Na mezinárodní let číslo 370 z mezinárodního letiště Kuala Lumpur v Malajsii na pekingské mezinárodní letiště se krátce po půlnoci 8. března 2014 vydal letoun Boeing 777-200ER národní společnosti Malaysia Airlines. Do čínské metropole strojem cestovalo 227 pasažérů, které doprovázela dvanáctičlenná posádka.
Data o havárii Datum: 8. března 2014 |
Od ranveje letiště vzdáleného asi 45 kilometrů od hlavního města Malajsie se letoun odlepil 41 minut po půlnoci místního času. Na nejrušnější letiště v celé Asii musel necelých dvanáct let starý stroj překonat vzdálenost téměř 4 400 kilometrů, což mu mělo zabrat okolo pěti a půl hodiny.
Body přibližně ukazují trasu kterou letoun urazil. Odstartoval z letiště v Kuala Lumpuru (červený bod) a vydal se severovýchodním směrem k Pekingu. Po necelé hodině letu náhle změnil směr, zmizel z radarů (modrý bod) a vydal se směrem k ostrovu Penang (žlutý bod). U něj opět změnil směr a v místech posledního bodu zmizel i z vojenského radaru.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Po startu boeing zamířil severovýchodním směrem a po průletu nad Malajským poloostrovem se dostal nad Jihočínské moře.
28. března 2014 |
Křížem krážem jižní Asií
Téměř po čtyřiceti minutách od startu (01:30 místního času) se posádka rozloučila s malajsijským řízením letového provozu. Těsně před tím, než měl stroj letící ve výšce 11 000 metrů vlétnout do vzdušného prostoru Vietnamu, se však náhle odmlčel a zmizel i z radarů letové kontroly.
Přibližná trasa letu a vyznačenými okolními letišti. | foto: iDNES.cz
Polohu stroje však stále zachycoval vojenský radar, díky kterému se podařilo zjistit, že letoun jen pár minut po poslední komunikaci prudce změnil kurz k západu. Nad Jihočínským mořem se otočil téměř o 180 stupňů a zamířil zpět nad Malajský poloostrov.
Část vyplaveného opláštění motorových gondol. | foto: Twitter
Cestou k ostrovu Penang severně od Kuala Lumpuru letoun vystoupal do výšky téměř čtrnácti kilometrů – tedy o několik set metrů výše, než je dle společnosti boeing maximální stanovený dostup u tohoto typu.
Komunikace šest hodin po zmizení
U ostrova na západním pobřeží Malajsie stroj opět změnil kurz směrem k souostroví Nikobary a klesl až do letové hladiny tří a půl tisíce metrů. Necelou hodinu od první náhlé změny kurzu ve vzdálenosti okolo 370 kilometrů od malajské pevniny se dostalo i z dosahu malajského radaru.
HandshakesSignály z letounu satelitům potvrzují, že dané zařízení je v provozu. Jejich součástí jsou také data o velmi hrubé poloze. |
Ani tím však stopa stroje neskončila. Ten ještě šest hodin komunikoval se satelity prostřednictvím takzvaných „handshakes,“ které potvrdily, že stroj byl stále ve vzduchu. Díky nim se podařilo zjistit, že stroj mířil do jižní části Indického oceánu.
Dva týdny po zmizení stroje malajský premiér oznámil, že díky analýze dat ze satelitů se podařilo zjistit, že právě v odlehlé oblasti oceánu zhruba 1 800 kilometrů západně od Perthu v Austrálii letoun se nakonec zřítil. Všech 239 lidí na palubě bylo prohlášeno za mrtvé.
Letadlo v nekonečném oceánu
Pátrání po ztraceném letounu se rozběhlo téměř okamžitě po výpadku spojení. Do prací, jež zprvu organizovala Malajsie a následně Austrálie, se postupně zapojila také Čína a další země. Hledání se oficiálně zúčastnilo téměř 60 plavidel a 50 lodí z 26 zemí.
