Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

aktualizováno 
Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s výhledem se však stal tak populárním, že byl pouze na rezervaci. Na střeše svítil nápis PAN AM a přistávaly vrtulníky z letiště JFK. Bylo tomu tak i osudného šestnáctého května 1977.

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době | foto: Archiv autora Miroslava Jindry

Je půl šesté večer a v ulicích New Yorku vrcholí odpolední dopravní špička. Nad kolonami žlutých taxíků v přecpaných ulicích, přelétá stín vrtulníku Sikorsky S-61 společnosti New York Airways, jehož stroje jsou tím nejkratším spojením z letiště JFK do centra města. Let z JFK na střechu budovy PAN AM trvá sotva deset minut. 

Osmitunový stroj dosedá za bezvětří a na cestující, kteří vystoupili, čeká v 57. patře moderní budovy bar, kde si ke koktejlu „Manhattan“ dopřejí neobyčejný panoramatický výhled. Sikorského nosný rotor se protáčí, zatímco do jeho komfortní kabiny nastupují lidé, které na JFK čeká další přípoj. 

Náhle se mohutná helikoptéra pohne z místa, nejdříve nepatrně, ale pak dojde k rychlému podvrtnutí na pravou stranu, během kterého oškubané listy rotoru naráží do země a rozsévají smrt. Je slyšet tříštění skla a skřípění železa o beton. Po pár sekundách se všechen vír a pohyb zastaví. V náhlém tichu, které na místě panuje, se však ze střechy budovy PAN AM snáší do ulic středního Manhattanu další smrtící „projektily“.

Měly tam kotvit i vzducholodi

Samotná myšlenka dopravovat cestující z letišť přímo do centra města nevznikla až s vrtulníky. Smělé fantazie z počátku 20. století představují vzducholodě a létající prostředky Verneovských podobenství, které směle křižují nebe nad Manhattanem a dokují přímo na střechách mrakodrapů. 

K naplnění této vize měla nejblíže nejznámější budova New Yorku, Empire State Building. Již v roce 1929, dva roky před svým dokončením, vyslovil bývalý guvernér státu New York a prezident skupiny investorů stavějící tento do roku 1972 nepřekonaný mrakodrap Al Smith, že jeho výška překonává Chrysler Building, protože se na vrcholu věže počítá s dokovacím zařízením pro vzducholoď Graf Zeppelin. 

Cestující by se tak po vystoupení dostali na ulici pomoci rychlovýtahů za sedm minut po přistání. Sama německá strana, ústy Dr. Hugo Eckenera, velitele vzducholodi, o tuto variantu ovšem nestála. Dokování více jak dvě stě metrů dlouhého kolosu naplněného výbušným plynem, k tomu nad nejrušnějším středem města, by byl příliš velký hazard. 

Navíc, k bezpečnému a klidnému přistání vzducholodí na letišti Lakehurst v New Jersey bylo vždy zapotřebí několik desítek (až stovek) párů rukou, které pomocí lan pomáhaly létajícího obra přizemnit a ukotvit. A tak nezbývá než konstatovat, že stejně tak uzemněná zůstala až do příchodu vrtulníkové techniky i samotná smělá myšlenka.

Havárie vrtulníku New York Airways na střeše významné dominanty Manhattanu, mrakodrapu PAN AM, je dnes již zapomenutou událostí. I když nehoda, která se odehrála 16. května 1977, historii tohoto nejvýše postaveného městského heliportu definitivně uzavřela, vrtulníková doprava nebe nad „Velkým jablkem“ nikdy nevyklidila. Tuto malou leteckou historii jinak velkého města si stojí za to připomenout.

New York Airways

Historie vrtulníkové společnosti, původního leteckého dopravce pošty a zboží se sídlem na letišti La Guardia, se začala psát v roce 1949. 

