Napsat a vydat knihu bylo vždy něco až magického: autor věnoval týdny, měsíce nebo i roky tvorbě textu, nakladatel pečlivě zvažoval, zda knihu vydat a v jaké edici, bylo třeba navrhnout obálku, postarat se o marketing, doufat v příznivé recenze a kritiky a čekat, zda se prodá celý náklad distribuovaný mezi knihkupce.
Profesor Philip M. Parker má zcela jinou vizi. Knihu napíše počítač, on navrhne jen její jméno. Obálka bude podle šablony a distribuce přes internet. Teprve když si někdo knihu objedná, bude mu tato vytištěna a zaslána. Kniha je zisková už od jednoho prodaného kusu.
Nejedná se o žádné sci-fi. Je to realita. Stačí se podívat na desetitisíce Parkerových knih v nabídce internetového obchodu amazon.com. Najdeme zde velice rozličné tituly:
-
zdravotnická příručka pro pacienty The Official Patient's Sourcebook on Hemochromatosis (22 USD)
-
ekonomický výhled The 2007-2012 Outlook for Compact Fluorescent Light Bulbs in the United States (495 USD)
-
ekonomický přehled The 2006 China Economic and Product Market Databook (95 USD)
-
a i naprosto neuvěřitelně specifický The 2007-2012 Outlook for Year-Round Unitary Single Package and Remote-Condenser Air Conditioners with at Least 640,000 BTU Per Hour Excluding Heat Pumps in Japan (495 USD)
Kromě toho má v nabídce velké množství různých slovníků, obvykle z obskurních jazyků do angličtiny. Počítač pro něj sestavil slovník havajský, abenacký, náhutlský, eskymácký, neapolitánský... Mezi těmito slovníky najdeme i ten český: Websters Czech - English Thesaurus Dictionary za necelých 30 dolarů.
Jak počítač píše knihy
Knihy, které inzeruje profesor Parker pod svým jménem, ve skutečnosti píše počítač. Tedy, jak uvedly New York Times, spíše sestavuje (kompiluje), než píše. Zatímco strojová tvorba smysluplného a různorodého textu není nic snadného, vyhledávání tematicky podobných informací na internetu lze automatizovat relativně snadno.
Na algoritmech pracuje asi sedm programátorů, běží na sedmdesáti počítačích. Procházejí širý web a shromažďují tematické informace z volně dostupných zdrojů. Mnoho obrázků má tak svůj původ ve Wikipedii, slovníky u Webstera, ekonomické údaje bývají na stránkách ministerstev, společností a neziskových organizací.
Zajímavou a skutečně užitečnou kategorií jsou výukové křížovky: legenda je v domácím jazyce, slova vyplňujete v jazyce, který se chcete naučit.
Proč to funguje?
Při pohledu na tituly knih se můžeme divit, jak může být takový obchodní model úspěšný. Při hledání odpovědi nám to pomůže pochopit v poslední době nejen v marketingu čím dál užívanější pojem "long tail".
Chris Anderson ho v roce 2004 popsal ve svém stejnojmenném článku The Long Tail jako efekt, ke kterému dochází v moderní informační společnosti (ovšem pozorovat jsme ho mohli prakticky odjakživa). Výchozí premisy jsou jednoduché a potvrdí je každý, kdo někdy s něčím obchodoval. Zatímco malé množství zboží (bestsellery) jdou na dračku, jiné ubývají ze skladu spíše po kusech. Pokud to vyjádříme graficky, získáme obrázek podobný tomuto:
Modrá linka ukazuje "starý obchodní model", kdy se malé množství titulů prodávalo hodně a poté následoval rapidní pokles. Červený, nový trend ukazuje, že se na trhu uplatňuje mnohem větší množství titulů. Souvisí to s nižšími náklady na vstup do odvětví, nižšími fixními náklady a možností reagovat pružněji na poptávku, případně profitovat i z malých objednávek. Typickým příkladem obchodu profitujícího z "long tail" je právě Amazon.com.
"Dlouhý chvost" se projevuje především tam, kde jsou nízké náklady na vstup do odvětví a vysoce diverzifikovaná (atomizovaná) poptávka. Profesor Parker vystihl tento trend takřka dokonale. Sedm let pracoval na vývoji softwaru, který dokáže vytvářet standardizované žánry na zadané téma.
Tvrdí, že by pravděpodobně bylo možné psát i romány. Ale to se prý nevyplatí. Nejžádanějším artiklem jsou studie, soubory statistik, ekonomických údajů a prognóz. Takovou knihu byste si asi do poličky nedali, ale mnoho institucí je musí vytvářet a uchovávat. Podle Parkera může skupině lidí tvorba takové publikace trvat i několik měsíců. Jeho software to po zadání příslušných témat zvládne za nějakých 13 minut.
Dalším výnosným žánrem jsou informační publikace o zřídka se vyskytujících nemocech. "Třeba jenom několik desítek lidí na světě má danou chorobu. Takže publikace o nich nejsou dostupné. Tu knihu si může koupit jen pár pacientů a lékařů, ale jim bude užitečná," vysvětluje Parker.
Knihy prodává prostřednictvím internetového obchodu Amazon.com a dalších asi dvaceti distributorů. Opět je vše automatizováno – od žádosti o přidělení ISBN a založení záznamu v databázi knihkupectví přes návrh obálky a hřbetu až po automatický marketing AdSense. Pokud si zákazník knihu (o které vůbec nemusí tušit, že ji napsal počítač) objedná, bude mu tato na zakázku vytištěna smluvní tiskárnou a zaslána poštou domů.
Každá kniha vydělává
Cena knihy je nastavená tak, aby vydělávala od prvního prodaného kusu. "Většina knih se vůbec neprodá, samozřejmě. Některých se prodá pár kusů, některých desítky, některých stovky," přiznává Parker. Důležité je, že náklady na jeden titul jsou i při započtení hardwarového vybavení jen asi 12 pencí, a tak je celý podnik ziskový.
Profesor Parker se ale nehodlá zastavit zde. Naopak, to je teprve začátek jeho působení na poli strojového autorského psaní. Pracuje nyní na několika komerčně zajímavých projektech: automatické generování 3D výukových počítačových her (obvykle pro výuku jazyků), vytváření videoklipů "slovo dne" nebo dokonce 3D animovaných scének, které jsou počítačem nejen psané, ale i režírované a renderované. Profesor Parker věří, že to je přesně to, co má počítač dělat – šetřit lidem nudnou a rutinní práci, a to ve velkém měřítku.
Knihy Philipa Parkera nevyhrají Nobelovu cenu ani se nestanou bestsellery. Zato v dlouhém chvostu současné poptávky se jeho pestrá nabídka setkává s kladnou odezvou. Otázkou je, zda by měly být knihy označeny jako "computer-generated", nebo zda je v pořádku, že autor u svých knih nenabízí preview. Projekt profesora Parkera nicméně ukazuje, kudy se může další vývoj ubírat, a jasně demonstruje, že počítače začínají konkurovat lidem v další oblasti.
Odkazy, zdroje, další informace:
- Napsal 200 tisíc knih, ale počítače mu pomohly (anglicky, NY Times)
- Parkerův patent "Metoda a zařízení automatického psaní a marketingu" (anglicky)
- Strojové psaní knih (Guardian, anglicky)
