Piloty nové jméno ruzyňského letiště nezajímá. Havel nemá na let vliv

  9:30aktualizováno  9:30
Přejmenování i toho nejmenšího mezinárodního letiště v zapadlé africké republice se dotkne aerolinek po celém světě. Změnu názvu pražského letiště však poznají především cestující. Na samotný letecký provoz nemá vliv. Není totiž nutné zásadně měnit navigační dokumentaci.

Pražské letiště dnes. | foto: Letiště Václava Havla Praha

Změna názvu mezinárodního letiště je jako přejmenování ulice, ovšem s celosvětovým dopadem. Nezmění se totiž jen hlavičkové papíry letiště a třeba adresa firem, které mají v areálu sídlo. I kdyby totiž šlo jen o to nejposlednější letišťátko s mezinárodním provozem, musí změnu z pochopitelných důvodů zaregistrovat a do svých manuálů zařadit všechny letecké společnosti.

Změna názvu však může mít několik podob. Od naprosto nekompromisních, jako bylo přejmenování letiště v New Yorku na John F. Kennedy (JFK) nebo Charles de Gaulle (CDG) v Paříži, přes částečné, jako můžeme vidět v případě Bukurešti - Henry Coanda (Podle rumunského vynálezce a stavitele experimentálních letadel), až po jen mírné a spíše kosmetické, jako u letiště Leoše Janáčka v Ostravě.

Pro i proti

V souvislosti se změnou názvu mezinárodního letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha, respektive Vaclav Havel Prague International Airport, která má své nadšené příznivce, stejně jako odpůrce a které také mnoho lidí nepřikládá jiný než politický význam, se samozřejmě objevovaly nejrůznější důvody "pro a proti", včetně jmenování příkladů letišť, která ve svém názvu mají jména různých osobností.

Jak při slavnostním programu ke změně názvu našeho největšího a nejdůležitějšího mezinárodního dopravního letiště uvedla Dagmar Havlová, "pojmenování letiště po Václavu Havlovi je čin symbolický … a je konkrétním a hmatatelným uznáním Havlových zásluh".

Na podporu změny názvu sice zazněl také argument, že díky ní z názvu zmizí "Ruzyně", asociující místní věznici, zneužívanou za vlády komunistické strany k zadržování politických vězňů. Vůči letišti Praha/Ruzyně a těm, kteří se za první republiky zasloužili o jeho vznik a velkou mezinárodní popularitu, je to ovšem nespravedlivé. Spojení letiště Praha-Ruzyně vzniklo díky tomu, že bylo vybudováno v katastru obce Ruzyně.

V Praze se odehrála změna převážně kosmetická. Volací značky letiště (a i například volací znak věže) zůstaly stejné. Jméno Václava Havla tak uslyší jen cestující. Piloti, řízení letového provozu i pozemní personál i nadále používají kód letiště PRG, resp.LKPR, a volací značku "Ruzyně".

Když se změní nejen cedule na budově

Zmíněná nejtvrdší varianta znamená nejen totální zánik původního jména (v případě New Yorku Idlewild (dnes JFK), v Paříži Roissy (dnes CDG), ale i změnu kódu letiště reflektující nový název. V daných případech KJFK pro letiště JFK a LFPG pro letiště CDG.

Změní se i volací značky stanovišť řízení letového provozu (například na de Gaulle Approach, de Gaulle Tower, apod).

V těchto případech musí aerolinky po celém světě reflektovat tyto změny aktualizací takzvané navigační dokumentace (ta pražská má asi 30 stran). Tu si kupují od specializovaných firem. K těm největším patří americká společnost Jeppesen. Náklady u takovýchto velkých změn se pak mohou celosvětově pohybovat v řádech stamilionů korun, doplňuje pilot a odborník na letectví Ladislav Keller.

Takových případů však dosud nebylo mnoho, a změna názvu letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha taková rozhodně nebude.

Střední variantu změny představuje například letiště Bukurešť Henri Coanda, dříve Otopeni. Došlo zde ke změně názvu na letištní budově, změnilo se i jméno v letové dokumentaci, nicméně jak kódy letiště, tak volací značky zůstaly původní (OTP, respektive LROP, a Otopeni Tower, apod.).

