zavřít
1 / 33
náhledy
Odstraňování ledu a sněhu z letadel na zemi je velmi důležitý proces, který přímo souvisí s bezpečností letecké dopravy. I sebemenší námraza na povrchu letadla může mít zásadní vliv na jeho letové vlastnosti. Podívejme se na fotografie zobrazující boj příslušné pozemní obsluhy s těmito nebezpečenstvími.
Autor: Shawn from Airdrie, Canada, CC BY-SA 2.0
Letadla samozřejmě mají vlastní systémy pro odstraňovaní námrazy, ale ty přicházejí ke slovu přímo za letu a dnes se jim věnovat nebudeme. Jen pro upřesnění shrňme, že na letadlech najdeme tyto systémy různých druhů: elektrické, teplovzdušné, chemické a pneumatické. Klíčovými prvky, u kterých je třeba za letu bojovat s námrazou, jsou: náběžné hrany křídla a ocasních ploch, snímače celkového a statického tlaku vzduchu, snímače teploty vzduchu a v neposlední řadě okna kokpitu.
Autor: Jürgen Striewski, CC BY-SA 4.0
Ale zpět na zem. Nejnebezpečnějšími podmínkami pro vznik námrazy jsou teploty vzduchu kolem 0 °C a zároveň jeho vysoká vlhkost. Průšvih je také déšť dopadající na podchlazený povrch, když přijde zákeřně po mrazivých dnech. Když nastanou tyto problémy akutně a s velkou intenzitou a způsobí velké problémy v letecké dopravě, zazní občas udivený hlas: „A jak to dělají třeba v Kanadě, když tam mají týdny třeba -20 °C nebo i větší zimu?“ A to je právě ono, v takových podmínkách námraza zpravidla nehrozí, protože při tak velkém mrazu je prostředí „suché“.
Autor: public domain
Obecně se za podmínky hrozící vznikem námrazy považují teploty už od tří stupňů Celsia nad nulou. Zda potom námraza skutečně vznikne, záleží na vlhkosti vzduchu. Do hry vstupuje i hustota vzduchu, respektive atmosférický tlak.
Autor: Dtom, CC BY-SA 3.0
Nejnebezpečnější druh námrazy mění profil křídla. Ne ovšem tím, že by ho nějak kroutil nebo muchlal, ale právě tím, že různě přidává materiál. Námraza též zvyšuje hmotnost letadla, někdy i výrazně (řádově metráky). S tím souvisí i změna centráže, kdy těžiště letadla opustí svou ideální pozici. Takto silně postižené letadlo by v podstatě ani nebylo schopné se vznést. Ale v každém případě i sebemenší námraza může profil křídla ovlivnit.
Autor: Mulag, CC BY-SA 3.0
Odmrazování letadla na Ruzyni
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve speciální verzi odmrazovacího letištního speciálu se na letišti Poprad-Tatry používala i tato Avia A31.
Autor: Petr Popelář, planes.cz
Odmrazovat je samozřejmě potřeba i letadla vojenská. Zde například vidíme létající tanker KC-135. Další typy vojenských letadel ještě v galerii uvidíte.
Autor: public domain
Také sníh je třeba z letadel odstraňovat. To lze někdy a zčásti provádět i manuálně. Tento způsob odstraňování sněhu zdá se nám k životnímu prostředí tím nejšetrnější, ale zdaleka ne vždy lze použít. O to zajímavější je na to pohled.
Autor: public domain
K procesu odstraňování ledu (a případně sněhu, ostatně ten ho může doprovázet) se zpravidla používají speciální odmrazovací vozidla. Tato vozidla jsou vybavena rameny s košem, nebo ještě lépe s kabinou pro operátora a tryskami, které rozprašují odmrazovací kapalinu na povrch letadla. Nejčastěji dvoučlenná obsluha vozidla, kterou tvoří řidič a operátor rozmrazovacího zařízení, musí být speciálně vyškolená, aby kapalinu aplikovala správným způsobem a ve správném množství. Nesmí se na nic zapomenout, velká pozornost se věnuje také oblastem kolem klapek a kormidel.
Autor: Kattivik, CC BY-SA 3.0
Historie letectví bohužel zná několik havárií, které byly způsobeny právě námrazou na letadle. Díky přísným předpisům a moderním technologiím by se leteckých havárií kvůli námraze dnes už nikdo bát snad nemusel.
Autor: Nicholas Hartmann, CC BY-SA 4.0
Odstraňování ledu (a sněhu) se provádí speciálními prostředky kapalného skupenství. Tyto kapaliny jsou obvykle na bázi propylenglykolu nebo ethylenglykolu. Významnou složkou je i horká voda, výsledná směs má potom při aplikaci na letadlo teplotu kolem 75 °C.
Autor: Bene Riobó, CC BY-SA 4.0
Obecně se odmrazovací operace může skládat ze dvou na sebe navazujících operací, ale záleží na povětrnostních podmínkách, zda se použijí obě (podle potřeby se může použít pouze jedna). Je to jednak rozmrazování (deicing), kdy se námraza z letounu odstraňuje, a jednak ochrana proti námraze (anti-icing), kdy se aplikuje prostředek zabraňující po určitou dobu vytvoření, resp. znovuvytvoření námrazy.
