Odtajněný dokument na 295 stranách popisuje letoun a vše, co souvisí s tehdy nejtajnější leteckou technologií Spojených států. Obsahuje spoustu tehdy specifických informací. Zmiňuje např. postup při poruše motoru nebo aktivaci autodestruktivního systému.
Málokteré letadlo má to štěstí, že se z něj stane létající legenda. Lockheed U-2 , přezdívaný také jako Dragon Lady (dračí dáma), to štěstí měl. Kvůli utajení stroj oficiálně neexistoval, neprovozovala ho proto armáda ani letectvo. U-2 užívala CIA jako civilní "meteorologický" letoun.
U2
|
Několikrát zapsal do dějin, ať se jedná o sestřelení po přeletu nad Sovětským svazem v roce 1960 a zajetí pilota Gary Powerse, nebo objevení sovětských raket na Kubě.
Je to hodně zvláštní letadlo. Principiálně jde o obří proudový větroň pro lety ve stratosféře (ve výšce 21 km). Piloti v něm létají v podobných skafandrech, jaké používají kosmonauti. Jeho pilotáž proto byla něčím zcela jiným, než byly lety s tehdejšími tryskáči.
Start a přistání s Dragon Lady jsou velmi odlišné od běžných letadel. Z pilotní kabiny velkého lehkého špionážního stroje je špatný výhled na ranvej.
Velká křídla poskytují obří vztlak, díky kterému se může v protivětru do vzduchu vznést i stojící letoun. Navíc při startu používá U-2 na koncích svých dlouhých křídel odhazovací podvozky.
Manuál proto piloty školí také pro případ, že se podvozky po startu neuvolní. Je také potřeba vyhýbat se osídleným oblastem, aby podvozky, které se mohou za chvíli uvolnit, nenapáchaly škody na zemi.
Jestliže je start U-2 obtížný, přistání je skoro až nemožné. U-2 má tak velký vztlak, že stoj "nechce" dosednout na přistávací dráhu.
Další problém je bílošedý dým, který se může objevit v pilotní kabině. Manuál piloty poučuje, že to není důvod k panice. Jde o spálený hydraulický olej.