V roce 1919 začaly ve Švýcarsku jezdit elektrické lokomotivy charakteristického tvaru a zajímavé konstrukce, které později dostaly přezdívku Krokodýl. Ta se přenesla i na další lokomotivy jim do jisté míry podobné. Některé z krokodýlů ukazuje následující fotogalerie, primárně se zaměřuje na ty původní švýcarské lokomotivy řady Ce 6/8 II a řady Ce 6/8 III. Na snímku lokomotiva řady Ce 6/8 II.
Autor: Michael Wenzel, CC BY-NC-ND 2.0
Prvními krokodýly byly lokomotivy řady Ce 6/8 II určené pro švýcarské spolkové dráhy. V letech 1919 až 1922 bylo vyrobeno 33 exemplářů. Na ni přímo navazovala o něco výkonnější řada Ce 6/8 III, celkem 18 těchto lokomotiv bylo uživateli dodáno v letech 1926 až 1927. Později se těmto řadám nevyhnula modernizace, v běžném provozu vydržely až do 80. let. Naštěstí ne všechny potom čekalo sešrotování, šťastnější exempláře mohou nadšenci obdivovat dodnes, některé i v provozu při zvláštních příležitostech. (foto: vpředu lokomotiva řady Ce 6/8 II)
Autor: Kabelleger / David Gubler, CC BY-SA 4.0
Zajímavé je, že jméno Krokodýl se pravděpodobně poprvé objevilo až v první polovině 30. let v katalogu firmy Märklin u modelu představujícího lokomotivu řady Ce 6/8 II (nebo Ce 6/8 III - v tehdejším ne příliš věrném modelovém ztvárnění bylo asi jedno, kterou z nich). Následně se označení přeneslo i na lokomotivy skutečné, neboť znaky připomínající krokodýla z říše zvířecí byly v podstatě stejné, jen na těch zmenšených lokomotivách to asi člověka spíše trklo do očí. (foto: vzadu vedle sebe před světelnými návěstidly s červenou barvou dva staré modely krokodýlů, ale ne ty původní z první poloviny 30. let)
Autor: Klaus Nahr, CC BY-SA 2.0
K přezdívce Krokodýl vedlo několik indicií, které se u stroje hezky nakupily: dlouhá stavba s nižšími a délkově výraznými podvozkovými částmi na obou stranách centrální části skříně (hlava a ocas krokodýla – podle směru jízdy), k tomu původně zelená barva (ale ani ta hnědá neznamenala „krokodýlí“ diskvalifikaci) a díky kloubovému připojení podvozkových částí připomínala relativně pomalá jízda lokomotivy v navazujících opačně orientovaných zatáčkách pohyb skutečného krokodýla z říše zoologické. (foto: lokomotiva řady Ce 6/8 II)
Autor: JoachimKohlerBremen, CC BY-SA 4.0
Lokomotivy Ce 6/8 II a Ce 6/8 III se vyznačují skříní dělenou na tři části, hlavní centrální část je posazena na dvou částech podvozkových, které se vůči ní mohou v určitém rozsahu natáčet (alternativa ke klasickému řešení ve formě jediné „všezahrnující“ skříně posazené na dvou otočných podvozcích). Trojdílná skříň u dlouhé lokomotivy zde byla shledána vhodnější pro tratě v horském terénu obdařené ostřejšími zatáčkami. Každá krajní podvozková část obsahuje mimo jiného především dva elektromotory pohánějící tři spřažená dvojkolí, dále je před nimi i jedno dvojkolí běžné (odtud číselná část označení řady „6/8“, která ukazuje na šest dvojkolí hnacích z celkových osmi na lokomotivě se vyskytujících). Obě podvozkové části jsou navíc spojeny a uložení centrální části na nich je řešeno tak, aby tato nepřenášela žádné podélné síly. Centrální část skříně má na obou koncích stanoviště strojvedoucího, uprostřed transformátor a další elektrozařízení a na střeše dva pantografové sběrače. Další lokomotivy z krokodýlí rodiny se od těchto základních mohou konstrukčně méně či více odlišovat. (foto: lokomotiva řady Ce 6/8 II)
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Na tomto snímku lokomotivy řady Ce 6/8 II je lehce patrné vzájemné natáčení jednotlivých částí skříně. Mnohem více to však vynikne na modelové železnici, kde jsou poloměry zatáček markantně menší, než by odpovídalo danému měřítku zmenšení.
