Fotovoltaické panely jsou sice do jisté míry bezobslužné a bezúdržbové, nicméně to „do jisté míry“ je potřeba dvakrát podtrhnout. Stejně jako jakékoli jiné technické zařízení stárnou a jsou ovlivněny okolním světem. Je proto potřeba je pravidelně kontrolovat.
Vzhledem k tomu, že je většina fotovoltaických panelů umístěna ve výšce nad hlavami lidí, se stále častěji pro jejich kontrolu využívají drony. A protože se většina problémů fotovoltaických panelů projeví takzvanými „hotspoty“, tedy lokálním nerovnoměrným zahříváním panelů, je ideálním nástrojem kamera snímající v infračerveném spektru. Výsledkem takové kontroly je tradičně hromada fotografií, které musí lidské oko prohlédnout a vyhodnotit.
V dnešní době asi nikoho nepřekvapí, že zdlouhavé rutinní vyhodnocování obrázků nemusí dělat člověk, ale vytrénovaný model umělé inteligence. Se společností Dronetech jsme vyrazili na kontrolu jedné elektrárny v Královehradeckém kraji, při které umělá inteligence řídí let i následné zpracování.
Násobně více fotografií
Kontrola funguje tak, že v obslužné aplikaci dronu se vybere oblast, kterou má dron zkontrolovat a nastaví se jak parametry letu, tak i požadované rozlišení (u IR snímků 3 centimetry na pixel) a úhel snímání panelů. Dron se poté vydá na cestu a nad elektrárnou přelétává tak dlouho, dokud nedokončí snímání.
Tato část by byla shodná s tradičním postupem, avšak zatímco u lidské kontroly byl tlak na co nejmenší překryv fotografií a jejich menší počet – protože jinak neúměrně vzrůstala doba potřebná k jejich analýze – v případě zpracování pomocí AI se naopak vše fotí s osmdesátiprocentním překryvem. Proč?
Protože se tak snadno eliminují odlesky slunce, odrazy dronu a letadel, nebo letících ptáků a zároveň každé místo je vyfocené opakovaně a finální vyhodnocení tak může být přesnější.
Dron paralelně vytváří jak snímky v infračerveném, tak fotky v běžném viditelném spektru – zejména proto, aby bylo možné anomálie přesně lokalizovat a zároveň určit jejich příčinu. Vnitřní prasklina nebo porucha bypassové diody samozřejmě není na fotce přímo vidět, ale stín, znečištění nebo ležící objekt samozřejmě ano.
Mimochodem, velkým pomocníkem provozovatele solární elektrárny na louce jsou ovce, které neúnavně spasou trávu a keříky mezi nimi a nenechají žádné rostliny vyrůst natolik, aby panelům stínily. A zároveň ve stínu panelů snadno najdou úkryt ve chvíli, kdy slunce nejvíce pálí.
Kontrolu může zhatit počasí, zejména příliš velká oblačnost, mlha nebo prudší vítr. Panely totiž musí jet alespoň na 30 procent výkonu, jinak se nerovnoměrné zahřívání neprojeví. A zároveň nesmí foukat takový vítr, aby stihl ohřátý vzduch nad hotspoty příliš rychle odvádět.
Vyhodnocení
Po dokončení letu jsou všechny fotografie na SD kartě v dronu a ačkoli by bylo možné je na servery odeslat rovnou z dronu, tuto konektivitu z bezpečnostních důvodů nevyužívají a data na servery přesouvají po návratu do kanceláří.
AI systém fotky automaticky zpracuje. Byl vytrénován na více než 20 000 fotografiích reálných závad a nedostatků. Dokáže rozpoznat i věci, které by byly běžným očím skryty. Systém je certifikovaný a má oficiální úspěšnost detekce 99,6 procent.
Ve výsledku nabídne přehled, který technici dostanou i v interaktivní podobě do tabletu nebo telefonu. Závady systém kategorizuje jak podle druhu, tak závažnosti, takže je technici mohou prohlížet a řešit po logických skupinách a dopředu se přesně připravit, co je čeká.























