Diskuze
Z prvního pražského nádraží a přivedené železnice obrozenci nejásali
Děkujeme za pochopení.
J45i49n38d40ř81i72c17h 86P22o16l32í76v50k92a
No, můj táta tam dělal desítky let šéfa posunu. Já jsem se tam vyučil malířem natěračem a dělal jsem to po vyučení a do toho 2 roky vojenská základní služba, tekže s vyučením od cca 1972 až 1983 do konce ledna. Když se dívám na ty dvě věže tak my jsme je tehdy natírali na zeleno, dnes jsou hnědé. Můj tehdejší mistr pan Karel Mareš, už není mezi námi, to chtěl tehdy oživit a na takové vypouklé polokoule namaloval mapy světa. Jen si to popletl a namaloval špatně poledníky a tak měly obrácený tvar. Vypouklé směrem ven. No ale nic nebránilo tomu aby to vyšlo včetně fota ve Večerní Praze s článkem "Zlatisté dílo našich památkářů". No, byli jsme jen dělníci Ale byla tam úžasná parta se kterou jsem jezdil na skály, na čundry a to dneska už snad ani není. V práci vám kdekdo maže schody a jsem rád že už jsem svým pánem a jen já si rozhoduji kdy ráno vstanu. Hezký den, Jin. PS: příhod z tohoto nádraží mám na knihu. Od smrťáků až po trochu dnes již zábavné. Třeba když ujely vozy bo vypadla taková ta brzda co se dávala na kolej a vozy porazili "kozy" v hale a projely celou halou a ještě se urvalo dvoukolí. Naštěstí nikdo nezemřel. Ale protože to bylo na 1 Máje a bylo podezření na sabotáž a táta si s celou jejich KSČ dělal psinu tak strávil tři dny ve vazbě. Jin.
K67a25r84e63l 50S74e13i79d48l
Podle těch starých obrázků to vypadá, že nádraží mělo ještě severní část v místech, kde později stály budovy Rudého práva a dnes Florentinum, chápu to dobře?
K87a85r14e64l 49S77e29i97d54l
Hodně zajímavý a čtivý článek, díky. Jako obvykle.
A jako obvykle si neodpustím korektorskou výpomoc ohledně překlepů a editačních pozůstatků (alespoň těch, které se mi podaří zpětně dohledat):
...Když už jsme vstoupily do světa financí... (odstavec o výši jízdného)
...po několika málo letech převzal stát provoz dráhy pod svá bedra. (Konec textu nad fotografií a rámečkem o vozidlech.) "Na svá bedra?" "Pod svá křídla?"
...i u hlavní nádražní budovy se dvěma věží, kterou... (pod fotografií 2009)
Ve Fotogalerii se mi zdají být fotografie 5 a 13 identické.
---
Práce posádky lokomotivy musela být docela řehole. V horku/zimě/dešti, větru a dýmu, na otevřené plošině...
Zajímavé je také panoráma pražských věží na historických obrázcích. Zvláště Hradčan a Petřína.
A trochu mimo téma: zmínka o roce 1866 a bourání hradeb nabízí zajímavé srovnání. V Prusko-rakouské válce (jejímž důsledkem bylo i zboření hradeb) byla rakouská armáda (tedy "naši") vyzbrojena ládovačkami a progresivnější Prušáci měli jednoranné zadovky - jehlovky. Zatímco v americké občanské válce o pár let dříve se používaly opakovačky a Gatlingovy kulomety.
K48a80r13e31l 60S76e98i60d95l
(Text "...se dvěma věží..." je i u foto č. 18 v galerii.)
Díky za všechny ty krásné fotografie.
R52o68m60a54n 46O18l98á94c65h
Jestliže si dělník vydělal za celý den na tři piva - předpokládám aspoň točená, Boha jeho - není divu, že dělnictvo propadalo alkoholismu...
J53i43n19d33ř71i64c10h 49P53o77l18í66v19k91a
Kořalka byla tehdy levnější než pivo.
J17a76n 38M69r89s45k64o18š
"nádraží Bruska (dnes Praha-Dejvice)z roku 1930 z původně Lánské koněspřežky."
???
Z31d20e32n31ě52k 39Š43i75n53d76l17a48u18e58r
Inu, že někteří obrozenci nejásali a poukazovali na "připoutání k Vídni" je pravda, ale ti představovali jen nepatrnou hrstku veřejnosti. Nesrovnatelně více bylo těch, kteří tehdy dráhu oslavovali jako pouto mezi Moravou a Čechy a nějaká Vídeň pro ně byla zcela podružná. V každém případě, nikdy předtím a nikdy poté v naší domovině nebyla žádná trať tak velkolepě slavnostně otevírána. Je smutná pravda, že jízdné na dráze tehdy bylo neskutečně drahé a že jezdili jen ti, kteří to nezbytně potřebovali, například jen opravdu vysocí úředníci, nebo bohatí podnikatelé. Tak říkajíc prostý lid tehdy neměl k jízdě vlakem většinou žádný důvod.