Letoun australské armády AP-3C Orion shazuje zásoby pro posádku lodi HMAS Toowoomb, která pátrá po troskách letu MH370 (11. dubna 2014)
Zprvu se soustředily na Jihočínské moře, kde se stroj nacházel v době, kdy zmizel z radarů řízení leteckého provozu, ale i na Malacký průliv na druhé straně Malajského poloostrova, kde jej naposledy zachytil vojenský radar.
Signál černých skříněkZáznamníky pátrání po strojích ztracených na moři usnadňují. Po kontaktu s vodou začnou automaticky vysílat ultrazvukový signál, detekovatelný sonarem. Baterie dokáže systém napájet nejméně třicet dní, moderní zařízení umí až trojnásobek. Část strojů je rovněž vybavená skříňkami, které se při nárazu uvolní a vyplavou na hladinu. |
Už během několika dní se však, právě na základě dat získaných ze satelitů, přesunuli. V kombinaci s předpokládaným doletem z nich bylo možné získat jen velmi hrubý odhad o dvou možných trajektoriích. Tu severní, jež vedla nad Čínu a Kazachstán, však experti rychle zavrhli a usoudili, že stroj se vydal jižní cestou nad Indický oceán.
Vyšetřovatelé na základě výpočtů vytyčili několik zón v oceánu, kde bylo nalezení vraku stroje nejpravděpodobnější. Pozůstatky šedesát metrů dlouhého stroje hledali v nezměrných vodních masách Indického oceánu tisíce kilometrů od jakékoli pevniny.
Nejdražší pátrání v historii letectví
Vzdálenost i náročné podmínky hledání komplikovaly – i z nejbližšího letiště se sem pátrací letadla dokázala dostat nejdříve za dvě hodiny ve vzduchu. Špatné počasí na místě pak pravidelně znemožňovalo přítomnost pátracích lodí.
Možné trasy lety dle předpokládané rychlosti. Žlutá linka naznačuje rychlost 833 km/h, červená rychlost 740 km/h. Modrý oblouk je „koridorem“ vytyčeným daty ze satelitů. | foto: Ministry of Transport Malaysia
Týmy během úvodního téměř tříletého pátrání prozkoumaly oblast o rozloze téměř 130 tisíc kilometrů čtverečních – což je více než 1,5násobek rozlohy České republiky. Prohledávání mořského dna však do ledna 2017, kdy pátrání skončilo, nepřineslo žádné výsledky.
Tak blízko ničemu... Let MH370 hledají na samém konci světa |
Za tu dobu se cenovka za hledání ztraceného letu MH-370 vyšplhala na 160 milionů dolarů (tedy zhruba čtyři miliardy korun). Dodnes je nejdražší pátrací akcí v historii letectví.
Po troskách pátralo také zhruba pětimetrové podmořské plavidlo Bluefin-21. Ponořit se dokáže až do hloubky 4 500 metrů. (14. dubna 2014).
Naděje na nalezení letounu i objasnění příčin tím však neskončily. O rok později v prohledávání mořského dna pokračovala americká firma Ocean Infinity, která mezi lednem a květnem 2018 prozkoumala přes 112 000 kilometrů čtverečních mořského dna, ani ta však nebyla úspěšná.
Moře vyplavilo křídla
Prvním hmatatelným důkazem o pádu stroje byla část křídla vyplavená na francouzském ostrově Réunion u Madagaskaru. Na pláži ostrova vzdáleném zhruba 4 000 kilometrů od předpokládaného místa dopadu jej místní objevili v červenci 2015.
Podmořské drony našly při pátrání po letu MH370 vraky lodí z 19. století |
Postupně se podařilo najít i další trosky – na sousedním ostrově Mauricius nebo ostrově Pemba u pobřeží Tanzánie. Moře však kusy letadla vyplavilo i na pobřeží Madagaskaru nebo na tisících kilometrech pobřeží jižního Mosambiku a Jihoafrické republiky.
