V galerii se s některými prezentovanými vozidly seznámíme, nejprve ovšem prozradíme základní informace o samotné akci, jejímž pořadatelem jsou České dráhy.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Na letošní Národní den železnice, který se konal 19. a 20. října, přišlo více než 11 300 lidí, což je nejvyšší počet od roku 2019, kdy bylo zavedeno vstupné. Z toho více než tisícovka návštěvníků shlédla sobotní noční světelnou show. Výtěžek z nedělního vstupného ve výši 330 tisíc korun půjde na odstranění škod po povodních v Bohumíně.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Národní den železnice se každoročně slaví jako vzpomínka na 27. září 1825, kdy na svou první cestu vyjel první osobní vlak v historii. Stalo se tak na trati ze Stocktonu do Darlingtonu v severní Anglii a byl to historický úspěch průkopníka parostrojní železnice George Stephensona. České dráhy pořádají Národní den železnice zpravidla koncem září, letos došlo k posunu termínu kvůli již zmíněným povodním.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Návštěvnici si mohli prohlédnout jak historické lokomotivy, tak nejmodernější vozidla. Mezi historickými stroji vyčnívaly například takové skvosty jako legendární lokomotiva řady 486.0 přezdívaná Zelený Anton nebo 464.2 Rosnička. Moderní drážní vozidla pak reprezentovaly například jednotky Českých drah pro regionální dopravu RegioPanter a RegioFox a také lokomotiva Siemens Vectron. V průběhu celého víkendu také proběhlo celkem 12 komentovaných prohlídek vozidel na točně a program byl připravený i pro nejmenší návštěvníky.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Během Národního dne železnice 2024 se také konala více než desítka nostalgických jízd.

Autor: Radek Latislav

Vrcholem akce pak byla sobotní noční show. Na točně depa v České Třebové se ve scénickém osvětlení a se živým hudebním doprovodem, o který se postaral soubor Banda di feste, představila více než desítka historických lokomotiv a vozů.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Parní lokomotiva řady 354.1, zvaná Všudybylka, byla i na sobotní noční show během Národního dne železnice 2024.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Motorový vůz řady M274.0, zvaný Modrý šíp, na sobotní noční show Národního dne železnice 2024

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Parní lokomotiva řady 486.0, zvaná Zelený Anton, na sobotní noční show Národního dne železnice 2024

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Své kouzlo má i modelová železnice.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Pro pozorovatele všech věkových kategorií má modelová železnice jednu velkou výhodu, kdy vlak vidíte zblízka celý.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

A nyní si prostřednictvím několika vět představíme některé z prezentovaných historických drážních vozidel.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Původní lokomotivy rakouské řady 170 byly po Velké válce převzaty k ČSD v počtu 306 kusů a označeny řadou 434.0. Po následné rozsáhlé modernizací dostaly nové označení 434.2. Na rovině dokázaly vézt 1 400 tun těžký vlak rychlostí bezmála 60 km/h. U personálu byly velmi oblíbené a jejich profesní éra končila současně s ukončením parního provozu. Pro čtytři spřažená dvojkolí se jim říkalo Čtyřkolák.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Lokomotivy řady 423.0 pro osobní i nákladní vlaky a lehký posun na vedlejších tratích se vyráběly v mnoha sériích v celkovém počtu 231 kusů. Jednotlivé série se lišily modernějšími prvky v konstrukci, ale i vzhledem, zvláště uspořádáním horní části kotle.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Lokomotivy řady 423.0 vděčí za svou přezdívku Velký bejček houževnatosti a síle, kterou dokázaly vyvinout.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Lokomotiva řady 486.0, přezdívaná pro svou barvu Zelený Anton, byla určena pro rychlíkové vlaky. Jednalo se o nejvýkonnější předválečnou rychlíkovou lokomotivu a pro ČSD ji zkonstruovali v Plzni. Z devíti vyrobených lokomotiv se dodnes zachovaly dva kusy, exemplář číslo 486.007 provozuje Spolok Výhrevne Vrútky na Slovensku.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Motorový vůz, kterému se podle věžové strojvůdcovské kabiny přezdívalo Věžák. Kromě netradičního vzhledu tento vůz zaujme například palubním telefonem (pro spojení průvodčího se strojvůdcem), planetovou převodovku bez spojky nebo reverzačním benzinovým motorem, který se točí podle toho, kterým směrem má vůz jet. Historický motorový vůz čísla M120.417, jehož majitelem je Národní technické muzeum, provozuje šumperské depo, kde předtím prošel i náročnou renovací.