Osmého července 1953 se New York Airways přeměnila na první vrtulníkovou leteckou společností zajišťující pravidelnou dopravu lidí ve Spojených státech. NYA nejdříve operovaly pouze mezi třemi největšími letišti – Newark, La Guardia a Idlewild, dnes JFK. Zatímco Cesta mezi Idlewild a La Guardií trvala autem dvě hodiny, let vrtulníkem trval deset minut, stál čtyři a půl dolaru a cestující se během letu mohl kochat úchvatným a neokoukaným panoramatem Manhattanu. Z počátku NYA používala jediný stroj, a to Sikorsky H-19, registrace N418A. Páteří flotily se záhy stalo pět kusů jednomotorového Sikorsky S-55 A a v roce 1956 flotilu doplnily tři vrtulníky S-58.

V roce 1958 pak NYA zařadily do sestavy i nový patnáctimístný Boeing Vertol 44 s tandemovým uspořádáním rotorů, přezdívaný pro svůj tvar „létající banán“, a expandovaly o nové destinace – White Plains, Long Island, Bridgeport a Connecticut. 

Pohlednicový pohled na Downtown Manhattan Heliport na Pier 6 East River,...

Pohlednicový pohled na Downtown Manhattan Heliport na Pier 6 East River, otevřený v roce 1960.

Když se zhoršilo počasí, přistáli, kde to zrovna šlo

Létání na vrtulnících vyžadovalo pevné nervy, ale i schopnost nepropadnout pouhé monotónní rutině, která mohla být nebezpečná. Vždyť až dvacetkrát během šestihodinové směny piloti absolvovali krátký let, přistání, krátké čekání při výstupu a nástupu cestujících, a pak znovu do vzduchu. Když se počasí nečekaně zhoršilo, přistáli, kdekoliv to bylo možné a bezpečné, například ve Flushing Meadows. Za upřednostnění bezpečnostního hlediska před dodržením letového řádu se však od cestujících, kteří nestihli svůj přípoj, vděku nedočkali.

Fotogalerie

S rozmachem proudové dopravy a nárůstem cestujících došlo v roce 1962 na další významnou obměnu, tentokráte za model Boeing Vertol V-107-II určený pro dvacet pět cestujících. Designéři Boeingu se v kabině cestujících snažili o zachování stejného stylu, jaký byl k vidění na palubách letadel Boeing 707, která v té době pro své výkony ohromovala svět. Posledním operovaným typem létajícím v bíločervených barvách NYA byl Sikorsky S-61 L. Oba poslední zmíněné typy již byly vybaveny turbínovými motory.

První komerční let na Manhattan uskutečnily NYA v prosinci 1956, cílem byl nově vybudovaný heliport na 30. ulici Západní, vedle dálnice. Když byl v roce 1960 zprovozněn velký heliport na East River Pier 6, NYA na něj okamžitě přesunula své aktivity. Jednomotorové vrtulníky však přes hustě zastavěné centrum města létat nesměly, zkrácení doby letu přišlo až s nástupem dvoumotorového typu BV-107. 

Vertoly NYA byly vybavené systémem AFCM (Automatic Flight and Monitoring System). Systém byl propojený se signály od pozemních radionavigačních prostředků jako VOR, NDB a pilot měl na palubní desce před sebou zamontované plotovací zařízení, které mu do slepé mapy vykreslovalo jeho aktuální polohu. To umnožňovalo létání na Manhattan v nízkých výškách za výrazně snížené dohlednosti. 

I přes moderní flotilu však NYA potkala v říjnu 1963 první vážná nehoda. Boeing Vertol-107 N6673D havaroval krátce po startu z Idlewild (JFK) na lince do Newarku s mezipřistáním na heliportu JRB známém jako „Wall Street heliport“. Všech šest osob, tři členové posádky a tři cestující, zahynuli. Příčinou katastrofy byla kontaminace maziv.

A byly to právě vertoly, které umožnily propojit newyorská letiště s dalšími vzdálenějšími lokacemi. Za prvních šest měsíců jejich používání přepravily NYA na dvě stě tisíc cestujících a společnost optimisticky snila o jednom milionu v blízké budoucnosti. Zájem o lety rostl, například v červenci 1964 se mezi Newarkem a JFK denně uskutečnilo na 32 letů a mezi JFK a centrem města na 15 letů. V roce 1965 získaly NYA povolení založit heliport na střeše padesáti devíti patrové správní budovy PAN AM.

