Kromě jiných zajímavých věcí najdeme v Drážďanech i dvě historické lanové dráhy, jednu pozemní a druhou visutou. Obě dráhy jsou situovány nedaleko sebe, v jedné městské čtvrti podezřelého jména Loschwitz.
Autor: Brück & Sohn, CC BY-SA 4.0
Drážďanskou pozemní lanovku (Standseilbahn Dresden), na pohlednici z roku 1992 je v pravém dolním poli, a stejně tak visutou lanovku (Schwebebahn Dresden), kterou vidíme v levém dolním rohu levého horního pole, dnes provozuje Drážďanská dopravní společnost (DVB / Dresdner Verkehrsbetriebe AG).
Autor: Erich Braun - Brück & Sohn, CC BY-SA 4.0
Drážďanská pozemní lanovka je v podstatě turistickou atrakcí, byť je standardní součástí tamní MHD.
Autor: DVB (Dresdner Verkehrsbetriebe AG)
Sejně tak můžeme jako turistickou atrakci klasifikovat drážďanskou visutou lanovku, i ta je standardní součástí MHD. Drážďanské lanovky se nachází na pravé straně Labe a překonávají vystupující labský svah, který je mezi dráhami lanovek rozeklán údolím pravostranného přítoku Labe, potoku Loschwitzbach. Údolní stanice lanovek jsou od sebe vzdáleny necelých 150 metrů, údolní stanice pozemní lanovky je na ulici Körnerplatz, visuté lanovky na navazující ulici Pillnitzer Landstrasse.
Autor: DVB (Dresdner Verkehrsbetriebe AG)
Než se vrátíme k lanovkám, tak pouze krátce upřesněme, že v kategorii městské autobusové dopravy má dnes Drážďanská dopravní společnost 27 linek o celkové délce 310 kilometrů.
Autor: DVB (Dresdner Verkehrsbetriebe AG)
DVB dnes také provozuje 12 tramvajových linek o celkové délce 213 kilometrů, a to na 134kilometrovém „kolejišti“. Jinak fotografie je zajímá tím, že zachycuje trojici tramvají Tatra T4D-MT (ale nebojte se, v Drážďanech jezdí i tramvaje moderní).
Autor: Marvin Molitor, CC BY-SA 3.0
Pod DVB patří i tři říční přívozy přes Labe, z toho jeden automobilový, který vidíme na fotografii, a dva osobní.
Autor: DVB (Dresdner Verkehrsbetriebe AG)
Drážďanská pozemní lanovka byla otevřena v roce 1895, od roku 1984 je památkově chráněná. Spojuje dolní partii městské části Loschwitz s výše položenou městskou částí Weisser Hirsch.
Autor: Druck & Verlag d. Kunstanst. f. Lithogr. & Steindruck, Moritz Zobel, Dresden - self scanned from own book, CC BY-SA 4.0
Na pozemní lanovce jezdí dva vozy vzájemné propojené lanem a systém je poháněn stacionárním motorem. Délka tažného lana je 610 metrů, průměr lana 38 mm. Zpočátku měl navíjecí stroj v horní stanici pohon parní, v roce 1909 došlo ke změně pohonu na elektrický.
Autor: Jörg Blobelt, CC BY-SA 4.0
Délka tratě pozemní lanovky je 547 metrů. Na údolní stanici hned navazuje 96 metrů dlouhý tunel Burgberg, pod vrcholovou stanicí je zase 54 metrů dlouhý tunel Prinzess-Louisa. V centrální partii trať vede po 102 metrů dlouhém mostě. Na mostě je dráha rozdvojena, aby se mohly proti sobě jedoucí vozy míjet. Převýšení tratě činí 95 metrů, maximální sklon je 29 procent, minimální sklon 9,5 procenta. Rozchod kolejí je 1 000 mm.
Autor: Steffen Müller, CC BY-SA 3.0
Údolní stanice pozemní lanovky a hned navazující vjezd do tunelu Burgberg. Lanovka jezdí od půl sedmé ráno do půl desáté večer (v době zimního jízdního řádu do půl deváté večer), a to každých 15 minut, ve všední dny ráno každých 10 minut.
Autor: Norbert Kaiser, CC BY-SA 3.0
Údolní stanice pozemní lanovky. Přepravní kapacita lanovky je 630 osob za hodinu v jednom směru. Doba jízdy 5 minut. Maximální rychlost se udává 5 m/s (18 km/h).
Autor: Steffen Müller, CC BY-SA 3.0
Historická budova horní (vrcholové) stanice pozemní lanovky
Autor: Rigorius, CC BY-SA 4.0
Horní stanice pozemní lanovky. Pokud by došlo k přetržení tažného lana, aktivují se ve vozech automatické bezpečnostní brzdy.
