Jak se staví z lidských kostí? Tajemství pyramidy v Sedlci odhaleno

aktualizováno 
Restaurátoři v Kutné Hoře už několik měsíců provádí práci, která není pro každého. Rozebírají obří pyramidu z lidských kostí. Kostnice v Sedlci prochází rekonstrukcí, která mimo jiné ukazuje, že proslulá kosterní výzdoba může pocházet z jiné doby, než se předpokládalo.

To víte, že nám pár lidí odřeklo, odpovídá restaurátor Tomáš Král ještě dříve, než stačím dokončit otázku, jak se mu sháněli pracovníci. „Někteří se bojí nákazy, jiným prostě vadí práce s tímhle… materiálem,“ na chvilku sám hledá slovo, kterým by popsal to, co mu v posledních měsících prochází rukama. Je vedoucím prací na záchraně a obnově velkých pyramid z lidských kostí, které stojí v podzemní části Kostela Všech Svatých v Kutné Hoře.

Kostel, který leží v Sedlci, dnes tedy zjednodušeně řečeno severovýchodní části Kutné Hory, nezasvěcenému připomíná větší hřbitovní kapli. Díky makabrózní výzdobě se v minulém roce stala cílem více než 400 tisíc návštěvníků z celého světa. 

Malý hřbitov na předměstí je zdaleka nejnavštěvovanější částí historického města. Do chrámu Svaté Barbory v centru Kutné Hory, které je vzdušnou čarou ani ne dva kilometry, zamíří jen zhruba čtvrtina turistů, kteří projdou kostnicí; většina jich jede pouze „na otočku“ do Sedlce.

Památka, která dnešní podobu dostala v několika etapách výstavby od 14. do 19. století, i přes svou popularitu není v nejlepším stavu. Zhruba před pěti lety tu začala rozsáhlá rekonstrukce, která se dotkla prakticky všech částí budovy a její vnitřní výzdoby. Aby se stavební dělníci dostali ke všem stěnám a podlahám a mohli opravit základy a vytvořit nový systém odvětrávání, je nutné rozebrat i čtyři pyramidy z lidských kostí v rozích kostnice.

Nikdo ovšem nevěděl, co se vlastně v jádru pyramidy skrývá. „Prakticky žádná dokumentace neexistuje, jen pár malých náčrtků a poznámek z oprav, které tu probíhaly v 19. století,“ vysvětluje Tomáš Král. 

Základní tvar kosterním pyramidám dává dřevěná vnitřní konstrukce, jejíž...

Základní tvar kosterním pyramidám dává dřevěná vnitřní konstrukce, jejíž přesnou podobu před rozebráním ovšem dnes nikdo neznal. Nezachovala se nám totiž prakticky žádná dokumentace.

Pokud existovaly ještě nějaké písemné doklady, byly téměř určitě uloženy v prostorách dnes již bývalého kláštera v Sedlci a zřejmě zničeny při jednom z četných požárů, které Kutnou Horu postihly. Nikdo tedy nevěděl, jak jsou ve skutečnosti ostatky v pyramidách poskládány, čím jsou kosti propojeny a čím jsou vyplněny vnitřní prostory. A byť tedy rekonstrukce má probíhat šetrně, s maximálním využitím tradičních postupů, rozebírání se neobešlo bez asistence technologických novinek.

Ať to potomci vidí

Celý proces i jeho jednotlivé kroky byly pečlivě zdokumentovány tak, aby mohl vzniknout pečlivý model původního uspořádání kostnice. „Pomocí laserového skenování, fotogrammetrie a videogrammetrie se snažíme o co nejdetailnější zachycení současného stavu celé kostnice tak, aby budoucím generacím zůstalo co nejvíce dat. Pyramidy zároveň skenujeme po vrstvách i proto, aby bylo možné je co nejpřesněji složit zase zpět,“ říká Jiří Šindelář z Archeologického ústavu v Brně, který vytvoření dokumentace měl na starosti.