Autor: Nicholas Hartmann, CC BY-SA 4.0
Odmrazování je ideální provádět na speciálních odmrazovací stojánce, kterou by každé slušné letiště mělo mít. Jde o to, že tam se použitá pracovní kapalina zachytává a odvádí do nádrže. V ideálním případě se recykluje pro další použití ke stejnému účelu, v každém případě však nehrozí kontaminace okolí jejího použití.
Autor: Valentin Hintikka from Finland, CC BY-SA 2.0
Odmrazování letounu se provádí co nejkratší možnou dobu před jeho vzletem, to znamená už s cestujícími na palubě, protože po odmrazení by mělo vlétnout přibližně do 15 minut (orientačně, záleží na složení odmrazovacího prostředku a povětrnostních podmínkách). Pokud tam jsou očekávané delší prodlevy, tak hned po odmrazení přichází na řadu aplikace protinámrazového prostředku, jehož účinnost je několik desítek minut, u některých snad až 160 minut (opět záleží na konkrétní kapalině). Právě chemická složení těchto prostředků jsou výrobní tajemství příslušných výrobců. V každém případě protinámrazový prostředek má letadlo chránit proti námraze jen do vzletu, jak totiž nabere rychlost (už při rozjezdu), tak z něj tato směs steče.
Autor: Reuters
Rozmrazovací chemikálie se před aplikací zpravidla vždy ředí vodou a tato směs se na letoun stříká ohřátá, jak již bylo uvedeno dříve. Poměr vody ve směsi je závislý na řadě podmínek, především na teplotě vzduchu, velkou roli hraje i charakter kontaminace (hlavně tloušťka ledu), v poslední řadě na to má vliv i teplota povrchu letadla. Je to zkrátka věda. Někdy se může vodou naředit i chemikálie chránící letadlo proti námraze, ale zde to má ještě větší vliv na její účinnost, tak je třeba dávat pozor, aby splnila požadovaný účel.
Autor: AP
Těžko se specifikuje doba, kterou si odmrazování letadla vyžádá. Závisí to dost silně nejen na velikosti letadla, ale i na charakteru kontaminace a povětrnostních podmínkách. Například u Boeingu 737 může odmrazování trvat od 5 do 15 minut, aplikace prostředku proti námraze pak o něco méně. Tyto časy lze výrazně zkrátit použitím dvou nebo i více odmrazovacích vozidel, u velkých letadel se někdy použijí až čtyři vozidla.
Autor: Henrik Sendelbach, CC BY-SA 3.0
Nejmodernější odmrazovací vozy mají jednočlennou obsluhu zastávající funkci operátora odmrazovacího zařízení i funkci řidiče.
Autor: Textron GSE
Fokker 70 rakouského leteckého dopravce během odmrazování na letišti v Záhřebu
Autor: Dtom, CC BY-SA 3.0
Odmrazování ázerbájdžánského vládního Gulfstreamu G450 (4K-AZ888) na kyjevském mezinárodním letišti (je to jiné letiště, než na kterém byla o několik let později rozbita třídenní ruská „speciální vojenská operace“).
Autor: Vasiliy Koba, CC BY-SA 4.0
Odmrazovací technika postupně obhospodaří celé letadlo, u turbovrtulových strojů je třeba se věnovat i vrtulím.
Autor: Henrik Sendelbach, CC BY-SA 3.0
Odmrazovací speciál amerického letectva
Autor: public domain
Fotočlánek zakončíme sérií snímků letadel vojenských. Zde opět vidíme KC-135 Stratotanker, tentokrát na letecké základně Eielson na Aljašce.
Autor: public domain
C-130H Hercules
Autor: public domain
C-130H Hercules
Autor: public domain
Odmrazování strategického nadzvukového bombardéru B-1B Lancer
Autor: public domain
Odmrazovací tým se věnuje bitevnímu letounu A-10 "Warthog“ před vzletem na misi ze základny Bagram v Afghánistánu.
Autor: public domain
Odmrazování letounu pro radioelektronický boj EA-6B Prowler amerického námořnictva na letecké základně Eielson na Aljašce během cvičení Red Flag-Alaska 08-2
Autor: public domain
Transportní letoun C-5 Galaxy. Tento snímek není ke čtyřmotorovému obru příliš lichotivý, když mu zatajuje oba vnější motory.
Autor: public domain
Zde asi nejeden čtenář Technetu pozná třímotorový létající tanker KC-10 Extender.
Autor: public domain
Odmrazovací automobil odfukuje sypký sníh z transportního letounu C-17 Globemaster III. Letecká základna Eielson na Aljašce.
Autor: public domain
Ještě jednou C-17 Globemaster III, tentokrát při ošetření odmrazovacím kapalinou. Základna Elmendorf–Richardson na Aljašce.
Autor: public domain
Zatímco dříve chtěli malí chlapci až vyrostou být popeláři, tak ti z nových generací chtějí být rozmrazovači letadel, zkrátka mají ambice to dotáhnout výš.
Autor: public domain