J11i45n78d29ř54i21c53h 22L16n13ě82n52i21č96k26a
Tak to je ale s každou technologií. S elektřinou, počítači, automobily (třeba pro mého pradědečka ještě ve 30. letech bylo největší poctou, když mu majitel statku svěřil "služební automobil"). Nějaká "lidová dostupnost" přišla v našem okruhu až po II. světové válce. Však s tím krásně souvisí rozvoj pop-artu.
P52a42v23l60a 52K24v53a84p42i47l48o26v44á
Mně Masaryčka vždy přišla děsně nesympatická tou konečnou. Nikdy jsem nepochopila proč je v hlavním městě takové nádraží. Konečná má logiku v Tanvaldu ne v Praze Nádraží mám obecně ráda, ale Masaryčce se raději vždy vyhnu.
R43a65d42e55k 56F94o20l39p84r25e69c96h92t
Ale nevyhýbáte se jí kvůli tomu, že je stanicí hlavovou, chcete-li konečnou? Takové řešení je právě pro cestující výhodné. Naopak v Tanvaldu by hlavová stanice moc logiky neměla.
Hlavová nádraží (navíc úvraťová) nejsou ve velkých městech neobvyklá, takové je i největší evropské nádraží Gare du Nord v Paříži. V Paříži je hlavových nádraží slušné množství, stejně tak v Londýně.
P18e13t29r 48S10k27u46h59r11a44v92y
Pekne jak staveli tehda rychle. Bez moderni techniky, jerabu, elektriny a i lidi bylo tehda podstatne mene. Bylo by zajimave to cele nejak srovnat a porovnat. Jak a za kolik se stavelo tehda a nyni. Proste se mi nechce verit, ze Masarykovo nadrazi postavili za rok..
D87a65v44i56d 59V45i81k15t93o19r78a
Běžné provozní rychlosti tehdejších vlaků dosahovaly rychlosti koňského běhu. Rychlosti nad 50 km/h už byly něco extra a lidé při takovýchto rychlostech omdlévali hrůzou a vzrušením. Váhy souprav také dosahovaly zlomků toho, co dnes váží moderní vlaky. Na železniční svršek nebyly tudíž kladeny velké nároky, co se únosnosti a nivelace týče, v podstatě ho stačilo uplácat lopatami a udusat válci, taženými koňmi a na to pak položit koleje na pražcích z opracované dřevěné kulatiny. Dále tehdy neexistovalo zabezpečení tratí, takže nebylo nutné tahat složité kabelovody, drátovody, stavět návěstidla apod., používal se jen drážní telegraf. Proto se tehdy stavělo rychle.
Se stoupajícími nároky na hmotnost a rychlost vlaků už přestalo stačit trať "jen" uplácat lopatami, musely se začít používat specializované stavební a technologické postupy a zavádět sofistikovaná zabezpečovací zařízení pro řízení provozu na tratích, což stavby železnic začalo prodražovat a zpomalovat.
Zázrak! NASA po pěti měsících obdržela od sondy Voyager smysluplnou zprávu
Když se v únoru letošního roku stále nedařilo navázat smysluplnou komunikaci s jedním z...
Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti
Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B
Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...
Unikátní exkurze. Nahlédněte do francouzské jaderné ponorky před vyplutím
Není obvyklé, aby reportéři mohli nahlédnout do jaderné ponorky v aktivní službě. Agentura AP nyní...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Proč umělá inteligence lže a proč kvůli ní zhloupneme. Počítačový expert vypráví
Premium Zatímco průmyslová revoluce zaváděla masivní využití strojů, které nahradily lidské svaly, nyní...
Sphere jako osmý div světa? Zábavní komplex ve Vegas je technologický zážitek
Uvidíte v ní famózní obraz s nejvyšším rozlišením na světě, do uší zahraje sto šedesát tisíc...
POZOR VLAK: Slavíme půl století pražského metra, vznikla k tomu unikátní hra
Pro Československo, a především pro Prahu, to byl slavný den, devátého května 1974 byl slavnostně...
Jiří Horák obnovil ČSSD a dovedl ji do parlamentu. Se Zemanem si nerozuměl
Před 100 lety se narodil Jiří Horák, který po sametové revoluci pomáhal znovuobnovit sociální...
Dnes už se bez nich válčit nedá. Raketový vzestup bojových dronů
Bezpilotní letadla (drony) jsou v posledních dvou dekádách na raketovém vzestupu. Přispěla k tomu...