V zatopeném lomu Slověnický Mlýn u Českých Budějovic se skupina potápěčů pokusí překonat český rekord z roku 1962. Tehdy vydržel v potápěčském zvonu, takzvaném kesonu, potápěč pod hladinou přesně 100 hodin, tedy čtyři dny a čtyři hodiny. Učitel potápění FTVS UK David Vondrášek jej chce překonat alespoň o dvě hodiny. Pod hladinu se zanořil v sobotu 19. září mezi v 8:40 dopoledne, vynořit by se měl ve středu 23. září mezi 14. a 15. hodinou. V úterý 22. září bude odpovídat na vaše dotazy v tomto on-line chatu a zároveň vás s kamerou provede kesonem.
Nudit se určitě nebude. Projekt má totiž více cílů: vědeckou závěrečnou práci, fyziologické testování v hyperbarickém prostředí s měřením různých dat a v neposlední řadě technický pokus. „Jde především o získání zkušeností a ověření technických i technologických postupů při dlouhodobých pobytech v uzavřeném prostředí bez možnosti okamžitého výstupu. Poznatky využijeme pro budoucí experiment s maximálně soběstačnou stanicí pod hladinou. O té se mluví také v rámci ochrany obyvatelstva v souvislosti s výzkumem přežití malé skupiny v prostředí nezávislém na hladinové podpoře,“ dodává David Vondrášek.
Přímý přenos sledujte zde (bez zvuku):
Nechuť k jídlu
Do kesonu si během pátku nastěhoval spoustu měřících zařízení a senzorů, v průběhu pobytu bude sledovat své biometrické hodnoty. Pod vodou a v nepřirozeném tlaku se lidské tělo chová zvláštně. Na to je už Vondrášek připraven ze svého předchozího čtyřiadvacetihodinového pobytu pod hladinou. Tehdy totiž při ponoru zcela ztratil chuť k jídlu. Se stejným problémem se potýkali i další potápěči, kteří se pod hladinu vydali na delší dobu. V tomto směru je „život tam dole“ vědecky ještě ne zcela probádán.
Stejně tak neexistuje jednoznačné vysvětlení, proč se potápěčům při 24hodinovém ponoru tak skvěle spalo. „Biometrická data nám ukázala, že jsme spali opravdu hlubokým spánkem. Jako miminka,“ vzpomíná Vondrášek.
Místo činu, zatopený lom Slověnický mlýn. Žlutá bójka označuje umístění kesonu. V místě dřevěné plošiny vpravo dnes stojí budka s technickým zázemím - nově i LTE routerem od společnosti O2.
Uchycení kesonu na betonovou základní desku. Kolem okének dnes plovou zlatí jeseteři, sami je několikrát uvidíte i v našem přímém přenosu. Dokážou totiž vycítit přítomnost potapěče v kesonu a připlují.
Průměrně dvě hodiny denně plánuje Vondrášek strávit mimo keson, nikdy se však během experimentu ze zhruba desetimetrové hloubky nevynoří. Při „vycházkách“ bude zkoumat především efektivitu pohybu pod mořskou hladinou, o které píše doktorskou práci. Naměřené výsledky mají pomoci dalším potápěčům. Čím efektivněji se budou pohybovat, tím méně vzduchu z lahve spotřebují a mohou být ponořeni déle.
Líbí se vám článek?Hlasujte pro Technet.cz v anketě Křišťálová Lupa 2015. Najdete nás v kategorii Zájmové weby.   Svůj hlas nám můžete dát do 25. října na adrese http://kristalova.lupa.cz/hlasovani/. |
Laikovi by se mohlo zdát, že na plavání pod vodou není nic zvláštního, opak je však pravdou. Optimalizace pohybů celého těla (tedy nejen nohou a rukou) může zásadně ovlivnit maximální možnou délku pobytu pod hladinou a fyzickou zátěž potápěče.
Keson je s povrchem propojen jednak hadicí s přívodem vzduchu, který zajišťuje ventilaci a kompenzaci tlaku (potažmo výšky vodní hladiny), ale také 12V elektrickým vedením a ethernetovým kabelem. Díky němu bude potápěč moci komunikovat nejen s podpůrným týmem, ale využívat všechny své oblíbené on-line služby a aplikace ve volných chvílích. Připojení k internetu je klíčové pro přímý přenos z kamery, kterým můžete celý experiment na Technet.cz sledovat.
