zavřít
1 / 52
náhledy
Začátky rozsáhlé motorizace ČSD jsou spjaty s lokomotivou T435.0, zvanou Hektor, později kvůli upřesnění Malý Hektor. Z této lokomotivy konstrukčně přímo vycházela větší a těžší T458.1, tedy Velký Hektor. Stroje těchto typových řad, vyráběné v podniku ČKD, dosáhly i úspěchů exportních. Hektory nám připomene obrazově bohatá galerie.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
V pravidelné službě u Českých drah dnes už Hektora nepotkáme. Přeživší kusy, které se dostaly s rozvojem soukromé sféry i pod bedra několika dalších firem nebo je získaly některé spolky, mají zpravidla status historického vozidla. Vidět je můžeme na speciálních historických jízdách, ale i při vozbě pracovních a stavebních vlaků, případně i s nákladem na lokálkách.
Autor: Railway Capital
Souprava Posázavského motoráčku společnosti KŽC Doprava v čele s lokomotivou řady T458.1 na Žampašském viaduktu
Autor: archiv KŽC
Řada T435.0, vyráběná v ČKD pro ČSD v letech 1958 až 1963, odstartovala rozsáhlou motorizaci našich železnic. Je pravda, že v nástupu motorové trakce jely ČSD v porovnání se světem na výtečnou už v době první republiky, tehdy se však jednalo o dopravu osobní a především na lokálkách, což zajišťovaly lehké motorové vozy.
Autor: tovární snímek ČKD
Po vstupu řady T435.0 do služby u ČSD dostaly tyto lokomotivy pro svou sílu a velikost přezdívku Hektor. Dnes nad tím můžeme zaváhat, ale tenkrát u nás v oboru motorové trakce nic mohutnějšího a silnějšího nebylo. A když za několik let přišla řada T458.1, která z řady T435.0 přímo vycházela, ale byla asi o 70 centimetrů delší, dostala přezdívku Velký Hektor. Zároveň se pro kratší Hektory začala prosazovat přezdívka Malý Hektor, aby zkrátka bylo jasno. (foto: vpředu Malý Hektor, za ním Velký Hektor)
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
Ale délka není vše. Velký Hektor T458.1 měl také o 13 tun vyšší hmotnost než Malý Hektor T435.0. Spalovací motor měly sice stejného typu, ale rozdíl v hmotnostech přinesl rozdíl v tažné síle. Maximální tažná síla T458.1 dosáhla hodnoty 186 kN, lehčí T435.0 se dostala maximálně na 160 kN. (foto: vlevo modrý Malý Hektor, vpravo zelený Velký Hektor)
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
U Malého Hektora došlo od roku 1988 ke změně označení řady T435.0 na řadu 720.
Autor: Aktron, CC BY-SA 3.0
U Velkého Hektora došlo od roku 1988 ke změně označení řady T458.1 na řadu 721.
Zatímco z původního Kryšpínova označení řady vyčteme druh hnacího vozidla z pohledu pohonu (T – motorová lokomotiva), počet hnacích náprav, maximální povolenou rychlost a přibližný nápravový tlak (resp. hmotnost připadající na jednu nápravu), tak v novém označení je zakomponován pouze druh vozidla (7 – motorová lokomotiva).
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
T435.0 je lokomotiva navržené pro službu posunovací a pro vedení lehkých nákladních vlaků. Proto postrádá zařízení pro vytápění vlaků osobních, přesto s nimi bývala také viděna. Třeba v létě ten absentující systém vůbec nevadil, navíc některé přívěsné vozy mají vlastní vytápění (například na fotografii zachycené lehké dvounápravové dnešního značení 010, odvozené od motoráku 810 – původně M152.0 – Orchestrion). A speciální příležitostné osobní vlaky, na kterých vidíme Hektory dnes, jezdí zpravidla od jara do podzimu.
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Souprava Posázavského motoráčku společnosti KŽC Doprava v čele s lokomotivou řady T458.1 u Pikovické jehly
Autor: Radim Říha
Lokomotiva T458.1 v čele historického výletního vlaku. Konkrétně se jedná o muzejní, ale provozní lokomotivu T485.1190 Českých drah z Lužné.
Autor: Jan Šnábl / České dráhy
I tento Velký Hektor je historickou lokomotivou v majetku Českých drah, domov má však v Šumperku.
Autor: Josef Vendolský / České dráhy
A ještě dodnes aktivně žijící Malý Hektor Českých drah, tentokrát chebský T435.0145
Autor: České dráhy
Lokomotivy řady T435.0 se vyráběly pro ČSD v letech 1958 až 1963 v počtu 145 kusů. K nim musíme připočítat ještě pět širokorozchodných kusů označených řadou T435.04.