3D model se vytvářel pomocí laserového skeneru. To je plně automatizované zařízení, které se otočí kolem své osy a celý okolní prostor tak postupně ozáří laserovými paprsky. Skener změří vzdálenosti, kde se jednotlivé paprsky odrazí od povrchu a tím vytvoří síť bodů definujících plochy a povrchy v okolí. Pro vytvoření plného modelu je potřeba vytvořit větší množství skenů tak, aby byly zachyceny povrchy všech objektů, které chceme v modelu mít. V případně bohatě prostorově zdobené kostnice a pyramid to nebyl snadný úkol - různých objektů, které zastiňují jiné, je zde mnoho.

Nekompletní model vytvořený na základě laserového měření

Nekompletní model vytvořený na základě laserového měření

Tyčová kamera,která se používá k zachycování prvků v místech, kam nedohlédne...

Kamera na rameni bývá užívána k průzkumu prostor skrze vrty...

Snímání prostoru v kostnici v Sedlci v Kutné Hoře s pomocí tyčové kamery

... tentokrát s ní výzkumníci zaznamenali místa, kam se skenerem nebo fotoaparátem nedostali.

Pro více detailů, podrobností a dokrytí míst, kam se laserové paprsky nepodařilo dostat, a především realistické barevné podání využil tým Jiřího Šindeláře i fotogrammetrii. To je metoda, při které lze modelovat 3D prostor softwarově z velkého množství překrývajících se fotografií daného prostoru a objektů. Spojením 3D modelu z laserového skeneru, fotogrammetrie a samotných vizuálních dat z fotografií vznikne velice přesný 3D model, který má vypovídající hodnotu i pro další bádání historiků. Fotogrammetrie byla v kostnici využita i pro modelování vnitřků pyramid, kde není pro práci s laserovým skenerem dostatek prostoru.

V kostnici byla použita i zatím méně obvyklá metoda, tzv. videogrammetrie. Tím se rozumí pořízení fotorealistického 3D modelu z videa, přičemž video si zde můžeme představit spíše jako 30 snímků za sekundu. Výhodou videogrammetrie je vysoká rychlost práce a jen minimální nároky na školení obsluhy. To byly důvody, proč byla využita při průzkumných pracích v okolí kostnice. Snadno a rychle se daly naskenovat jednotlivé vrstvy nálezů. Odborníci mají k dispozici přesnou informaci o tom, jak nález vypadal, a přitom se výkopové práce příliš nezdržují.

Slavný kostěný lustr visící ve středu kostnice již má obnovu za sebou. Stav...

Slavný kostěný lustr visící ve středu kostnice již má obnovu za sebou. Stav jeho i zbytku výzdoby byl podle restaurátorů velmi blízký havarijnímu.

Zjednodušeně by šlo celý proces shrnout tak, že všechny vnější povrchy jsou zmapovány laserovým skenerem, přičemž na vzniklý 3D model jsou namapovány fotografie ve vysokém rozlišení. Vnitřní povrch pyramid a jednotlivé vrstvy během rozebírání jsou zaznamenány jen obrazem, model dopočítá software. Díky tomu nemusí být neustále na místě tým se skenerem, dokumentaci mohou pořizovat restaurátoři, kteří na pyramidě pracují.

K základům a zase zpět

Moderní technologie sice umožňují objekt i práce dobře zdokumentovat, ale práce na rozebírání pyramidy se musí provádět ručně. „Rozebírání postupovalo hlavně z počátku rychleji, než jsme očekávali“, říká restaurátor Tomáš Král. Během necelých čtyř měsíců se tým dostal až téměř k samotným základům pyramidy, Tomáš Král přitom původně předpokládal, že jen rozebírání by mohlo zabrat až půl roku.

Bylo tedy překvapením, že i vnitřní prostory pyramidy jsou z větší části vyplněné kostmi. „V horních částech jde především o lebky, směrem k základně jsou stále častěji pevnější dlouhé kosti a v nejnižším patře je to pak již stavební suť a kostní úlomky,“ vysvětlil Král. Práce na horních partiích i proto byly tak rychlé, ve spodní části se již musí materiál prosévat, což postup zpomaluje.

Téměř rozebraná první kosterní pyramida v kostnici v Sedlci. Vnější okraj je z...

Téměř rozebraná první kosterní pyramida v kostnici v Sedlci. Vnější okraj je z dlouhých kostí, vnitřní výplň v této spodní části tvoří především stavební suť a kosterní úlomky.

