Mezi významná hnací drážní vozidla vyráběná v tehdejším Československu patří i dvounápravové posunovací lokomotivy přezdívané nejčastěji Prasátko, přičemž se můžeme setkat i s označením Prase. A protože jeden obraz vydá za tisíc slov, připomeňme si tyto lokomotivy prostřednictvím rozsáhlejší fotogalerie. Zaslouží si to.
Autor: Harold, CC BY 3.0
Mluvíme o lokomotivách řady T211.0 (od roku 1988 přeznačena na řadu 700) a odvozených řad T211.1 (701), T212.0 (702) a T212.1 (703). Všechny tyto řady si jsou podobné jako prase praseti. S výrobou prvních Prasátek, to znamená T211.0, se začalo v roce 1957 v ČKD a jednalo se o jeden z prvních typů motorových lokomotiv pro ČSD.
Prasátka ovšem nebyla určena pouze pro ČSD, řada se jich vyrobila pro větší průmyslové podniky disponující železniční vlečkou. Odrazilo se to na označení řad, lokomotivy pro čs. průmysl se ve stejném pořadí značily řadami T211.05, T211.15, T212.05 a T212.15.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Prasátko a Brejlovec
Autor: ČD Nostalgie
Dvě Prasátka a Papoušek
Autor: ČD Nostalgie
Prasátko je upozaděno ve společnosti Pilštyka, Rosničky a Sergeje.
Autor: ČD Nostalgie
Prasátka byla primárně určena pro lehkou posunovací službu ve stanicích, pro posun v lokomotivních depech a pro provoz na železničních vlečkách větších průmyslových podniků. Jen zřídka se vydala někam dál, když vedla třeba pracovní vlak, ale pro klasickou traťovou službu byla zcela nevhodná.
Tyto posunovací lokomotivy se ale vyráběly i pro export, kde opět sloužily železničním dopravcům (například v Egyptě) nebo průmyslovým podnikům (ve velkém počtu třeba v NDR). V případě exportních lokomotiv se samozřejmě nepoužívalo československé značení řad.
Autor: ČD Nostalgie
Prasátko při manipulaci s Papouškem
Autor: ČD Nostalgie
Prasátka se také označují kategorií lokotraktorů, či jednodušeji traktorů.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
Dvounápravová Prasátka mají na zadní části rámu usazenu strojvůdcovskou kabinu a před ní je motorový prostor zakrytý zúženou kapotou.
Autor: JanSuchy, public domain
Již označení řad prozrazuje, že dvounápravové Prasátko má dvě hnací nápravy (viz první číslice „2“). Ostatně jinak by to ani nešlo, celou hmotnost lokomotivy je třeba využít jako adhezní, to není žádný motoráček, který si vystačí s jednou hnací nápravou.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotivy T211.0 s motorem Tatra 111A se vyráběly v ČKD v letech 1956 až 1962.
V roce 1967 vyvinuli v ČKD odvozenou lokomotivu řady T212.0, osazenou novým motorem Tatra 930-51. Sériová výroba byla ovšem přestěhována na Slovensko, kde tyto lokomotivy do roku 1971 vyráběly Turčianske strojárne Martin (TSM). Souviselo to jednak s rozvojem industrializace Slovenska, ale neméně důležitým faktorem byla snaha odlehčit ČKD, kde už předtím najeli na intenzivní výrobu větších, rozuměj čtyř a šestinápravových motorových lokomotiv.
Už v roce 1969 vznikl v TSM první exemplář T212.1 (s motorem Tatra 930-54), který se od ostatních Prasátek s mechanickým přenosem výkonu, lišil hydromechanickým přenosem výkonu. Sériová výroba potom běžela v letech 1972 až 1979
Od konce 70. let bylo mnoho původních Prasátek T211.0 z důvodu nedostatku náhradních dílů podrobeno rekonstrukci spočívající ve výměně motoru za typ Tatra 930-51, čímž vznikla řada T211.1. Přestavby T211.0 na T211.1 zajišťovaly dílny ČSD.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Dnes se slušný počet zachovalých Prasátek nachází i v různých muzeích a u železničních spolků, které je angažují při vedení nostalgických vlaků a podobně. Zde jedno vykukuje z vrat bývalé výtopny v Rokytnici v Orlických horách.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Prasátko v železničním muzeu Výtopna Jaroměř
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva řady T211.0 s historickým vlakem v Dolním Bousově.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Lokomotiva řady T211.0 zachycená v Dolním Bousově
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Prasátko společnosti Railway Capital v čele výletního vlaku na trati mezi Moravskými Budějovicemi a Jemnicí
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva řady 701 od Merkur Toys na výstavě železničních modelů v Pečkách v roce 2008
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Maximální konstrukční povolená rychlost Prasátek je 40 km/h, což vyplývá z původního označení řady (podle Kryšpína), kdy ke druhé číslici (zde „1“) přičteme tři a potom to vynásobíme deseti.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
Třetí číslice v původním označení řady podle Kryšpína odkazuje na nápravový tlak (přičte se k ní deset a dostaneme nápravový tlak v tunách). Přínosem řad T212.0 a T212.1 byl vyšší nápravový tlak, tedy lepší adhezní vlastnosti. Nebo jinými slovy, služební hmotnost lokomotivy T211.0 (a remotorizované T211.1) byla 22 tun, zatímco u lokomotiv T212.0 a T212.1 činila 24 tun.
