První pokus o podmořskou těžbu kovů ztroskotal ještě na souši

aktualizováno 
Projekt těžby mědi a zlata u břehů Papuy-Nové Guiney s největší pravděpodobností definitivně skončil. Ambiciózní plán na lom v hloubce přes kilometr pod vodou zničily spory mezi těžaři a vládou.

Měla to být nová kapitola v historii dobývání surovin, ale bude z toho asi jen jeden z mnoha obchodních sporů, které skončí před soudem. Kanadská společnost Nautilus Minerals chtěla být první, která bude z mořského dna těžit jiné suroviny než ropu. Místo toho ji čeká spor s vládou Papuy-Nové Guiney, v jejíchž vodách chtěla projekt rozvíjet.

Firma získala před několika let od vlády dvacetiletou licenci na těžbu v "podmořském dole" Solwara v Bismarckově moři, zhruba 20 kilometrů od pobřeží, tedy ve výsostných vodách země. V hloubce zhruba 1,5 kilometru tu leží ložisko bohatých zlatých, stříbrných a především měděných rud.

Spouštění podmořského průzkumného vozidla při průzkumu v Bismarckově moři

Spouštění podmořského průzkumného vozidla při průzkumu v Bismarckově moři

Podle předběžného geologického průzkumu jde o 2,5 milionu tun rudy s obsahem mědi kolem 7 až 8 procent objemu. V běžných provozech na souši se dnes těží měděné rudy s obsahem kolem jednoho procenta tohoto kovu. Obsah zlata se pohybuje zhruba od 5 do 6 gramů na tunu, což by znovu na poměry pozemních lomů bylo zajímavé (nové lomy mívají obsah zlata i jen kolem 2 g/t). A v tomto případě o to zajímavější, že jde vlastně o druhotnou surovinu. (Zájemci o podrobnosti se mohou podívat do tohoto PDF, které firma připravila.)

Projekt měl začít produkovat první surovinu už v roce 2013 nebo 2014. Firma už zadala výrobcům těžebních zařízení a podvodních systémů prvních zakázky, ale v roce 2011 přišly velké potíže. Kanadská firma po vládě v roce 2011 na základě předchozích smluv chtěla, aby odkoupila 30 procent ve firmě a podílela se na nákladech na rozvoj těžby. Vláda to odmítla, a firma zastavila výrobu a objednávky vybavení pro těžbu.

Spor nakonec skončil před arbitrem, který rozhodl ve prospěch Nautilusu. Papua měla podle rozhodnutí z loňského října zaplatit zhruba 120 milionů dolarů. V tu chvíli se ještě firma domnívala (nebo se alespoň tvářila), že projekt by mohl pokračovat a těžba by mohla začít v průběhu roku 2017.

Ale nic takového se nestane. Papua se s rozhodnutím arbitra nesmířila a další jednání skončila ve slepé uličce. Firma Nautilus v únoru letošního roku v krátké tiskové zprávě nakonec oznámila, že vypovídá dohodu s tichomořským státem a bude se snažit uspět se žalobou o náhradu škody. (Zároveň trochu paradoxně v prohlášení píše, že se bude snažit o "přátelské řešení" sporu.)

Projekt Nautilusu byl v oboru podmořské těžby minerálů zdaleka nejlépe propracovaný. Existují i jiné projekty, ale ty mají do praxe ještě podstatně dále. Například dceřiná společnost zbrojního gigantu Lockheed-Martin, nazvaná Seabed Resources, má licenci ke geologickému průzkumu na zhruba 58 km² tichomořského dna v mezinárodních vodách, ale k těžbě je v tomto případě opravdu daleko.

Geologové nad vzorky z průzkumného vrtu na lokalitě Solwara 1

Geologové nad vzorky z průzkumného vrtu na lokalitě Solwara 1

Těžko odhadnutelné následky

Provoz na dně moře bude nepochybně mít ekologické následky, přiznávají i samotní těžaři. Ale zásah by by podle nich měl být omezený a poměrně malý: "Těžit na mořském dně je bezpečnější, čistší a šetrnější k životnímu prostředí než těžba na souši. Nemusíte přitom odkrývat a přemisťovat kvanta zeminy," nechala se před necelými dvěma lety slyšet viceprezidentka firmy Nautilus Samantha Smithová.

Ale její slova obrazně řečeno plavou na vodě, protože neexistuje žádný zkušební, natož ostrý provoz a poměrně omezené jsou i naše znalosti podmořských ekosystémů jako takových. Důvodem k mírnému optimismu ovšem je, že třeba podle zkušeností australských biologů z okolí podmořských vrtů se zdá, že alespoň některé ekosystémy jsou poměrně odolné a mohou se vzpamatovat rychle. Biolog Charitha Pattiaratchi to alespoň řekl časopisu NewScientist.

Budoucnost pod mořem

I když v tuto chvíli ceny surovin zatím činí podmořské projekty zřejmě nerentabilními, zdá se, že do budoucna s touto možností bude nutné počítat. Některé země, třeba Austrálie nebo Namibie, už raději vyhlásily moratorium na těžbu ve svých vodách, dokud se nevyjasní otázky jejich vlivu na životní prostředí. A nějakým způsobem se k této otázce bude muset časem postavit i Česká republika.

Odběr vzorků podmořským robotem firmy Nautilus Minerals

Odběr vzorků podmořským robotem firmy Nautilus Minerals

Jako pozůstatek mezinárodních jednání ze 70. let, kdy kvůli rostoucím cenám státy poprvé projevily první zájem o podmořské zásoby surovin, má Česká republika "claim" na zhruba 12,5 tisíce čtverečních kilometrů podmořského dna v oblasti Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku, zhruba 2 000 kilometrů od západního pobřeží Mexika.

Dno tam leží v hloubkách od 4 do 6 kilometrů a hlavní surovinou by měly být různé kovy, především železo a mangan, ale také měď, kobalt a nikl. Měly by se vyskytovat v podobě tzv. konkrecí, tedy což jsou drobné hroudy o průměru kolem několika centimetrů s velmi vysokými obsahy jednotlivých kovů, v některých případech i kolem 20 a více procent. Ale tyto shluky leží tak hluboko, že o jejich těžbu se zatím nikdo vážně nepokouší. I Nautilus si vybral "chudší" klasická ložiska v menší hloubce.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Další z rubriky

Takto vypadají zloději při činu. Netatmo je natočí a nově i zahouká

Bezpečnostní kamery natočili zloděje při krádeži

Značka Netatmo rozšiřuje nabídku IoT zařízení pro domácnost. Nově vám čidly pohlídá byt a v případě narušení soukromí...

Smrtícím ohrožením může být pro letadlo i hejno kobylek, nejen ptáci

Airbus A330 společnosti China Eastern v hejnu ptáků

Stává se to. Největší nebezpečí hrozí před přistáním a v srpnu. Střet letounu s ptáky nebo dokonce i jen hmyzem může...

Redaktor vibouch! Nevibouch! Jak to bylo v Černobylu podle Oprásků

Opráski z historje svjeta - Černobyl

Od jaderné katastrofy v Černobylu uplynulo letos třicet tři let. Kremelský režim výbuch nejprve tajil a posléze...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz