Kovozávody Semily vyráběly jednokolové vozíky za motocykly i automobily

Mezi zajímavé artefakty československého průmyslu z let tzv. budování socialismu patří i návěsné vozíky PAv-40 pro motocykly a skútry. V markantně menších výrobních objemech se potom vyráběl objemnější vozík PAv-100, určený majitelům osobních automobilů typových řad Škoda 1000 MB a Škoda 100.

Připomeňme si předmětné vozíky na fotografiích a seznamme se s jejich technickými daty.

Motocyklové vozíky PAv-40

Motocyklový vozík PAv-40 vznikl původně v letňanské Avii a jeho výroba tam probíhala od roku 1960 do roku 1963. Potom byla výroba z kapacitních důvodů přesunuta do Kovozávodů Semily. Ne snad, že by Avia byla továrnou menší, to naopak, ale nějaké obyčejné vozíčky zbytečně zatěžovaly výrobní kapacity strategického podniku. Podnik místního průmyslu Kovozávody Semily vyráběly PAvy ve svém závodě 16 Roztoky u Jilemnice. V Avii se vyrábělo přibližně tisíc vozíků ročně, po přesunu výroby do Kovozávodů to činilo asi dva tisíce kusů ročně. Výroba byla ukončena v roce 1973.

Akronym PAv by měl být zkratkou Přívěsný Avia vozík. Přesun výroby na tomto označení nemohl nic změnit, ovšem zajímavé je, že i u pozdějšího automobilního vozíku PAv-100, který byl už vlastní konstrukcí Kovozávodů, se dané označení také použilo.

Malé návěsné vozíky PAv se vyráběly ve dvou variantách, které se od sebe lišily prakticky pouze závěsným zařízením. Jiné bylo pro motocykly a jiné pro skútry Čezeta. Podle uživatelské dokumentace k vozíku PAv-40 byl tento určen pro motocykly JAWA-ČZ 175, JAWA-ČZ 250, JAWA-ČZ 350, ČZ Sport nebo pro skútry Čezeta 175. V každém případě podle typového průkazu mohl být PAv-40 připojen pouze k jednostopému motorovému vozidlu s motorem o zdvihovém objemu nejméně 120 cm³, což výše uvedenou množinu tažných vozidel poněkud rozšiřuje, ale právě pro uvedené typy bylo rozměrově a tvarově dimenzováno s vozíkem dodávané závěsné zařízení určené k montáži na motocykl, motocykl typu Sport či skútr (kupující si vybral vozík dle potřebného závěsu). Vozík nemusel mít vlastní státní poznávací značku, musel však nést SPZ totožnou se SPZ tažného vozidla.

Návěsný vozík PAv-40. Rozdíl v úchytných zařízeních montovaných na motocykly nebo skútry byl značný, to se vůbec nedá srovnat.

Závěsné zařízení za motocykl tvořila konzola svařená z ocelových trubek. Na motocykl se upevnila jednak stávajícími šrouby držícími stupačky spolujezdce, a jednak čepy, které se dodávaly s vozíkem a vyměnily se za stávající horní čepy teleskopických tlumičů. Tak jednoduché to bylo.

Více práce při instalaci závěsného zařízení čekalo na majitele skútrů. Konzola zde byla vyrobena z ocelového plechu tloušťky 3,5 mm a tvarovaná podle zadní části karoserie skútru, kde bylo třeba vyvrtat čtyři díry předepsaného průměru pro šrouby právě k přichycení konzoly. Také se musela vyvrtat díra, do níž se vložila gumová průchodka, kterou se protáhl elektrický kabel pro světla vozíku (brzdové a koncové).

Pro motocykly a skútry se vyráběly malé návěsné vozíky PAv-40.

Dnes můžeme vidět i vozíky PAv z kusové novovýroby, kdy korba a blatníček jsou místo z plechu zhotoveny z laminátu.

Technické parametry vozíku PAv-40 byly následující: délka 910 mm, šířka 620 mm, výška 570 mm objem korby 103,6 dm³ (litrů), prázdná hmotnost 20 kg, dovolené zatížení 30 kg. Maximální dovolená rychlost činila 70 km/h.

V nabídce Kovozávodů Semily se objevila i zahrádka k vozíku PAv, montovaná ne jeho víko. Ložná plocha zahrádky byla 13,7 dm² a maximální zatížení 10 kg. Celková dovolené zatížení vozíku se tím však neměnilo.

V průběhu výroby přicházely drobné změny v konstrukci PAvu, což se projevilo v postupné genezi typového označení v řadě PAv-40, PAv-40b a PAv-41. Zde však pro zjednodušení označujme celou řadu jako PAv-40.

Přívěsné vozíky PAv-100 pro automobily

Na úspěch motocyklového návěsného vozíku PAv-40 zareagoval výrobce návrhem jednoduchého jednokolového přívěsného vozíku pro osobní automobily, který známe pod označením PAv-100. Číslo v typovém označení vozíku odkazovalo na jeho užitečnou hmotnost. Vyráběl se v průběhu sedmdesátých let, ale v mnohem menším počtu než vozíky motocyklové.

Oproti těžším a větším konvenčním dvoukolovým přívěsům, které toho uvezly mnohem více, měl PAv-100 jednu podstatnou výhodu. K automobilu byl připojen ve dvou bodech (logicky na horizontále), a tak se soustava automobil + vozík chovala jako sólo vůz, což mohlo být pro některé řidiče vítaným usnadněním při couvání. Vozík se ovšem mohl vůči tažnému automobilu naklápět ve vertikální rovině, protože jinak by se nám ta soustava mohla při jízdě po podkladu s měnícími se výškovými diferencemi v závěsu zlomit.

Vozík PAv-100 byl určen pro osobní automobily Škoda 1000/1100 MB, Škoda 100/110 a Škoda 110 R Coupé, respektive pro tato vozidla bylo určeno továrně vyráběné závěsné zařízení s vozíkem dodávané. Závěsné zařízení pod zádí auta se důrazně doporučovalo ponechávat stále namontované i v době nepoužívání vozíku, ani pro žádné servisní úkony na autě nebylo toto závěsné zařízení překážkou. Podle technického průkazu vozíku nebylo třeba pro něj pořizovat vlastní státní poznávací značku, musel však mít na sobě napsanou stejnou SPZ jako tažný vůz.

Technické parametry vozíku PAv-100 byly následující: délka 1 400 mm, šířka 840 mm, výška 990 mm, objem korby 300 dm³ (litrů), prázdná hmotnost 59 kg, dovolené zatížení 100 kg. Víko uzavírací shora korbu bylo standardně opatřeno zahrádkou s nosností 30 kg, kdy samozřejmě hmotnost nákladu na zahrádce se musí započítat do uvedeného dovoleného zatížení. S vozíkem byla povolená maximální rychlost 70 km/h.