zavřít
1 / 17
náhledy
V roce 1945 získaly obnovované ČSD nemalý počet parních lokomotiv řady 555.0. Byly to původně za války vzniklé německé lokomotivy DR-Baureihe 52, které se vyráběly co nejúsporněji a ve velkých počtech. Představme si je prostřednictvím fotografií dochovaného exempláře 555.0153. Podíváme si i na řadu odvozenou, zastoupenou strojem 555.3008, kdy se tyto lokomotivy později přestavovaly na vytápění mazutem.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
Lokomotivy řady ČSD 555.0 získaly kvůli svému původu přezdívku Němka, což samozřejmě není v rozporu s tím, že na jejich produkci se za války podílela i plzeňská Škodovka. Můžeme se setkat i s přezdívkou Dvaapadesátka odkazující na označení původní řady říšských drah. Lokomotivy odvozené řady 555.3, vzniklé pozdější přestavbou, kdy došlo ke změně paliva z uhlí na mazut, dostaly přezdívku Mazutka.
Autor: Muzeum starých strojů
Dochovanou lokomotivu 555.0153 vlastní Klub historie kolejové dopravy Praha (KHKD).
Autor: Jaroslav Křenek, HERKULES KHKD s.r.o.
Akutní zvýšenou potřebu lokomotiv Němci pocítili po zahájení východního tažení v roce 1941. Především hlavní tratě upravovali na obsazeném území z širokého rozchodu na normální. Výroba nové lokomotivy musela být úsporná jak z hlediska časového, tak z hlediska spotřeby materiálu. Také musela být vhodná i pro provoz za klimatických podmínek ruské zimy. Tak vznikla lokomotiva DR-Baureihe 52. Objem její výroby přesáhl šest tisíc kusů, což je na jeden typ lokomotivy úctyhodný počet. Výroba běžela ve třinácti lokomotivkách nejen na území samotného Německa, ale i v zemích okupovaných. Například plzeňská Škodovka jich vyrobila 153. Nejvíce potom rakouská Lokomotivfabrik Floridsdorf, a to 1 053.
Autor: Martin Švancar, ČD Nostalgie
Řada 52 vycházela z předválečné řady 50 podobných výkonových parametrů. Lokomotiva řady 52 měla mít nápravový tlak 15 tun (nelekejte se, hmotnosti připadající na jednu nápravu se říká nápravový tlak) a po rovině měla utáhnout vlak o hmotnosti dva tisíce tun rychlostí 65 km/h.
Autor: Martin Švancar, ČD Nostalgie
Zatímco předválečná lokomotiva řady 50 se skládala z přibližně šesti tisíc součástek, tak válečná DR 52 měla pět tisíc součástek, z toho tři tisíce zjednodušených. Co se týče pro Němce nedostatkových kovů, tak v lokomotivě 52 bylo zakleto 89 kg mědi a 19 kg cínu, zatímco u 50 to bylo 1 238 kg mědi a 305 kg cínu (v množství vsádkovém panovaly ještě výraznější rozdíly). A výroba 52 si vyžádala šest tisíc pracovních hodin v porovnání s 20 tisíci hodinami u 50.
Autor: Martin Švancar, ČD Nostalgie
Přestože DR-Baureihe 52 byla koncipována jako úsporná lokomotiva pro válečné použití, tak nás překvapí, jak dlouho byla po válce v různých zemích provozována. Například v Československu byly poslední Němky vyřazeny z provozu v roce 1973. Nejdéle sloužily v Polsku, kde se s nimi rozloučili počátkem let devadesátých a kde vlastně byl tento typ parní lokomotivy nejpočetnějším až do zrušení parní trakce. A koncem dekády předchozí dojezdily tyto lokomotivy ve Východním Německu a v Turecku.