Autor: Radek Latislav

Když píšeme, že motorák Věžák byl benzinový, tak jako palivo pro něj se v meziválečném Československu samozřejmě používal Dynalkol, což byla směs ethanolu, benzenu a benzinu, kterého tam bylo nejméně.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Věžáky M120.4 vyráběla Tatrovka.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Ne každý ví, že tehdy se u nás strojvůdci motorového vozu říkalo řidič. Přestože by s řidičem Věžáku nebylo kvůli jeho vyvýšenému stanovišti jednoduché navázat hovor, tak předpisová tabulka ve voze býti musela.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tyto motorové vozy řady M 274.0 byly od počátku určeny pro rychlíkové spoje. Jejich výroba probíhala v letech 1934 až 1936 v plzeňské Škodovce. Celkem bylo jich vyrobeno 14 a do dnešních dní se dochovalo jediné vozidlo této řady, které je zrenovovaným pojízdným exponátem Železnic Slovenskej republiky. Modré šípy vděčí za svoji přezdívku modré barvě a rychlosti, která v době jejich vzniku nebyla u motorových vozů samozřejmostí.

Autor: Radek Latislav

Z množiny zahraničních účastníků se díváme na jednu z nejznámějších maďarských parních lokomotiv. Jedná se o řadu MÁV 424. Jejich výroba začala už v roce 1924 a pokračovala ještě dlouho po válce, ve velkém počtu i na export. Jako zajímavost můžeme uvést, že lokomotiva tohoto typu svého času tahala i Modrý vlak maršála Tita, což byl luxusní vlak dlouhodobého jugoslávského prezidenta.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Univerzální lokomotiva řady 433.0 Skaličák byla určena pro místní dráhy, tedy lokálky. Celá série byla vyrobena v roce 1948 jako pokračování nejmodernější série jejich předchůdkyň, lokomotiv řady 423.0 Velký bejček. Na rovině utáhly vlak těžký 1 500 tun rychlostí kolem 40 km/h.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Slaličáky vyráběl podnik ČKD, jak vidíme na štítku připevněném v tomto případě na písečníku.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Lokomotivní četa ve Skaličáku s malým četařem

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zde vidíme jednu z dochovaných lokomotiv německého původu, u nás značených jako řada 555.0. Tento konkrétní exemplář byl vyroben v roce 1944 pro Deutsche Reichsbahn (Německé říšské dráhy značily dané lokomotivy řadou 52). Po konci druhé světové války zůstala lokomotiva na území Československa (kde dostala číslo 555.0153) a sloužila zde až do roku 1960, kdy byla prodána do bývalé Jugoslávie. Tam působila v uhelných dolech Kreka a dostala nové označení 33-502. Počátkem devadesátých let putovala do Rakouska a později do České republiky. Lokomotiva je díky svému původu velmi oblíbená u filmařů a zahrála si například ve válečném filmu Poslední vlak natočeném v roce 2006. Za zmínku stojí i přiléhavá přezdívka řady 555.0, která jasně odkazuje na zemi, ve které vznikla. Ta přezdívka zní Němka.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Němku 555.0153 vlastní Klub historie kolejové dopravy Praha (KHKD).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Řada 464.2 představuje poslední typ parní lokomotivy vyvinuté pro ČSD. V Plzni vyrobili v roce 1956 dva kusy, které se sice při zkouškách u ČSD nadmíru osvědčily, ale kvůli plánovanému útlumu parní trakce již nedošlo k objednávce sériové výroby. Vznik přezdívky Rosnička je zřejmý na první pohled.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Obě parní Rosničky sloužily nejdelší část svého života v depu Jihlava, kde se podílely na vozbě rychlíků na ramenech Jihlava – Brno a Praha – Jihlava – Znojmo. Po roce 1972 oba stroje svou kariéru zakončily v depu Olomouc, odkud vyjížděly do podhůří Jeseníků a Krnova. Zachován byl druhý exemplář, tedy číslo 464.202, jehož majitelem je Národní technické muzeum.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