Hloubkové připojení zajistilo O2 pomocí 1,5 km vzdálené LTE základnové stanice a LTE modemu v altánku na břehu zatopeného lomu. Uvnitř kesonu pak bude i wi-fi router pro lokální bezdrátovou síť. A když bude vše fungovat, v úterý 22. září bude pod vodou odpovídat na dotazy vás, našich čtenářů, on-line.
Kabely a hadice vedoucí ke kesonu. Jde o starší snímek, na místě plošiny dnes stojí „kiosek“ se technickým zázemím.
Přesunout veškeré vybavení, včetně naší streamovací kamery Axis Q3505-VE zabralo podle Vondráška zhruba pětadvacet ponorů s barelem. Ten musí na břehu natlakovat na dva bary, jinak by se v desetimetrové hloubce zcela zdeformoval - jak se stalo při prvním zkušebním ponoření. Přímý přenos běží přes aplikaci CamStreamer od společnosti NetRex. Stejným způsobem pro vás vysíláme i Slow TV.
Desítky dní pod vodou
Dlouhodobé pobyty pod vodou nejsou žádnou sportovní disciplínou. Jejich potřeba vznikla současně s budováním ropných plošin pro těžbu zásob pod mořským dnem. Potápěči museli překonávat velké hloubky (90 metrů a více) a jejich opakované potápění by bylo neefektivní, neekonomické, nepohodlné (musel vždy podstupovat dekompresi) a především zdravotně riskantní.
Bylo mnohem výhodnější, když se potápěč jednou zaklimatizoval ve vyšším tlaku a poté v něm zůstal po dobu potřebnou ke splnění pracovního úkolu. To mohlo trvat týden i déle. Vznikaly obří podmořské hotely se vším komfortem a samozřejmě teplou stravou. Mikrovlné trouby se zde totiž daly používat a běžná byla pravidelná doprava jídla.
Později byli potápěči na hladinu dopravování ve speciálních přetlakových komorách. Na povrchu se tato kabina připojila k natlakovanému ubytovacímu komplexu, takže potápěč byl na denním světle, ale stále žil v podmínkách ponoru, takže nemusel procházet dekompresní komorou. Dnes tuto velmi nebezpečnou práci zastávají roboti. Rekord v délce pod vodou drží Fabien Cousteau. Loni překonal o jeden den rekord svého dědečka, slavného francouzského oceánografa Jacquese-Yves Cousteaua, který v roce 1963 strávil v rámci legendárního projektu Conshelf Two celkem 30 dnů v podvodním habitatu v Rudém moři v hloubce zhruba 9 metrů. Fabien se potopil do laboratoře Aquarius jižně od Floridy do hloubky osmnácti metrů.
Hluboko pod vodní hladinou, v potápěčských zvonech, také probíhá trénování astronautů pro pobyt ve vesmíru. Mají totiž mnoho společného. Z kesonu, stejně jako třeba z mezinárodní vesmírné stanice, nelze snadno odejít a vrátit se na povrch Země. Potapěč/astronaut tam žije v nestandardních tlakových podmínkách a v uzavřeném prostoru s omezeným sociálním kontaktem. A vše se musí předem pečlivě připravit a nachystat.
Jak se dělá přímý přenos bez kameramanaObraz snímá kamera Axis Q3505-VE. K divákům jej streamuje přes aplikaci CamStreamer. Kamera dokáže natáčet i ve velmi kontrastních světelných podmínkách. To se velmi hodí i v nepříliš osvětleném kesonu osm metrů pod hladinou. Disponuje technologií širokého dynamického rozsahu (WDR - Forensic Capture) pro vidění v protisvětle a systémem Lightfinder, který „vidí“ve tmělépe než lidské oko. Kamera se velmi jednoduše instaluje, což bylo podmínkou, aby se „tam dolů“ nemusel potápět nikdo z techniků společnosti NetRex, která přímý přenos technicky zajišťuje. Stejným způsobem pro vás vysíláme i Slow TV. |
