Jednotlivé lodě měří od 4 do 8 cm. Součástí přístavu je několik významných plavidel.
Nejmohutnější bitevní loď je v mém případě Shinano (třetí loď třídy Yamato, která byla ve skutečnosti přestavěna na letadlovou loď), avšak zde v případě „what if“ jako loď bitevní (skutečná Shinano byla potopena již v listopadu 1944). Dál je zde k vidění hybridní bitevní loď Ise a bitevní loď Haruna. Z letadlových lodí jsou zastoupeny IJN Amagi, IJN Katsuragi (obě třídy Unryu) a IJN Ryuho. Přítomny jsou též těžké křižníky Tone a Aoba.
Čtyři torpédoborce pocházejí z jiného setu, aby zde byla obsažena i menší plavidla. Kure slouží jako vojenský přístav dodnes. Kotví zde část japonské flotily. Bohužel zde již nejsou k vidění majestátní bitevní lodě s obrovitými děly, letadlovou loď zde ale vidět můžeme. Zpravidla zde kotví moderní „vrtulníkový torpédoborec“ Kaga nebo výsadkové lodě třídy Ósumi. Také se zde nachází několik vojenských muzeí nebo pozůstatky bitevní lodi Mutsu.
Letos se mi poštěstilo vyrazit s rodinou do Japonska a Kure navštívit. Tohle místo má velice silnou spojitost s válečným námořnictvem, a právě osobní přítomnost v Kure dodala celé scenérii v měřítku 1/3000 nový osobní rozměr a model se tím stal jedním z mých nejoblíbenějších.
Komerční rámeček Výhry v 1. kole soutěže Příběh mého modelu 2026V letní soutěži Technetu pro plastikové modeláře s názvem Příběh mého modelu 2026 je celkem 50 plastikových stavebnic, které věnovala firma PECKA-MODELÁŘ. Soutěž je dvoukolová a nyní si představíme výhry v prvním kole. Cena odborné poroty nabídne tyto plastikové stavebnice:  Cena redakce nabídne těchto pět plastických stavebnic:  Cena čtenářů představuje tyto plastikové stavebnice:  Cena pro modeláře do 15 let zahrnuje těchto pět plastikových stavebnic:  Cena zvláštního uznání:  Pět stavebnic pro vylosované čtenáře, kteří hlasovali pro soutěžní model:  |