A zde se již v plné kráse skví slavná Bobina, lokomotiva původní řady E499.0. Jedná se první poválečnou československou elektrickou lokomotivu pro nově elektrizované tratě napájecí soustavou 3 kV DC. Konstrukce Bobiny díky licenci částečně vycházela ze švýcarské lokomotivy Ae 4/4. V provozu se Bobiny osvědčily a staly se základem pro vývoj dalších československých elektrických lokomotiv. Ještě dodejme, že přezdívka vznikla podle technického značení uspořádání pojezdu Bo‘ Bo‘.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tyto čtyřnápravové stejnosměrné elektrické lokomotivy používaly polské dráhy (Polskie Koleje Państwowe) pod označením řady EP05. Lokomotivy EP05 vznikaly v letech 1973 až 1978 v železničních opravárenských dílnách ZNTK Gdaňsk modernizační přestavbou lokomotiv EU05, vyrobených v roce 1961 pro polské dráhy plzeňskou Škodovkou v počtu 27 kusů. Modernizace spočívala především v úpravě převodového poměru a tím ke zvýšení maximální rychlosti ze 125 km/h na 160 km/h.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tato majestátní dieselelektrická lokomotiva z ČKD dostala přezdívku Pomeranč, a to díky pro ČSD netradiční oranžové barvě. Výrobní objemy byly malé a tento konkrétní stroj číslo T678.0012 vyjíždí jako provozní muzejní exponát ze zvolenského depa na Slovensku.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Výrazně tvarované čelo z laminátu dalo lokomotivám řady T478.1 přezdívku Bardotka, i když těch přezdívek má více (jak už to u mnoha lokomotiv bývá), někdo ji zve třeba Zamračenou. Jedná se o jeden z nejzdařilejších typů, které opustily brány pražské lokomotivky ČKD.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Osobní drezína z roku 1970, vzniklá úpravou automobilu Warszawa 223. ČSD ji používaly ke kontrolám drážního svršku a inspekčním cestám. Přestavba automobilu na drezínu nabyla nic složitého. Stačilo jen nahradit kola za železniční, která se samozřejmě musela usadit do tzv. normálního rozchodu 1435 mm, a také instalovat pod podlahu speciální zvedák sloužící k otáčení vozidla do opačného směru.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Drezín na bázi automobilu Warszawa 223 vzniklo pro ČSD pravděpodobně šestnáct kusů, z toho 12 bylo s karoserií sedan (viz foto) a čtyři s karoserií kombi.

Autor: Radek Latislav

V letech 1971 až 1979 bylo v ZTS Martin vyrobeno na 298 kusů lokomotiv řady T466.0, vybavených licenčním francouzským motorem Pielstick, který stál za jejich přezdívkou. I přes počáteční značnou poruchovost se nakonec Pilštyky staly u personálu ČSD celkem oblíbenými.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

A opět vložíme jednoho návštěvníka z Maďarska, lokomotivu zvanou Nohabka. Tyto lokomotivy vyrobila pro maďarské dráhy švédská firma NoHAB (Nydqvist och Holm AB). Jednalo se o licenci od americké firmy Electro-Motive Division General Motors a firma NoHAB je vyráběla pro více evropských zákazníků. V Maďarsku dostaly označení řady MÁV M61 a staly se tam doslova kultovní záležitostí, když byly nasazovány na většinu expresů a rychlíků směřujících k Balatonu.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Modernizovaný Brejlovec řady 750 určený pro vozbu osobních vlaků. V letech 1991 až 1995 vzniklo v dílnách ČSD a následně ČD a ŽSR celkem 165 těchto přestavěných Brejlovců. Přestavba spočívala v náhradě parního generátoru pro vytápění osobních vagonů za elektrický topný alternátor (zkrátka elektrické vytápění je šikovnější než parní, znamená to ovšem použít i správné vagony, protože do trubek se elektrický proud nepouští).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Stroje řady 730 jsou čtyřnápravové dieselelektrické lokomotivy kapotového uspořádání s elektrickým přenosem výkonu. Sloužily jako posunovací, ale i traťové pro vozbu lehkých nákladních vlaků. V letech 1985 až 1989 jich v ČKD vyrobili 59 a tehdy nesly první z těchto lokomotiv ještě původní označení řady T457.0 (změna v označení řad ČSD nastala s rokem 1988). Pro malá okna a nedostatek prostoru si vysloužily přezdívku Ponorka. Tato konkrétní lokomotiva čísla 730.017-1 dlouhé roky působila přímo v České Třebové a nyní je v majetku společnosti Východočeská dráha.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Výstavní prostor označovaný jako čas změny představil nejen moderní flotilu Českých drah, ale i dceřiných společností a spolupracujících dopravců, jako například ČD Cargo, Metrans, LokoTrain nebo CZ LOKO a další. V areálu tak bylo k vidění i několik vozidel ze soudobé produkce.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Na oslavách nemohlo chybět ani Pendolino.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