Stavební suť a materiály ve výplni (včetně dřevěné konstrukce, která určuje tvar pyramidy) mohou poskytnout zajímavé informace. Ze samotných kosterních pozůstatků totiž nelze určit, kdy pyramidy získaly současnou podobu. „Výsledky v tuto chvíli nejsou stále ještě definitivní, ale zdá se, že i samotné pyramidy byly sestaveny v 19. století,“ říká Tomáš Král. 

Připomeňme, že podle nepotvrzené legendy kosti do podoby pyramid sestavil v 16. století nejmenovaný poloslepý mnich ze sedleckého kláštera. V 19. století se ovšem v kostnici prováděly významné úpravy. Zhruba v roce 1870 byla totiž teprve dokončena velká část výzdoby včetně schwarzenbergského erbu a velkého lustru z kosterních pozůstatků.

Zpět ve století jednadvacátém nyní materiál z pyramid čeká nejprve inventura, kontrola a také ošetření. I když se vzhledem k počtu kostí nebudou provádět žádné náročnější vyšetření či analýzy, mělo by se zjistit, kolika lidem kosti patřily. Zatím je restaurátoři počítají spíše na objem: v době naší návštěvy, kdy byla pyramida rozebraná téměř až k základům, pozůstatky z ní zaplnily zhruba 1 300 krabic rozměrů 40x40x60 centimetrů. 

Kosti také čeká omytí, dezinfekce a ošetření ve vápenném mléku (to je suspenze hašeného vápna ve vodě), které by mělo zajistit, aby se na ně návštěvníci mohli chodit dívat i v budoucnu.

Vstup do podzemního podlaží Kostela Všech svatých v Sedle, kde se nachází...

Vstup do podzemního podlaží kostela

„Většina kostí je v dobrém stavu a znovu je použijeme, až budeme pyramidu znovu skládat,“ říká Tomáš Král. Část je ovšem poškozená vlhkostí a jsou pro stavbu nepoužitelné. Ty zřejmě poputují do speciálního hrobu na kostelním hřbitově, ani místo, ani jejich množství zatím nejsou přesně známé. Restaurátoři zatím neví, jak chybějící chybějící kosti nahradí. V tuto chvíli už je ovšem dohodnuto, že pod pyramidami bude nově výduť, budou tedy stát na jakémsi (plném) roštu, což by mělo výrazně omezit pronikání vlhkosti.

Jisté také je, že restaurátoři stráví v chladu kostnice roky. K další pyramidě se přesunou až ve chvíli, kdy bude první kompletně obnovena. Některé pyramidy navíc mohou být především kvůli vlhkosti v horším stavu než ta severozápadní.

Od jedné pyramidy ke druhé se bude postupovat do značné míry proto, aby se kostnice nemusela zavírat; záchranné práce se financuje právě ze vstupného. „Protože jsme jako Římskokatolická církev jediným investorem, vše probíhá za provozu,“ řekla k tomu ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí. Podle ní zatím obnova kostnice stála zhruba 40 milionů korun, což je zhruba polovina předpokládaných nákladů.

Restaurátor Tomáš Král

Restaurátor Tomáš Král

Téměř rozebraná první kosterní pyramida v kostnici v Sedlci. Vnější okraj je z...

Téměř rozebraná první kosterní pyramida v kostnici v Sedlci. Vnější okraj je z dlouhých kostí, vnitřní výplň v této spodní části tvoří především stavební suť a kosterní úlomky.

Jedno se ovšem zřejmě nepodaří: celou kapli narovnat, byť je během několika posledních století vzniklý náklon už je patrný i pouhým okem. Nejde ovšem o žádnou novinku, kaple byla nahnutá již na začátku 18. století, kdy tu působil architekt Jan Blažej Santini. Ten nakonec nakloněnou stavbu zajistil vestavbou štítu mezi obě věže a přístavbou západní předsíně. Tyto prvky svou funkci zřejmě plní. Odborníci náklon kostela během záchranných prací podrobně sledují a žádnou změnu nezaznamenali. V plánu je tedy budovu staticky zajistit.

Všichni, kdo leží okolo

Rekonstrukce se neomezila pouze na samotné pyramidy. „Vnitřní výzdoba byla v havarijním stavu,“ říká Tomáš Král. Drátky, které spojovaly jednotlivé prvky, byly v některých případech poškozeny natolik, že stačil dotek a celý prvek se mohl rozpadnout. Nejprve se tedy prováděla rekonstrukce vnitřní výzdoby, včetně slavného lustru.