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Vývoj lokomotivy Ce 6/8 II měl přímou spojitost s plánovanou náhradou parní trakce za trakci elektrickou na některých tratích švýcarské státní železniční sítě. Podle plánovaného použití se rodilo několik typů elektrických lokomotiv, velká a těžká Ce 6/8 II byla původně určena pro vozbu nákladních vlaků na Gotthardské dráze. (foto: lokomotiva řady Ce 6/8 II)
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Švýcarská elektrická lokomotiva řady Ce 6/8 III zvaná Krokodýl
Autor: Fabien Perissinotto, CC BY-SA 3.0
V první polovině čtyřicátých let se některé lokomotivy Ce 6/8 II a Ce 6/8 III podrobily modernizaci, kdy se zvýšil jejich výkon a vzrostly i dosahované rychlosti. Modernizované stroje se nově značily řadou Be 6/8 II, resp. Be 6/8 III. (foto: lokomotiva řady Be 6/8 II)
Autor: Fabien Perissinotto, CC BY-SA 3.0
V letech 1921 až 1929 bylo pro úzkorozchodnou Rhétskou dráhu vyrobeno 15 lokomotiv řady Ge 6/6 I, rozchod činil 1000 mm. Lokomotivy obdržely přezdívku Rhétský krokodýl. Pro nostalgické jízdy zůstaly zachovány dva poslední stroje série s čísly 414 a 415, další čtyři jsou vystaveny na různých místech.
Autor: JoachimKohlerBremen, CC BY-SA 4.0
Rhétský krokodýl, švýcarská úzkorozchodná elektrická lokomotiva řady Ge 6/6 I určená pro Rhétkou dráhu. Společnost RhB (Rhätische Bahn) je nejvýznamnější soukromou železniční společností ve Švýcarsku.
Autor: Bahnfrend, CC BY-SA 4.0
Švýcarská úzkorozchodná elektrická lokomotiva řady Ge 6/6 I. Tyto lokomotivy jezdily a při zvláštních příležitostech stále jezdí na Rhétské dráze.
Autor: Michael Wenzel, CC BY-NC-ND 2.0
Přezdívku Seetalský krokodýl dostaly lokomotivy řady De 6/6 z roku 1926, které byly vyrobeny pouze ve třech exemplářích pro švýcarskou Seetalskou dráhu. Rozchod je normální 1435 mm.
Autor: Gerard - Nicolas Mannes, CC BY-ND 2.0
Do velké míry prvním švýcarským krokodýlům podobné lokomotivy vznikly zanedlouho i v Rakousku, u nich se pak můžeme setkat s označením rakouský krokodýl. V letech 1923 a 1924 to bylo sedm lokomotiv řady 1100 a v letech 1926 a 1927 devět lokomotiv řady 1100.1, zde se jednalo primárně o lokomotivy rychlíkové.
Autor: PetrS., CC BY-SA 3.0
Krokodýl se říká i německým lokomotivám řady E 94 vyráběných původně pro válečné hospodářství Třetí říše.
Autor: Rabensteiner, public domain
Německý Krokodýl, elektrická lokomotiva řady E 94
Autor: Tobias Deichfischer, CC BY-SA 4.0
Další německý Krokodýl - elektrická lokomotiva řady 194. Tak byly přeznačeny lokomotivy původní řady E 94 po modernizaci.
Autor: Michael Wenzel, CC BY-NC-ND 2.0
Několik desítek německých krokodýlů E 94 jezdilo v Rakousku. Zůstaly tam samozřejmě i po válce a později dostaly rakouské označení řady 1020.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-NC-ND 2.0
Vlak tažený lokomotivou řady 1020 se řítí Tyrolskem, za železnicí se rozprostírá St. Jodok na Brenneru.
Autor: Serge (Sergio) Passera, CC BY-NC-ND 2.0
Galerii ukončíme výjevy s krokodýly na modelových železnicích. Zde vidíme vpravo model lokomotivy řady Be 6/8 III.
Autor: James Petts, CC BY-SA 2.0
Lokomotiva „Krokodýl“ - Be 6/8 III - pro modelové kolejiště v měřítku Z (1:220)
Autor: Ralf St., CC BY-ND 2.0
Lokomotiva „Krokodýl“ na modelovém kolejišti
Autor: Shesmax, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva „Krokodýl“ - Be 6/8 III - na modelovém kolejišti
Autor: James Petts, CC BY-SA 2.0
Lokomotiva „Krokodýl“ - Be 6/8 II - na modelovém kolejišti
Autor: Klaus Nahr, CC BY-SA 2.0