POZOR VLAK
Sledovat další díly na iDNES.tvMichal Zahradník vyrábí modely skleněných, plně funkčních parních lokomotiv v nenápadné dílně svého rodinného domu na pražském Chodově. Ačkoli svou práci miluje, odmítá tituly jako odborník či expert na práci se sklem. „Jsem z Boží vůle sklář,“ říká s úsměvem. A možná na tom něco bude, protože ani on nezná nikoho jiného, kdo by se pustil do výroby parních lokomotiv či jiných parních strojů kompletně ze skla.
„Při rozhovoru se Michal Zahradník srdečně zasmál, když vzpomínal na své začátky, protože mu mnozí říkali, že je blázen, že se mu to nikdy nepodaří a že skleněné parní stroje nemohou fungovat. On však chtěl všem dokázat opak. A světe div se, povedlo se mu to! Vyrobil funkční parní stroje výhradně ze skla,“ říká Jiří Dlabaja, autor magazínu POZOR VLAK. Při výrobě musel Michal Zahradník čelit mnoha výzvám, například jak nahradit běžné postupy jako šroubování nebo nýtování, které jsou při práci s kovem samozřejmostí.
V další reportáži se štáb vydal do Hradce Králové ve společnosti spisovatele Martina Haráka a českého architekta Patrika Kotase. V rámci rubriky Po stopách drážní architektury se rozhodli divákům přiblížit architektonickou krásu zdejšího hlavního nádraží a přilehlého autobusového terminálu. Obě stavby, tvořící dokonale sladěný dopravní uzel. Nejsou jen funkčními centry, ale také působivými příklady toho, jak může dopravní infrastruktura harmonicky zapadnout do městského prostředí a zároveň nabídnout moderní architektonické řešení.
Za pozornost diváků rozhodně stojí rubrika Legendy, která se tentokrát zaměřila na skutečnou technickou raritu, lokomotivu 169.001, známou pod přezdívkou Asynchron. Tento stroj unikl zkáze, když ho těsně před šrotací odkoupila Českomoravská železniční opravna a zrenovovala do vystavovatelného stavu. Zajímavostí této reportáže je unikátní archivní materiál z roku 1989, který tehdy odvysílala Československá televize. Diváci tak mohou vidět i jedinečnou scénu, kde lokomotiva pomocí robotického hlasu oznamuje, jakou má závadu a zda byla správně odstraněna, což bylo na svou dobu pokrokové technické řešení.
Nechybí ani tradiční rubrika Úžasné návraty, která tentokrát nabídne unikátní pohled do historie železnice prostřednictvím filmu z let 1966–1967. Tento archivní snímek z Národního archivu představuje kolejovou brzdu M 50, tedy důležitý technický prvek používaný na seřaďovacích nádražích k rozřaďování vagonů a seřaďování do vlaků.