POZOR VLAK
Sledovat další díly na iDNES.tvDozvíte se třeba, že vymyslet a postavit kvalitní výhybku je běh na velmi dlouhou trať. Podle generálního ředitele výhybkárny Marka Smolky trvá jen samotný výzkum a následný vývoj zhruba tři roky. Výrobek prochází řadou etap i oponentur, aby bylo nalezeno opravdu kvalitní řešení. Teprve poté následuje realizace, tedy výroba, pokládka do tratě a validace, což může trvat dalších až pět let. „Bavíme se tedy až o osmi letech od zadání nového typu výhybky po její komerční výrobu,“ říká autor magazínu POZOR VLAK Jiří Dlabaja.
 |
Reportáž přibližuje nejen pracoviště výzkumu a vývoje, ale i vlastní výrobu s využitím nejmodernějších robotických center, a finální kompletaci. Diváci se navíc dozvědí, že hlava kolejnice výhybek při výrobě prochází řízeným výbuchem. Děje se tak proto, aby byla její pojížděná plocha co nejodolnější.
Součástí 155. vydání magazínu POZOR VLAK je pozvánka do Národního technického muzea v Praze na výstavu „Co stvořilo železnici, co stvořila železnice“, která potrvá do 30. srpna tohoto roku. „V rámci výstavy se návštěvníci seznámí s prapočátky kolejové dopravy, uvidí téměř dvě stě let starý parní stroj britské výroby, originální exponáty z počátku provozu prvních drah na našem území a budou si moci zahrát na výpravčího na plně interaktivním exponátu autentického stavědlového přístroje z železniční stanice Trhový Štěpánov,“ popsal výstavu její autor Adam Horký, kurátor Muzea železnice a elektrotechniky Národního technického muzea.
Výstava v NTM „Co stvořilo železnici, co stvořila železnice“
V pravidelné rubrice Legendy se tvůrci tentokrát vracejí do éry parního provozu a představují lokomotivu řady 534.03, přezdívanou Kremák. Chybět nebudou ani oblíbené Úžasné návraty, které prostřednictvím dobového filmu Montáž elektromotorického přestavníku přiblíží typ EP-600, vyráběný v AŽD s drobnými úpravami od 70. let minulého století až do současnosti.
Z natáčení 155. dílu magazínu POZOR VLAK, rubrika Legendy