Budova PAN AM, poslední svého druhu

Budova PAN AM zachycená na snímku z léta 1970

Budova PAN AM zachycená na snímku z léta 1970.

Mrakodrap s devětapadesáti patry postavený na rohu 200 Park Avenue a 45. Východní byl postaven v letech 1960–63, přímo nad důležitým dopravním uzlem, nádražím Grand Central. V roce 1960 investoval zakladatel společnosti PAN AM Juan Trippe do pronájmu nových skutečně reprezentativních prostor společnosti, odpovídajících patnácti podlažím budovy, v ceně 115 milionů dolarů na dobu 25 let. 

V ceně pronájmu bylo i zřízení nové prodejna letenek PAN AM na rohu 45. ulice a Vanderbilt Avenue. Málokdo ví, že mrakodrap PAN AM se stal poslední nejvyšší budovou v New Yorku, která mohla nést své korporátní logo. Krátce po jejím formálním otevření v roce 1963, zcela dokončena byla až o dva roky později, přijalo město zákon, který takový druh reklamy na fasádě výškových budov v New Yorku navždy zakázal.

Již v době svého vzniku měla tato budova své odpůrce i příznivce. Podle tehdejší ankety ji Newyorčané zařadili na první místo v seznamu budov určených k demolici. Nezaměnitelné logo PAN AM zářilo v koruně severní a jižní fasády, zatímco na východní a západní straně byla typická modrá zeměkoule. Bylo tomu tak až do roku 1991, kdy letecká společnost PAN AM zanikla a na fasádě se objevil nový nápis MetLife. Budova i nadále zůstává mezi stovkou nejvyšších budov ve Spojených státech.

Koktejl s výhledem v ceně, Jimi Hendrix a únos

Reklamní sirky Copter Clubu

Reklamní sirky Copter Clubu.

Výhodou heliportu na tak strategickém místě bylo, že cestující se mohli k odbavení dostavit pouhých 45 minut před odletem své linky z letiště JFK. Součástí stylu cestování vrtulníkem patřila i návštěva baru „Copter Club“ v 57. patře budovy, koktejl a fantastický výhled na New York byl v ceně letenky. Za pouhý dolar bylo možné pořídit kontinentální snídani, nebo polední obědové menu v ceně pěti dolarů. 

Bar byl vybavený ve stylu anglického barokního nábytku, z tmavého leštěného dubu, a byl otevřený do jedné hodiny v noci. Pohled na noční New York z jeho oken byl pro obrovský zájem možný pouze na základě rezervace. Stylové prostředí „Copter Clubu“ sloužilo pro firemní setkání, různé prezentace, ale stalo se i oblíbeným místem pro tiskové konference populárních osobností. Například právě zde byl čtvrtého července 1967 Jimi Hendrix zpovídán Jayem Rubbym z časopisu Jazz and Pop při svém návratu z Londýna. 

Heliport na střeše budovy PAN AM se v roce 1968 také dostal na filmové plátno. Ve filmu Cooganův styl vystupuje Clint Eastwood z helikoptéry NYA jako arizonský šerif doprovázející vězně, kterého následně ztratí v bludišti manhattanských ulic. Nádherné filmové záběry se však staly labutí písní stylového heliportu.

K petici nájemníků okolních budov, kteří si stěžovali na hluk přilétávajících a odlétávajících helikoptér, sice bylo svoláno veřejné slyšení, to však bylo dočasně pozastaveno. Kontroverznímu heliportu odzvonilo v únoru 1968, kdy se letecké společnosti PAN AM a TWA vzájemně nedokázaly dohodnout na dopravě cestujících touto cestou a v důsledku neshody NYA heliport opustila.

V roce 1974 si veřejnost znovu připomněla jeho existenci, když unesli vrtulník Bell Jet Ranger II-206 L společnosti Island Helicopters. Únosce, který se vrtulníku zmocnil během plnění paliva na heliportu na 34. ulici Západní, donutil pilota přistát na střeše budovy PAN AM a požadoval dva miliony dolarů. Policie musela evakuovat na dvě stě lidí z restaurace Copter Club, která pak ztráty vyčíslila v násobku šesti dolarů za člověka, ceny za jedno obědové menu. Během vyjednávání s únoscem došlo k potyčce, při které byl během útěku od stroje postřelen pilot a únosce byl nebojácně odzbrojen druhým rukojmím na palubě, plničem paliva z heliportu na 34. ulici.

