1 / 27
Když má motorový železniční vůz pouze dvě nápravy a přitom je patrový, není to zcela normální. A právě takový vznikl v devadesátých letech pro Německé dráhy, které ho značily řadou 670. O co více bylo toto vozidlo netradiční a zajímavé, o to méně přineslo radosti objednateli i zhotoviteli. A byly tam větší problémy, než také zmiňovaná absence toalety.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Patrové vlaky obecně nejsou ničím výjimečným, ať už mluvíme o elektrických nebo motorových jednotkách a tažených jednotkách nebo vozech. Lehký patrový motorák s pouhými dvěma nápravami ovšem věcí výjimečnou je. Když tedy mluvíme o německém DB Baureihe 670, můžeme zmínit i jiný německý příspěvek, tentokrát z předválečné historie, kdy byl standardní patrový autobus adaptován na železniční provoz. Podíváme se na něj na další fotografii.
Autor: Schnitzel_bank, CC BY-ND 2.0
Německý patrový autobus (z dvacátých let) přestavěný v roce 1937 na železniční vozidlo. Přestavby klasických autobusů na kolejová vozidla, kdy těm jednopodlažním se to v meziválečném období občas stalo, však bylo řešení spíše nouzové. Bylo to řešení jednoduché a levné. Limitujícím faktorem však bylo řídící stanoviště pouze na jednom konci vozu (což je logické, když se pouze adaptuje autobus), zatímco běžný slušný motorák má stanoviště strojvedoucího na obou koncích.
Autor: public domain
A nyní se vrátíme k lehkým patrovým motorákům z devadesátých let dvacátého století.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Patrový motorový vůz DB Baureihe 670 je pozoruhodným experimentem německé železniční techniky, jehož přínos zůstal daleko za očekáváním, nebojme se říci, že se limitně blížil nule. Prototyp vznikl v roce 1994. Pro Německé dráhy bylo potom v roce 1996 postaveno pouhých šest sériových vozů. Původně se samozřejmě zamýšlela výroba početnější, ale z ní z objektivních důvodů sešlo. Německé dráhy se s těmito stroji rozloučily v roce 2003. Vrátily je výrobci, od kterého se zase dostaly k menším provozovatelům, kde zpravidla dostaly méně tradiční zbarvení. Prototyp, označovaný také jako demonstrátor, nebyl nikdy homologován pro přepravu cestujících. Následujících pět obrázků je právě z prospektu vydaného k prototypu.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Výrobcem vozů DB Baureihe 670 byla původně východoněmecká vagónka Deutsche Waggonbau. Německý národní železniční dopravce Deutsche Bahn (česky správně Německá dráha, ale u nás zpravidla jmenovaný jako Německé dráhy, čehož se držíme) potřeboval nové motorové vozy pro lokální tratě, především tedy pro tratě na území bývalého Východního Německa.
Autor: Deutsche Waggonbau AG
A tak vznikl lehký motorový vůz, řešený ovšem kvůli vyšší přepravní kapacitě jako patrový. Na druhou stranu však právě lehká stavba, o které svědčí i nákres kostry jeho skříně, způsobila problémy při schvalování tohoto typu do provozu. A ještě k té přepravní kapacitě, ta sice v porovnání k délce vozu byla slušná, ale vozy nebylo možné spojovat natož k nim připojovat vozy přípojné, takže přepravní kapacitu spoje zajištěného tímto motorákem už zkrátka dále zvýšit nešlo.
Autor: Deutsche Waggonbau AG
Zde vidíme dispoziční nákres motoráku DB Baureihe 670. Jedná se sice o prototyp, chcete-li demonstrátor, ale šestice sériových kusů tomu víceméně odpovídala. Samozřejmostí jsou stanoviště strojvedoucího na obou koncích vozu, vidíme je dole (kde jinde), na příslušném konci vždy vpravo po směru jízdy. Dále si můžeme všimnout, že vůz nemá toaletu, ale to v této kategorii železničních vozidel pro krátké tratě není až taková výjimka.
Autor: Deutsche Waggonbau AG
Spodní podlaží, vidíme točité schodiště do patra. Vůz měl taková schodiště dvě. Ale měl pouze jedny dveře na každém boku, což není mnoho (slušný počet u takových vozidel jsou dvoje dveře na boku, situované ke koncům skříně) a někdy to také bylo lehce vytýkáno.
Autor: Deutsche Waggonbau AG
A zde jsme v patře vozu. Celková přepravní kapacita se uvádí 78 sedících a 32 stojících cestujících. Pro výrobu se plánovala i menší variabilita dle konkrétní objednávky, kdy mohl být redukován počet sedadel na úkor zvýšení počtu míst k stání a naopak.