Třetí, a nejmírnější, je změna názvu letiště, která proběhla kupříkladu v Ostravě. Letiště nese jméno Leoše Janáčka, to se však stran leteckého provozu nijak neprojevilo, název letiště v dokumentaci je stále Mošnov, kódy OSR/LKMT, a volací znak věže stále zůstal Mošnov Tower.

Pražské letiště dnes.

Pražské letiště dnes.

Pražské letiště ještě před přejmenováním.

Pražské letiště ještě před přejmenováním.

Zatímco první dvě varianty znamenají nutnost výměny letištních mapek a dokumentace, třetí se neprojeví ani tam. Ale ani změna v dokumentaci neznamená přílišné náklady navíc pro letecké provozovatele. Každý totiž musí mít zaplacenou takzvanou změnovou službu v jejímž rámci dostává v pravidelných intervalech nové mapky těch letišť, u kterých došlo za poslední období ke změně (postupy, frekvence, deklinace, ale také názvy).

Fotogalerie

Například k poslední výrazné změně v tomto smyslu došlo na Ruzyni letos na jaře, kdy se vlivem změny polohy severního magnetického pólu (a tedy deklinace) změnilo označení dráhy 13/31 na 12/30.

Stručná historie Václava Havla

Náhorní rovinu nad Ruzyní doporučil pro vybudování dopravního letiště ve dvacátých letech minulého století pověřený pracovník ředitelství Státního letiště Praha. Vybral ji jako nejvhodnější ze všech zvažovaných oblastí. O vybudování letiště rozhodla vláda na návrh ministerstva veřejných prací 24. března 1929. Letiště Praha bylo komplexně vybudováno do 1. března 1937 a letecký provoz byl zahájen o měsíc později dne 5. dubna.

Letiště Praha - Ruzyně po dokoknčení výstavby v roce 1937.

Letiště Praha - Ruzyně po dokoknčení výstavby v roce 1937.

Přestože původně nemělo ani jednu zpevněnou betonovou nebo asfaltovou vzletovou a přistávací dráhu, stalo se jedním z nejmodernějších letišť na světě a získalo v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Vzápětí po zahájení provozu byla výrazně zvětšena provozní plocha a zahájeny práce pro vybudování dráhového systému, ke kterému došlo v letech 1938 a 1939.

Jenže to už nejen naše nejdůležitější letiště ovládali němečtí okupanti. Letiště obsadila německá armáda 15. března 1939, tedy v den vyhlášení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Smutné je, že Němcům nestačilo, že jim do rukou padlo nejen letiště a veškeré jeho vybavení i všechny letouny ČSA a ČLS, ale zlikvidovali i tvůrce ruzyňského letiště – některé popravili, jiní skončili v koncentračních táborech.

Letiště Praha - Ruzyně v počátcích provozu.

Letiště Praha - Ruzyně v počátcích provozu.

Také poválečný rozvoj našeho nejdůležitějšího a největšího dopravního letiště ovlivňovala politika. Většina aspektů tohoto období je dnes poměrně dobře známá a čas od času připomínaná. Pokud tedy současné přejmenování Letiště Praha bude v konečném důsledku znamenat, že napříště politici omezí svou působnost na minimum a naopak maximální akcent dostanou aspekty odborné, bude mít nejen svou symboliku, ale i hlubší smysl. Neboť na rozdíl od jiných mezinárodních letišť to pražské stále nemá komplexně dobudovaný dráhový systém, ani kolejové dopravní spojení, o kterém se koneckonců mluví už velmi dlouho, ať jde o linku podzemní, anebo pozemní dráhy.

Letiště letos oslavilo 75 let od svého založení.

Autoři:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

I levné kamery brzy pohlídají dům, aniž by vás vyplašil pes

Levná kamera Wyze Cam v2 dostane Ai funkce jako firmwarový update.

Rozpoznávání lidí od zvířat a jiných objektů se dostává i do kategorie těch nejlevnějších bezpečnostních kamer. První...

Tento 15bitový počítač dostal člověka na Měsíc. Teď zkouší těžit bitcoiny

Těžba bitcoinů na počítači Apollo Guidance Computer (ilustrační montáž)

Počítač, který provázel americké astronauty na Měsíc a počítal jejich návratovou trajektorii, má nové využití....

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Najdete na iDNES.cz