Autor: ČD Nostalgie
Lokomotiva řady T211.1
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Prasátko s pracovním vlakem a Pragou V3S na plošinovém vagoně, nádraží Praha - Smíchov
Autor: ŠJů, CC BY 4.0
Nesmíme zapomenout ani na úzkorozchodná Prasátka, nemalé množství se jich vyrobilo o rozchodu 900 mm pro železniční dráhy povrchových uhelných dolů (viz foto lokomotivy řady TU29.0) a nějaké to o poznání šťastnější o rozchodu 1000 mm pro Tatranské elektrické železnice. Na druhou stranu pro Indii se vyrobila Prasátka „megarozkročená“ až na rozchod 1676 mm.
Autor: Ben Skála, CC BY-SA 3.0
A z Prasat to není vše, později, když už se tyto lokomotivy značily řadami sedmistovkovými (700 až 703), se začaly v menším množství ale ve velkém stylu rekonstruovat, kdy dostaly novou techniku, ale i tvary zlepšující výhled strojvůdce. Pro ně vznikla přezdívka Rekoprase.
Autor: MIGORMCZ, CC BY-SA 4.0
Rekoprase se může pochlubit i uživatelsky mnohem lepším prosklením kabiny než původní Prasátko. Rozhled strojvůdce je výtečný.
Autor: MIGORMCZ, CC BY-SA 4.0
Rekoprase s pracovním vlakem
Autor: Elektrizace železnic Praha a.s.
Ale zpět ke klasickým Prasátkům, zde vidíme jedno v Kojetíně.
Autor: MIGORMCZ, CC BY-SA 4.0
Brno dolní nádraží, najděte čtyři Prasátka.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
Část produkce lokomotiv první „prasátkové“ řady T211.0 se vyznačovala dvojicí nápadných průduchů na čele kapoty. To připomíná prasečí rypák a odtud měla vzniknout přezdívka Prasátko. Jiní ovšem říkají, že přezdívka byla kvůli zvuku motoru – a zase, někteří od zvuku chrochtajícího motoru a jiní od kvílení vytočeného motoru. Prase aby se v tom vyznalo.
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Celkový počet vyrobených Prasátek byl kolem čtrnáctistovek kusů. Přesnější číslo se těžko dohledává, různé zdroje uvádí různá čísla, což také může být dáno tím, že nepočítají s kusy pro export. Do celkové sumy také nesmíme započítat remotorizovanou řadu T211.1, protože se nejednalo o novovýrobu, ale o rekonstrukci mnoha lokomotiv z řady T211.0.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Přesné počty lze bezpečně zjistit u lokomotiv z ČKD, to znamená u řady T211.0, respektive typu továrního označení BN150, do něhož se promítá celý objem produkce tohoto typu včetně exportu. Tak tedy lokomotivy typu BN150 bylo vyrobeno celkem 835 kusů. Z toho bylo 167 lokomotiv řady T211.0 pro ČSD, 459 lokomotiv řady T211.05 pro čs. průmyslové podniky, 10 úzkorozchodných lokomotiv řady TU29.0 a 197 lokomotiv BN150 pro export. Ze zbývajících třinácti byla desítka úzkorozchodných a tři vylepšené prototypové.
Autor: Kevin Prince, CC BY-SA 2.0
Lokomotiva řady T212.0 v Zubrnici, na Zubrnické museální železnici
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Alespoň jeden historický snímek s Prasátkem, které na něm ovšem není moc vidět, ale jeho kousek je zřetelně identifikovatelný. Jedná se o podnikovou vlečku leteckého výrobce LET Kunovice do nového závodu, po které jezdily i vlaky dopravující zaměstnance do práce a z práce.
Autor: archiv Milana Jiříkovského
Lokomotiva zvaná Prasátko
Autor: KŽC Doprava, s.r.o.
Prasátko s pracovním vlakem
Autor: MIGORMCZ, CC BY-SA 4.0
Prasátko se speciálním osobním vlakem
Autor: Tomáš Valenta, CC BY-SA 4.0
Prasátko s logem ČD
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva řady T211.0
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0