Autor: Deutsche Waggonbau AG
Motorový vůz DB Baureihe 670 má délku 16,33 metru, šířku 3,07 metru a výšku nad temenem kolejnice 4,63 metru. Hmotnost prázdného vozu je 27,5 t a celková hmotnost 33,2 t. K pohonu slouží dieselový šestiválec MTU 6V 183 TD 13 o výkonu 250 kW, přenos výkonu je hydromechanický. Vůz má dvě nápravy, hnací náprava je jedna (uspořádání pojezdu je 1A). Maximální rychlost činí 100 km/h.
Autor: Mirkone, CC BY-SA 4.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670
Autor: Bybbisch94, CC BY-SA 4.0
Vozy DB Baureihe 670 ovšem trpěly poruchovostí, přehřívaly se jim motory. Tyto problémy se týkaly především trati mezi městy Bullay a Traben-Trarbach v kopcovitém kraji blízko hranice s Lucemburskem, tedy tentokrát na území západoněmeckém. Problémy byly i s vytápěním interiéru. Právě tento souhrn poruch stál za tím, že Německé dráhy ztratily o vozidla zájem a v roce 2003 je vrátily výrobci. Jako výtka je uváděna i absence toalety, což bylo vytýkáno při nasazení těchto vozidel k přepravě školáků. Na druhou stranu typů motoráků pro krátké lokální tratě, které nemají na palubě toaletu, najdeme ve světě více.
Autor: Torsten Maue, CC BY-SA 2.0
Výrobce vrácené ojeté motoráky původní řady DB 670 opravil a prodal menším regionálním provozovatelům.
Autor: public domain
Mezi cestujícími si tyto vozy získaly oblibu, především výhled z patra byl tou chválenou přidanou hodnotou. Ale tak tomu bylo i během služby u Německých drah. Výtky k absenci toalety lze považovat spíše za marginální záležitost, vždyť na skutečně krátkých tratích, kde tyto motoráky jezdily, se to dalo vydržet. Zkrátka nezbývá než zopakovat, že primární provozovatel je vyřadil kvůli poruchovosti, což je při pravidelném intenzivním nasazení dost limitujícím faktorem.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Nakonec i sekundární menší provozovatelé těchto vozidel je hodnotili podobně, že se jim poruchy nevyhýbají, spíše naopak. Ale jejich nasazení nebylo zdaleka tak intenzivní, později navíc přešly spíše ke speciálním nepravidelným jízdám. Dnes už jsou snad provozovány pouze dva kusy, některé ze zbývajících slouží jako zdroj náhradních dílů.
Autor: M_H.DE, CC BY-SA 3.0
Tento exemplář motoráku řady 670 dostal jméno Kněžna Luisa. Podobně vypadal motorák se jménem Kníže Franz, který byl ale po splnění své úlohy pasován do role dárce náhradních dílů pro Kněžnu Luisu.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Na skříni vozu Kněžna Luisa se skví Luisa Braniborsko-Schwedtská v celé své kráse. Ještě dodejme, že její manžel Kníže Franz je plným jménem Leopold III. Fridrich Franz Anhaltsko-Desavský, což je pomalu tolik jmen, jako využitelných náhradních dílů.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Na této fotografii ze stanice Pritzwalk vidíme kromě patrového motoráku ještě další zajímavou věc, mohutnou železniční vodárenskou věž z konce třicátých let. Nahoře byla vodní nádrž a pod ní několik obytných pater pro zaměstnance dráhy, jednalo se tedy o obytnou vodárenskou věž. Kvůli velké zátěži, kterou nesla v nejvyšší partii, byla věž železobetonová. I díky tomu v dubnu 1945 vydržela mohutný výbuch muničního vlaku, který zničil hlavní staniční budovu i řadu domů v blízkosti stanice. Věž byla obývána snad až do devadesátých let, primární vodní funkci však pozbyla mnohem dříve s ukončením parního provozu na dané trati.
Autor: MOs810, CC BY-SA 3.0
Také železniční stanice Meyenburg se může pochlubit historickou vodárenskou věží mohutné stavby s několika obytnými podlažími pod vodní nádrží. Věž se nám skrývá vzadu ve vegetaci, kdy ji díky absenci listů v zimním období nelze přehlédnout.
Autor: MOs810, CC BY-SA 3.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670
Autor: Global Fish, CC BY-SA 4.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670
Autor: Global Fish, CC BY-SA 4.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670. Na této fotografii a dvou následujících, stejně jako na jedné z již prohlédnutých, vidíme vůz pojmenovaný Kníže Franz.
Autor: M_H.DE, CC BY-SA 3.0
Patrový motorový vůz na hlavním nádraží Dessau (Dessau Hauptbahnhof) ve dvojměstí Dessau-Roßlau
Autor: Video2005, CC BY-SA 3.0
Patrový motorový vůz na hlavním nádraží Dessau (Dessau Hauptbahnhof) ve dvojměstí Dessau-Roßlau
Autor: Video2005, CC BY-SA 3.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670
Autor: Mdeen, CC BY-SA 3.0
Lehký patrový motorový vůz původní řady DB 670
Autor: Günthoa Schreyner, CC BY-SA 4.0