Ale v tuzemsku byla už tenkrát řada dalších provozovatelů těchto lokomotiv, dodávány byly větším průmyslovým podnikům disponující vnitropodnikovou železniční dráhou a vlečkou. Celkem jich bylo vyrobenou 83, přičemž dostaly označení řady T435.05.
Další lokomotivy šly na export, zpravidla pod označením daného provozovatele.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
První exportní lokomotivy „hektorového typu“ šly do SSSR jako ČME2, samozřejmě jako širokorozchodné. Právě během produkce lokomotiv ČME2 došlo k jejich modifikaci, která se promítla v prodloužení rámu a ve zvýšení hmotnosti. Když ČSD viděly, že je to dobré, pořídily si v letech 1962 – 1963 nejprve 13 širokorozchodných na československý dálný východ. Podle základních parametrů dostaly označení řady T458.0. Ale protože tady máme až na výjimky železnici s normálním rozchodem, následovala v letech 1963 – 1970 produkce 221 „normálních“ lokomotiv, které musely logicky dostat označení T458.1. A právě tuto lokomotivu pro ČSD vidíme na fotografii.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
A zde už máme pro SSSR vyrobenou ČME2. Celkem jich v letech 1957 až 1965 vzniklo 522 kusů, z toho většina „vzor Velký Hektor“ (viz foto).
Autor: tovární snímek ČKD
Výrobní hala ČKD s lokomotivou ČME2 vpředu
Autor: tovární snímek ČKD
Lokomotiva V75 pro NDR, pro jejich „říšské dráhy“, odpovídala typově Malému Hektoru. V ČKD vyrobili dvacet kusů lokomotiv V75.
Autor: tovární snímek ČKD
Při přeznačení řad drážních vozidel u Deutsche Reichsbahn v roce 1970 se z řady V75 stala řada 107.
Autor: public domain
Lokomotivy typu Malý Hektor se dodávaly do NDR i pro průmyslové podniky, a to pod stejným označením „průmyslové“ řady T435.05 jako u nás. Tato později dostala nové označení KEG 010, „KEG“ podle provozovatele a kusové číslo 010.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotivy řady DES3000 pro irácké dráhy byly vyrobeny v počtu 36 exemplářů (DES3001 až DES3036. Z nich prvních osm odpovídalo typově Malému Hektoru (viz foto DES3003) a dalších 28 Velkému Hektoru.
A bez bližší specifikace si řekněme, že osmdesát lokomotiv těchto typů bylo dodáno indickému průmyslu (Velký Hektor), šestnáct lokomotiv albánským železnicím (8 velkých + 8 malých) a snad vůbec poslední dvě vyrobené šly hledat štěstí do průmyslu polského.
Autor: tovární snímek ČKD
Hektor je lokomotiva kapotového uspořádání s koncovou kabinou strojvedoucího. Primárním zdrojem výkonu je dieselový motor, přenos výkonu je elektrický. Spalovací motor je nízkootáčkový řadový šestiválec ČKD 6 S 310 DR, který už sám o sobě se stal také legendou. Potřebnou přeměnu mechanické energie na elektrickou zajišťuje trakční generátor. Každé ze čtyř hnacích dvojkolí je potom poháněno vlastním tlapovým stejnosměrným elektromotorem.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Když o Hektorech hovoříme jako o lokomotivách s kapotovým uspořádáním, tak si jen připomeňme, že motorové (i elektrické) lokomotivy mohou být skříňové nebo kapotové. Skříňové lokomotivy mají dvě kabiny/stanoviště strojvedoucího na svých koncích a mezi nimi průchozí strojovnu. Kapotová lokomotiva má jednu kabinu se dvěma stanovišti strojvedoucího (na přední a zadní straně kabiny), kapotované strojní partie (dvě, případně může být pouze jedna jako u Hektora) potom musí mít oproti kabině redukovaný příčný průřez, aby strojvedoucí viděl na cestu (opět to musíme brát obecně, protože jede-li konkrétně Hektor směrem, kde žádnou kapotovanou partii nemá, tento oční problém strojvedoucímu odpadá). Kapotované partie mohou být nižší nebo užší než kabina, případně nižší a užší než kabina.
A protože lokomotivy Hektor jsou kapotové právě s koncovou kabinou strojvedoucího, tak tím je hned na první pohled identifikujeme od několik řad podobných lokomotiv, které mají ovšem kratší kapotovanou partii i vzadu (například lokomotivy Kocour).