Kostel Všech Svatých v Sedlci v březnu 2019. Při rekonstrukci došlo k obnažení...

Kostel Všech Svatých v Sedlci v březnu 2019. Při rekonstrukci došlo k obnažení základů a odkopání zhruba dvoumetrového pásu kolem kostela. Výkop chrání provizorní konstrukce, která je dobře viditelná v levé části snímku.

Největším nepřítelem výzdoby je vlhkost, na kterou jen rozbor a oprava výzdoby nestačí. Zároveň se tedy pracuje na snížení vlhkosti v kapli. Původní stavitelé na to samozřejmě mysleli, ovšem část jejich opatření byla v průběhu doby bez náhrady zničena či zanesena.

Zrodil se tedy plán odhalit stavbu až na základy a postarat se o odizolování budovy znovu, a to především vytvořením provětrávané izolační přizdívky kolem celého obvodu podzemní části. Práce i tak byla výrazně zajímavější, než se očekávalo.

„V malém okruhu zhruba dvou metrů kolem kostnice jsme narazili na 32 masových hrobů, v nichž je více než 1 800 lidí,“ říká Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd, který vedl záchranný výzkum při výkopu. Ne všechny masové hroby byla odkryty při pracích úplně, o některé stavaři jen „zavadili“, v každém případě jde však o extrémně zajímavý soubor nálezů a dobrý „řez“ populací Kutné Hory ve 14. století.

Hroby jsou spojeny především se dvěma tragickými událostmi: hladomorem z roku 1318 a morovou ranou, která přišla zhruba o 20 let později. Obě město zasáhly zřejmě zcela zásadně, dobové prameny hovoří o desítkách tisíc mrtvých. Město však bylo zřejmě velmi přitažlivým cílem ekonomické migrace, jak ostatně naznačují i nálezy z hrobů odhalených v okolí kostnice.

„Ještě zdaleka nejsou hotové všechny analýzy, ale už nyní je například jasné, že Kutná Hora byla opravdu hornické město – zhruba dvě třetiny koster patří mužům,“ říká Jan Frolík.

Kutná Hora se měnila v té době tak rychle a překotně, že v době příchodu moru si zřejmě již nikdo nepamatoval polohu všech hromadných hrobů s obětmi jen 20 let starého hladomoru. Při kopání místa odpočinku pro oběti „černé smrti“ tedy v některých případech narušili hroby těch, kdo nepřežili předchozí katastrofu, naznačuje dispozice hrobů.

 

Nejčtenější

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Statisíce posluchačů přišly o svá internetová rádia, náprava je pomalá

DAB rádio Pure Oasis Flow

Mnoha posluchačům internetových rádií zmizely předvolené stanice i jimi přidané streamy. Největší výrobce čipů pro...

YouTube Music dorazila do ČR. Hudbu vybírá i podle toho, kam jdete

YouTube Music

Každý den umíchá „mix“ skladeb na míru vašemu vkusu a automaticky jej stáhne do paměti pro poslech na cestách. K obřím...

Další z rubriky

„Nezastavitelný“ růst obnovitelných zdrojů se v roce 2018 zastavil

Fotovoltaická elektrárna u brněnského letiště se rozkládá na 40 hektarech a má...

Během posledních dvaceti let se výkon instalovaných obnovitelných zdrojů elektřiny každým rokem pravidelně zvyšoval....

Třetí náraz byl osudný, prorazil nádrže. Pilot suchoje byl „slepý a hluchý“

Ohořelý trup letadla Suchoj SSJ100 poté, co požár udusili pěnou hasiči na...

Na začátku tragické nehody letu SU-1492 společnosti Aeroflot byl úder blesku. Je velmi neobvyklé, že má v letectví...

Nejpomalejší, máte padáka! O výpovědi rozhodují stroje, přiznal Amazon

O tom, kdo bude propuštěn z distribučního centra Amazonu, rozhodují automaty...

Zasedl si na vás šéf a dal vám výpověď? Pro zaměstnance v amerických distribučních centrech Amazonu je taková otázka...

Najdete na iDNES.cz