Autor: Jan Kratochvíl, CC BY-SA 3.0
Zemí, kde železniční dopravci lokomotivy DR-Baureihe 52 po válce používali, byla celá řada. Dost jich samozřejmě zůstalo v Německu, která ovšem tenkrát byla dvě, takže celkem očekávaně tyto lokomotivy ve větším počtu a déle sloužily v tom zaostalém východním, i když jimi nepohrdli ani v západním.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce těchto lokomotiv získal po válce Sovětský svaz, kde se začaly ve velkém upravovat na velký, správně tedy široký rozchod. Ovšem nemalý počet lokomotiv s normálním rozchodem (a tedy v Evropě standardně používaným) byl držen jako strategická záloha při západní hranici SSSR. Část lokomotiv z této zálohy byla později prodána satelitům z RVHP, včetně Československa.
Autor: Jaroslav Křenek, HERKULES KHKD s.r.o.
Po válce získaly Československé státní dráhy 185 lokomotiv německé řady DR 52, které přeznačily podle Kryšpínovy metodiky na řadu 555.0. Další stovka těchto lokomotiv byla v letech 1962 až 1963 zakoupena od Sovětského svazu, čímž se jejich počet zvýšil na 285. Netrvalo však dlouho a Němky byly za tzv. mazutizace podrobovány jednoduché přestavbě, po které se místo pevného paliva uhlí používalo kapalné palivo mazut. Na Mazutky, tedy na lokomotivy nové řady 555.3, bylo pro ČSD přestavěno celkem 199 Němek, konkrétně 94 ze sovětské dodávky a 105 našich původních, přičemž většina těchto přestaveb byla objednána v SSSR.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Němka má pět spřažených dvojkolí, z toho prostřední dvojkolí je hnací, a dále vpředu jeden běhoun. Počet spřažených dvojkolí a dále maximální povolenou rychlost 80 km/h a nápravový tlak 15 tun vyčteme i z Kryšpínova označení řady 555.0.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Němka se vyznačuje jednou zajímavostí, kdy při jízdě vzad (tendrem, chcete-li uhlím napřed) může jet stejnou rychlostí jako při jízdě vpřed, což obecně není u lokomotiv s tendrem samozřejmostí. S takovou vymožeností přišli konstruktéři válečné lokomotivy záměrně a dosáhli toho tuhým spojením lokomotivy a tendru, zabezpečeným listovou pružnicí s předpětím 200 kN. Všimněte si také méně obvyklého tvaru tendru se zaoblenými boky vodojemu, takovému tendru se říká vanový.
Autor: Michal Gregor, CC BY-SA 4.0
A zde už vidíme Mazutku, tedy lokomotivu řady 555.3. K procesu mazutizace v polovině šedesátých let vedly jednak neblahé zkušenosti se zimou v sezoně 1962/63, kdy kvůli tomu nastal i kritický nedostatek uhlí, a jednak levné získávání mazutu, který byl v té době v podstatě odpadním produktem a nevědělo se, co s tím sajrajtem dělat. Ale s nasazením Mazutek přišel i jeden problém, na který jsme v poválečném období už u nás u parních lokomotiv dávno zapomněli. Třem těmto lokomotivám explodoval kotel s tragickými následky pro přítomné lokomotivní čety.
Autor: Bernhard324, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva ČSD řady 555.3 zvaná Mazutka a vpředu lokomotiva 555.0 zvaná Němka. Rozdíl vidíme na tendru, kdy na tom za Mazutkou ční výše nádrž na palivo. Dochovaná Mazutka 555.3008 patří Železničnímu muzeu Bratislava a stejně jako českou Němku 555.0153 ji můžeme obdivovat v akci při speciálních jízdách. Už se v ní ovšem netopí mazutem, ale nějakým v současnosti vyráběným topným olejem (pravděpodobně lehkým).
Autor: Jan Kratochvíl, CC BY-SA 3.0
Parní lokomotiva Němka během Národního dne železnice 2024 konaného v České Třebové
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Při akci Národní den železnice 2024 proběhly i zvláštní jízdy historických vlaků, zde vidíme vlevo lokomotivu řady 555.0 zvanou Němka a vpravo lokomotivu řady 486.0 Zelený Anton.
Autor: Radek Latislav
Kriegslok DR-Baureihe 52, po našem řada 555.0, byla konstrukčně jednoduchou, materiálově úspornou, ale zároveň velice podařenou a výkonnou parní lokomotivou.
Autor: Muzeum starých strojů a technologií Žamberk