Autor: Harold, CC BY 3.0
Velký Hektor a Malý Hektor v Muzeu ČD v Lužné. Z fotografie je zřejmé, že se lokomotivě prodloužila přední partie.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotivy T435.0 byly dlouho vyráběné s tzv. pensylvánskými podvozky. Prozradí nám je prohnutá jha. Tyto podvozky byly zbytečně složité na výrobu a byly s nimi provozní problémy, kdy se na nich tvořily trhliny. Na fotografii je lokomotiva s pensylvánskými podvozky. Malého Hektora T435.003 (tj. třetí vyrobený kus) vlastní a provozuje sdružení Posázavský Pacifik.
Autor: Tom Danita, CC BY 2.0
Ke konci výroby už dostaly lokomotivy T435.0 v ČKD nově navržené podvozky kývačkové. Nové podvozky kývačkového provedení potom tvořily standardní součást lokomotiv z ČKD. Na fotografii je lokomotiva T435.0 s kývačkovými podvozky.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva 721 společnosti JUMA. Lokomotivy 721 (T458.1) se vyznačovaly spolehlivostí, čímž si získaly značnou oblibu.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
Nostalgický vlak s lokomotivami Hektor
Autor: Miroslav Klas
Malý Hektor Posázavského Pacifiku v plné kráse v krásné české krajině.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
Pracovní vlak společnosti GJW Praha na tzv. Pražském Semmeringu a vedený Velkým Hektorem
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
Lokomotiva T458.1, lokomotiva Velký Hektor v čele historického bezdězského rychlíku
Autor: Daniel Forst, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva 721 v barvách společnosti Regiojet se svými kamarády z dráhy, ať už aktivními, či pasivními.
Autor: ŠJů, CC BY-SA 3.0
Společnost Regiojet používá Velkého Hektora, tedy lokomotivu řady 721, zpravidla k postrkům a přetahům.
Autor: PetrS., CC BY-SA 3.0
Lokomotiva 721 společnosti Regiojet přetahuje elektrickou lokomotivu po neelektrifikované trati.
Autor: Aktron, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva 721 slovenských železnic ZSSK, foceno v Žilině
Autor: Rolf-Dresden, CC BY 3.0
A ještě jeden slovenský Velký Hektor, tentokrát ve Zvolenu
Autor: Alex Noble, public domain
Lokomotiva T458.1 společnosti KŽC Doprava
Autor: KŽC Doprava
Lokomotiva T435.0 provozovaná spolkem Posázavský Pacifik
Autor: Posázavský Pacifik
Lokomotiva T435.0 společnosti Railway Capital
Autor: Railway Capital
Lokomotiva T435.0 společnosti Railway Capital
Autor: Railway Capital
Lokomotiva T435.0 společnosti Railway Capital
Autor: Railway Capital
Lokomotiva T435.0 společnosti Railway Capital
Autor: Railway Capital
Lokomotiva Hektor jako model ve velikosti TT od podniku VEB Berliner TT-Bahnen, z katalogu 1969/70. Modrá lokomotiva ČSD má modelově napodobené pensylvánské podvozky, červená lokomotiva pro východní Německo má napodobené kývačkové podvozky. Lokomotivy nemají zábradlí na bočních ochozech.
Autor: obrázky z katalogu podniku VEB Berliner TT-Bahnen
Lokomotiva Hektor jako model ve velikosti TT od podniku VEB Berliner TT-Bahnen, z katalogu 1979/80. Lokomotivy už oproti těm z o deset let staršího katalogu mají zábradlí na bočních částech ochozu. Navíc přibyla i sovětská ČME3, byť podle čísla by měla být v delším provedení Velký Hektor.
Autor: obrázky z katalogu podniku VEB Berliner TT-Bahnen
Motorové lokomotivy T466.2201 a T435.0049 posunují ve stanici Teplá, 4. září 1982.
Autor: Petr Ovsenák
Manipulační vlak vedený Hektorem T435.0083 u Dubňan, červenec 1990
Autor: Leoš Tomančák
Křižování Os 26607 v čele s lokomotivou T435.0095 a Os 26606 vedeným motorovým vozem M152.0255 v Novém Oldřichově, 16. září. 1978
Autor: Petr Ovsenák
Os 26607 v čele s lokomotivou T435.0095 v Horní Libchavě, 16. září 1978
Autor: Petr Ovsenák
Souprava Posázavského motoráčku společnosti KŽC Doprava v čele s lokomotivou T 458.1532, zvanou Velký Hektor, čeká na výkon ve stanici Čerčany.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Osobní vlaky společnosti KŽC Doprava opouštějí stanici Bošice, 28. červen 2014.
Autor: KŽC Doprava
Velký Hektor v čele výletního vlaku čeká v Malé Morávce na cestu do Bruntálu
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
A na poslední fotografii ještě jednou Velký Hektor
Autor: Kevin Prince, CC BY-SA 2.0
