Poklady z depozitáře
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bylo to poměrně složité měření a vyžadovalo velkou preciznost a péči, ale dávalo pak poměrně slušné výsledky, a to už někdy v polovině 30. let,“ říká Jan Sýkora, kurátor podsbírky Meteorologie Vojenského historického ústavu (VHÚ).
Prachoměry sloužily k zjišťování počtu kondenzačních jader v ovzduší, tedy mikroskopických částic, na kterých se při kondenzaci srážejí vodní páry. V roce 1922 sestrojil J. Owens přístroj, v němž se daly získávat částice na savý papír pomocí vývěvy. Toto Owensovo zařízení bylo posléze modifikováno akademikem Františkem Běhounkem (1898–1973), známým přírodovědcem a polárním badatelem.
Vzducholoď Italia: český trosečník musel na kře jíst odporné italské jídlo |
K přístroji jsou přiloženy podrobné pokyny od samotného doc. Běhounka. Vzácný dotýkaný exponát získal VHÚ převodem z Československé meteorologické společnosti ČSAV v roce 1975. Více se dozvíte ve videoreportáži.