Šedý bod vpravo nahoře označuje místo, kde letoun zmizel z vojenského radaru, ten druhý přibližné domnělé místo pádu. Barevné body označují místa nalezu trosek letounu – ostrovy Mauricius (oranžový), Réunion (červený) a Penga v Tanzánii (modrý) a pobřeží Madagaskaru (zelený) nebo pobřeží jižního Mosambiku a Jihoafrické republiky (černý).
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Celkem se podařilo nalézt přes třicet kusů stroje – většinou částí křídel nebo motorových gondol. Na pobřeží Madagaskaru však soukromý průzkumník kromě nich nalezl také množství vyplavených osobních věcí. Jejich původ ve zmizelém stroji však dodnes není potvrzený.
Nekontrolovaně padalo, tvrdí nová analýza zmizelého malajsijského letadla |
U většiny z nich se australským vyšetřovatelům podařilo potvrdit, že pocházejí ze zmizelého stroje, část se však nikdy identifikovat nepodařilo.
Ač se nepodařilo najít černé skříňky, které osud letadla zaznamenaly, nález trosek jejich pohled na nehodu ovlivnil. Podle stavu vyplavených částí usoudili, že stroj v momentě nárazu nekontrolovaně padal.
Úmyslné zmizení
Absence černých skříněk znemožnila objasnění příčin nehody, malajsijské Ministerstvo dopravy přesto v červenci 2018 vydalo oficiální závěrečnou zprávu. Spis čítající téměř pět set stran detailně rozebírá prvotní fáze letu, pátrání na otevřeném moři i jednotlivé nalezené trosky.
OdpovídačZařízení (Transpondér) na palubě letadla odpovídá na signály z pozemního sekundárního radaru. Jeho účelem je identifikovat jednotlivá letadla – posílá také informace o poloze, rychlosti či výšce stroje. |
Na řešení už je o něco více skoupý. S jistotou potvrzuje pouze fakt, že stroj od plánované trasy někdo odklonil úmyslně – ať už některý z pilotů nebo někdo jiný na palubě. Z radarů nad Jihočínským mořem totiž zmizel kvůli záměrnému vypnutí odpovídače.
Zachytit se ještě podařilo informaci o manuální změně cílových souřadnic v palubním počítači. Ze zprávy rovněž plyne, že neznámý data zadal už dvanáct minut před zmizením stroje.
Speciální vlečné plavidlo americké armády, schopné zachytit signál z černých skříněk.
Závěrečná zpráva, která jednu z největších leteckých záhad nepomohla objasnit, však nebyla poslední kapitolou ve snaze zjistit osud letu, jelikož malajsijská vláda už několikrát uvažovala o znovuotevření vyšetřování.
Neustaly ani snahy o nalezení stroje. Firma Ocean Infinity po několikaměsíční přestávce obnovila pátrání po zmizelém letounu den před koncem minulého roku. Akce měla trvat 55 dní a zaměřit se na dalších 15 000 kilometrů čtverečních. Výsledky však nejsou dosud známé.
Hromadná vražda i sestřelení
O zmizení letounu se rozšířilo množství nejrůznějších konspiračních verzí, k čemuž později přispěla i nepříliš poučná oficiální verze. Část z nich lze celkem jednoduše vyvrátit – například přistání v kazachstánské pustině nebo sestřelení severokorejskou raketou.
