Udržet dohodu o mlčenlivosti je někdy poměrně těžké. Například, pokud se provalí, že jste na konci ledna byli jako jediný český novinář na evropském představení nové řady stavebnic Lego a čtrnáct dnů o tom nesmíte ani pípnout. Najednou zjistíte, že ty barevné a při našlápnutí bolestivé kostičky zdaleka nezajímají jen děti.
Pečlivě střeženou novinkou v nové řadě stavebnic Lego s názvem Hidden Side je využití technologie rozšířené reality, která se v dětské hře v takovém rozsahu uplatňuje poprvé. Ke hraní tak bude potřeba jak samotná stavebnice, tak telefon s aplikací.
Spojení fyzického a virtuálního světa
V nabídce bude pro začátek osm různých stavebnic s osmi různými objekty ze strašidelného městečka Newbury. Bude zde například škola, chemická laboratoř, hřbitov, rybářská loď, nebo školní autobus. Stavebnici si děti sestaví a mohou si s ní – a se souvisejícími minipostavičkami - hrát stejně jako s dřívějšími stavebnicemi dánského výrobce. Rozdíl nastane, až když si vezmou do ruky telefon a stáhnou bezplatnou aplikaci.
Ta telefon s využitím jeho kamery jednak promění v průhled do virtuálními prvky oživlého reálného světa - například na snímané stavebnici hřbitova prší a fouká vítr, mírně strašidelnou atmosféru dokreslují i zvukové efekty - a jednak v nástroj na vyhledávání paranormálních jevů a duchů, kteří žijí ve městě Newbury, a tedy i dítětem sestaveném objektu.
„Ukázalo se, že současné děti nerozlišují mezi opravdovým a virtuálním světem a je pro ně přirozené se pohybovat v obou. Při vývoji nových stavebnic a her hodně pracujeme s dětmi a právě ty nás přivedly na myšlenku postavit novou hru kolem paranormálních jevů a duchů. Zde to spojení s rozšířenou realitou dává perfektní smysl. Ve stavebnici nemáme žádné fyzické duchy a reakce dětí byla: no jasně že na to, abych je viděl, potřebuju aplikaci, duchové jsou přece neviditelní,“ poodhalil nám vznik novinky Roberto Marchesi, hlavní designér Hidden Side.
Provázanost fyzického a virtuálního světa je zde příkladná. Součástí stavebnic jsou různé pohyblivé prvky, pomocí kterých s digitálním světem v aplikaci dítě pracuje – například otáčením různobarevného ovladače dává aplikaci pokyn, v jakém spektru duchy hledá. Jiné objekty přemisťuje, otevírá a jinak s nimi manipuluje – někdy podle instrukcí na displeji, jindy na to musí přijít samo – a virtuální prostředí na to bezprostředně reaguje.
Při hraní tak dítě bude mít v jedné ruce telefon a druhou bude pracovat se stavebnicí, bude tak vždy současně pracovat s fyzickým i virtuálním světem.
Střídavá dynamika hry a postupný vývoj duchů i hráčů
Ve hře se střídají klidné pasáže, kde hráč plní úkoly a prozkoumává prostředí, a akčnější momenty, například když najde ducha snaží se jej ulovit. V tu chvíli začne hra připomínat střílečku – duch poletuje po okolí a je potřeba na něj zamířit hledím na displeji a opakovaným „tapnutím“ ducha ulovit. Právě střídání herního tempa je podle Marchesiho podstatné pro to, aby hra dlouho udržela pozornost dítěte.
Za různé splněné úkoly se dítěti například „dobíjí akumulátor“ v nástroji na chytání duchů a vylepšují se i jeho funkce. Jakmile splní všechny úkoly a uloví duchy, má splněno.
Nudit se ale nebude ani v dalších kolech – v nich přibývá duchů (v jedné stavebnici jich nakonec může žít až padesát), roste složitost úkolů a stejně jako se ve hře vylepšují dovednosti dítěte (respektive postavy Jacka nebo Parkera, za které dítě hraje), vylepšují se i dovednosti duchů. Jejich chování a umístění v rámci herního prostoru je generováno náhodně, a tak by ani po opakovaném hraní hra neměla přijít o napětí a momenty překvapení.
Ale hrát si bude možné i se samotnou aplikací, například když dítě nebude doma u stavebnice. Akorát se role obrátí - nebude duchy lovit, ale naopak, bude za ducha hrát a bude loven systémem v aplikaci. Tento režim bude moci využít každý, tedy i ten, kdo žádnou stavebnici nemá. V obou případech ale bude výběr dalších herních prostředí lákadlem pro přemlouvání rodičů k jejich zakoupení.
Určité omezení vychází ze samé podstaty rozšířené reality – provázání živého videa a grafických prvků je výkonově poměrně náročné, a tak si s ním neporadí každý telefon. Podle tvůrců, se zatím počítá, že pro bezchybnou funkci aplikace budou potřeba telefony na úrovni iPhone 6 nebo Galaxy S7 a vyšší.
Fotky i videa jsme pořídili na konci ledna během představení v Londýně a zatímco stavebnice jsou již finální, aplikace byla zatím spíše pracovní verzí, která se od té finální může ještě v lecčems lišit. Cenově by se stavebnice neměly nijak vymykat těm dřívějším.