Když prvního února 1977 znovuobnovili provoz ikonického střešního heliportu, nikdo netušil, že na místo FAA povolených třech let, bude fungovat pouhé tři a půl měsíce.

Další newyorské heliporty

Když město New York v roce 1972 otevřelo nový heliport na 34. ulici východní, NYA jej okamžitě začala nalétávat. V 80. a začátkem 90. let z něj Sikorsky S-58 pravidelně obsluhoval linku na JFK. Nová residenční výstavba v těsné blízkosti však znovu přinesla problémy s hlukem a NYA byla přinucena pravidelnou dopravu ukončit. V roce 1997 nakonec skončily i vyhlídkové lety. V současnosti je heliport v provozu jen ve výrazně omezeném čase.

Dnes je nejvytíženějším heliportem Downtown Manhattan Heliport, známý též jako Wall St. Heliport, na East River Pier 6, sloužící létající veřejnosti od 8. prosince 1960. Své služby zde nyní poskytuje pět společností, zajišťujících jak vyhlídkové lety, tak pravidelné lety na newyorská letiště. Lze však sjednat i další destinace dostupné v operačním dosahu používané techniky. Heliport má nadmořskou výšku pouhé 2,1 metru a při svých návštěvách New Yorku jej používá i americký prezident.

Slyšet a vidět vrtulníky na obloze nejlidnatějšího města v USA, patří od roku 1953 i přes klikatou historii této dopravy, neodmyslitelně k jeho pulzujícímu tepu. Dnešní ceny za letenky však oproti 60. letům mají do lidovosti daleko a pohybují se ve stovkách dolarů. Let z centra na JFK se dá pořídit od 99 dolarů. Městem dotovaná vrtulníková doprava 60. let jen stěží kdy prožije renesancí.

Dnešní doba tak čeká na okamžik, kdy legislativa odhodí jinou kotvu a v blízké budoucnosti povolí dopravu cestujících prostřednictvím aero taxových dronů. Ať již tomu bude kdy chce, let vrtulníkem nad městem, které nikdy nejde spát, je zážitek, který se vám dostane hluboko pod kůži.

Konec prvního dílu dvoudílného seriálu.

Text je ukázkou z připravované knihy

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Do Evropy míří nová značka mobilů. Po krku půjde především Xiaomi

Realme 3 Pro

Na toto jméno si dávejme pozor. Realme není žádný třetiligový čínský výrobce mobilů. Patří pod křídla gigantu, který...

Huawei se musí domluvit a nervózní jsou i americké firmy

Šéf mobilní divize Huawei Richard Yu krátce po premiéře smartphonů řady P30

Obchodní válka mezi USA a Čínou eskaluje. Huawei se stal rukojmím, který neví, co by měl udělat. Čínské reakce jsou...

Další z rubriky

Hledání nestačí, Google začne „konat“. Nové funkce umí česky a pomůžou

„Měníme se ze společnosti, která vám pomáhá věci najít, na společnost, která...

„Měníme se ze společnosti, která vám pomáhá věci najít, na společnost, která vám pomáhá věci uskutečnit.“ Tak začal...

Kam nesmí wifi, tam bude LiFi. Podívejte se na nejlepší inovace

Budějovická společnost Virtual Lab předváděla systém virtuální konferenční...

Chytré textilie pro hasiče, nákupní taška, která se rozpustí ve vodě, domácí aquaponické pěstování rostlin i nový...

Navrhla robota a trénuje senzory. Třináctiletá programátorka se AI nebojí

Anna Du se svým robotem, který hledá plasty na mořském dně

Navigační systém pro dálkově ovládaného robota, který pod vodou hledá ohniska mikroplastů. Strojové učení detekující...

Najdete na iDNES.cz