Letoun Boeing 777-200ERVýrobce: Boeing Commercial Airplanes  Boeing 777-200ER imatrikulace 9M-MRO zachycený při startu z pařížského letiště Charlese de Gaulla 26. prosince 2011, více než tři roky před zmizením. | foto: Wikimedia Dvoumotorové dálkové širokotrupé letouny začala společnost Boeing vyrábět v polovině 90. let. U leteckých společností měl model nahradit dosluhující konkurenční modely Lockheed L-1011 TriStar nebo McDonnell Douglas DC-10. Zároveň měl zaplnit mezeru mezi dnes již nevyráběnými stroji 767 a 747 v portfoliu Boeingu. Model přinesl několik prvenství – k jeho vývoji využili inženýři poprvé pouze počítače a rovněž vycházeli z poznatků leteckých společností i samotných cestujících. Zároveň jde o první letoun Boeingu používající „fly-by-wire,“ tedy řízení ovládacích ploch elektronikou namísto konvenční hydrauliky či lan. Verze s přídomkem ER, kterou Malaysia Airlines využívaly, se na první pohled nijak neliší od základní varianty 200 vyráběné od roku 1994. Obě mají stejné rozměry a například i motory, vyšší maximální vzletová hmotnost novější verze však umožnila zvýšit množství paliva i dolet. Plně naložené mohlo uletět přes 14 tisíc kilometrů (oproti necelým deseti tisícům). Právě první letoun 200ER, doručený malajsijským aerolinkám, se v roce 1997 postaral o překonání rekordu. Stroj s imatrikulací 9M-MRA během 21 hodin a 23 minut bez přerušení urazil vzdálenost 20 044 kilometrů z výrobního závodu Boeingu v americkém Seattlu do Kuala Lumpuru. O osm let později nový rekord se vzdáleností ještě o 1 557 kilometrů vyšší stanovila novější generace 777-200LR. Letadla, kvůli svému označení přezdívaná „triple seven,“ jsou největšími dopravními letadly poháněnými pouze dvojicí motorů. Těší se velké oblibě a postupně se staly nejprodávanějším širokotrupým letadlem. Vzhledem k počtu vyrobených kusů si vysloužila pověst bezpečných letadel. Dva nejvážnější incidenty tohoto typu potkaly dva stroje právě malajsijské aerolinky – jen čtyři měsíce po zmizení letu 370 následovalo sestřelení dalšího letounu raketou Buk ruské armády nad Donbasem na Ukrajině. Pád stroje na lince MH-17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě. Část nejstarších letounů první generace 777, označovaných jako Classics, už dosloužila. Stovky kusů však stále pravidelně brázdí oblohu. Dnes je ve výrobě druhá generace a Boeing plánuje zahájení sériové výroby třetí pod názvem 777X. Létat měla už od roku 2020, projekt se však zpožďuje. K prvním zákazníkům by se nové letouny mohly dostat nejdříve v příštím roce. Boeing 777 mimořádně na brněnském letišti Tuřany |
Mezi všemi však nejsilněji vyvstávají tři různé teorie. První z nich, která se objevila už krátce po události, spekuluje o vině kapitána letu Zaharie Ahmad Shaha, který měl letoun unést kvůli sebevraždě.
Pilot zmizelého letu MH370 nacvičil trasu nad oceán na počítači |
Teorii kromě úmyslného vypnutí odpovídače i komunikačních systémů podporují i data z kapitánova osobního počítače. Dle informace, která se na veřejnost dostala více než dva roky po události, na něm v simulátoru krátce před letem zkoušel trasu, jíž letadlo po změně kurzu absolvovalo.
Se svou troškou do mlýna nedávno přispěla i streamovací platforma Netflix. K devátému výročí zmizení letu MH-370 zveřejnila třídílnou dokumentární minisérii, která se právě těmto teoriím věnuje. |
Možností je i únos jiným členem posádky, některým z cestujících nebo i černým pasažérem. Tomu by nahrával i fakt, že na palubě byli minimálně dva cestující s ukradenými pasy.
Další teorie hovoří o možném únosu agenty ruské rozvědky, kteří by jím chtěli odvést pozornost od tehdy probíhají ruské anexe Krymu. Ta poslední viní americkou armádu, která měla letoun sestřelit nebo jinak ovládnout, aby zabránila převozu neznámého nákladu do Číny.
Poslední šance znát pravdu? V Indickém oceánu obnovili pátrání po letu MH370 |
Relativně nedávno se také objevila nová teorie, podle níž mělo být zmizení letounu pečlivě naplánované, aby stroj skončil v nezvykle hluboké části Indického oceánu. Ani tato domněnka australského vědce Vincenta Lynea z března 2025 však není dosud potvrzená. Přes všechny snahy tak osud letounu 239 zůstává záhadou.