Autor: Torsten Maue, CC BY-SA 2.0
Řídící stanoviště pozemní lanovky je v horní stanici. Ve vozech jsou sice jednoduché řídící pulty, ale při běžném provozu se nevyužívají a lanovka se provozuje bez obsluhy ve vozech.
Autor: Michael Panse, CC BY-ND 2.0
Lanovka jezdí celoročně, mimo dvou přestávek (týdenních až třítýdenních) na údržbu a revizi. Termíny těchto přestávek bývají pro daný rok ve velkém předstihu uvedeny.
Autor: Jörg Blobelt, CC BY-SA 4.0
A zde již přecházíme k lanovce druhé. Drážďanská visutá lanovka se rozeběhla v roce 1901, je tedy pouze o šest let mladší než blízká lanovka pozemní. Zároveň je nejstarší visutou lanovkou na světě. Od roku 1975 spadá pod památkovou ochranu.
Autor: Christian Gebhardt, CC BY-SA 4.0
Drážďanská visutá lanovka na malém obrázku v pravém horním rohu zajímavé poštovní pohlednice. Ta musela být vydána nedlouho po znovusjednocení Německa, neboť hovoří o nových spolkových republikách, jejichž znaky také prezentuje. Hlavním motivem této pohlednice jsou ovšem Drážďany, což zajisté každý pozná i podle souboru na ní sedících fotografií.
Autor: Brück & Sohn, CC BY-SA 4.0
Stejná malá fotka drážďanské visuté lanovky jako na předchozím pohledu je na tomto pohledu v rohu levém horním. Podlouhlý prostřední obrázek, zobrazující most neoficiálně zvaný Modrý zázrak, je fotografován někde od vrcholové stanice visuté lanovky.
Autor: Brück & Sohn, CC BY-SA 4.0
Drážďanská visutá lanovka spojuje dolní Loschwitz a horní Oberloschwitz. Délka dráhy visuté lanovky je 274 metrů. Zdolává převýšení 84,2 metru, maximální sklon činí 39,9 procenta a průměrný sklon 32,18 procenta.
Autor: Kolossos, CC BY-SA 3.0
Budova údolní stanice drážďanské visuté lanovky. Lanovka jezdí denně od půl desáté dopoledne do osmé hodiny večerní (v době zimního jízdního řádu od desáté hodiny dopolední do šesté hodiny večerní), a to každých 15 minut.
Autor: SchiDD, CC BY-SA 4.0
Údolní stanice drážďanské visuté lanovky. Podobně jako drážďanská pozemní lanovka má i lanovka visutá v průběhu roku technologické přestávky.
Autor: Kora27, CC BY-SA 4.0
Sám provozovatel tuto visutou dráhu tituluje lanovkou, což odpovídá řešení jejího pohonu, kdy jsou kyvadlově jezdící kabiny spojeny tažným lanem a pohon je externí (motor s pohonným mechanismem je - jak jinak - v horní stanici. Stejně jako na lanovce pozemní se i zde začínalo s pohonem parním, který pak byl také v roce 1909 nahrazen pohonem elektrickým. Setkáme se však i s označením visutá jednokolejná železnice (visutý monorail) a při té příležitosti se potom upřesňuje, že je to jediná neadhezní visutá železnice na světě.
Autor: Masur, CC BY-SA 3.0
Jen kousek za údolní stanicí překračuje visutá lanovka ulici Veilchenweg.
Autor: SchiDD, CC BY-SA 4.0
Přepravní kapacita lanovky je 400 osob za hodinu v jednom směru. Doba jízdy 4,5 minuty. Rychlost jízdy 1,1 m/s (necelé 4 km/h).
Autor: Rigorius, CC BY-SA 4.0
Vrcholová stanice drážďanské visuté lanovky za tmy
Autor: VSchagow, CC BY-SA 4.0
Také ve vozech visuté lanovky najdeme jednoduchý řídící pult, který se v běžném provozu nepoužívá. Řídící stanoviště má visutá lanovka v údolní i ve vrcholové stanici.
Autor: Christian Gebhardt, CC BY-SA 4.0
Vrcholová stanice drážďanské visuté lanovky
Autor: Michael Panse, CC BY-ND 2.0
Vrcholová stanice drážďanské visuté lanovky. Stejně jako na lanovce pozemní se i zde začínalo s pohonem parním, který pak byl také v roce 1909 nahrazen pohonem elektrickým.
Autor: Steffen Müller, CC BY-SA 3.0
Pohled od vrcholové stanice drážďanské visuté lanovky na Drážďany
Autor: Kora27, CC BY-SA 4.0