DualShunter 2000 je nová a navíc zajímavá posunovací lokomotiva české výroby od firmy CZ LOKO. Lokomotiva je určená pro středně těžkou posunovací a traťovou službu. A to jednak na tratích elektrifikovaných napájecí soustavou 3 kV DC nebo 25/15 kV AC (podle verze lokomotivy), ale také pro provoz v nezávislé trakci, pročež je vybavena i spalovacím motorem Caterpillar C32 EU stage V. To umožňuje využívat výhod závislé trakce při vozbě nákladních vlaků na elektrifikovaných tratích a zároveň díky dostatečně výkonnému spalovacímu motoru umožňuje bezproblémový provoz na vlečkách a tratích, které elektrifikovány nejsou. Tím odpadá nutnost mít buď dvě lokomotivy (elektrickou a dieselovou), nebo provozovat dieselovou lokomotivu na elektrických tratích, což je nejen neekonomické, ale i neekologické. Na elektrifikovaných tratích lze s výhodou využít rekuperaci elektrické energie při brzdění EDB.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Řídící pult v kabině strojvedoucího lokomotivy DualShunter 2000

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Pár lokomotiv DualShunter 2000 se podařilo firmě LOKO CZ prodat do Itálie.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Pokud někdo nevěděl, že Správa železnic má svůj Hasičský záchranný sbor, tak na akci v České Třebové se to dozvěděl.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Rosnička a Velký bejček, Národní den železnice 2024

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Počasí Národnímu dni železnice 2024 přálo, a tak relativně hojné návštěvnosti z této strany nic nebránilo.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Národní den železnice 2024

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Návštěvníci Národního dne železnice 2024 obdivují Skaličáka prezentovaného v celé jeho kráse na „předváděcí“ točně.

Autor: České dráhy, denzeleznice.cz

Národní den železnice 2024

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Pohled ze zapadlého koutu areálu, kde se odehrávala akce Národní den železnice 2024.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Rychlíková parní lokomotiva řady 486.0 zvaná Zelený Anton

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Z označení řady 486.0 vyčteme, že lokomotiva má čtyři spřažená dvojkolí, maximální povolenou rychlost 110 km/h a nápravový tlak 16 tun.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

K lokomotivě řady 486.0 vidíme připojený tendr řady 930.0, což znamená, že se do něj vejde 30 kubíků vody a minimálně 12 kubíků uhlí (k první číslici v označení řady se připočítává trojka, u devítky tedy vychází dvanáctka, ale protože devítka je v desítkové soustavě největší číslicí, tak nezbývá než ji používat i pro objemy uhláku větší než 12 kubíků).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton má čtyři spřažená dvojkolí a z nich, jak vidíme, je hnacím dvojkolím to druhé.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, vlevo vidíme válec parního stroje a nad ním šoupátkovou komoru. Nápadný tyčový prvek (částečně červený) je ojnice a nad ní vidíme tzv. pravítko pro vedení křižáku. Křižák je ten velký prvek v centru fotografie, tvoří vazbu mezi pístní tyčí a ojnicí.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, detail pojezdu

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, pohled do topeniště

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, v budce strojvedoucího

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, v budce strojvedoucího

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, v budce strojvedoucího

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zelený Anton, v budce strojvedoucího

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Návštěvníci z roku 2024 obdivují Zeleného Antona

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Velký bejček nenápadně sleduje Zeleného Antona, ve chvíli jeho komentované předváděčky.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Národní den železnice 2024

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Rychlíková parní lokomotiva zvaná Zelený Anton

Autor: Radek Latislav

Legendární Bobina na točně

Autor: Radek Latislav

Nejkrásnější parní lokomotivou prezentovanou na Národním dni železnice 2024 byla asi Rosnička.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Nejkrásnější parní lokomotivou prezentovanou na Národním dni železnice 2024 byla asi Rosnička.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Národní den železnice v České Třebové

Národní den železnice v České Třebové pokořil návštěvnický rekord

Národní den železnice v České Třebové. Nejvíc lákala noční show