Majáky symbolizují naději, bezpečí i hrozbu. Dnes jako před 2000 lety

Obdivuhodné architektonické skvosty opatřené nejlepšími dostupnými technologiemi - už přes dva tisíce let se majáky starají o to, aby lodě našly správný směr.

Maják - ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

V době všudypřítomné globální navigace GPS si možná jen těžko představíme časy, kdy se lidé orientovali podle hvězd, kompasu, ručně kreslených map a intuice. Obzvláště zrádné byly pro námořníky odjakživa útesy. Jinak horečně vyhlížená pevnina mohla v noci přinést zkázu celé lodi, nákladu i posádce. Už od samých začátků proto námořníci vyhlíželi, zda v hluboké noci neuvidí záblesk světla. Zářící oheň majáku, který označuje nebezpečnou pevninu nebo vytoužený přístav.

Historie majáků

Nejstarší dodnes stojící majáky pochází z dob Římanů, kteří v našich výletech do historie mají své místo takřka jisté. Stejně tak jisté je i to, že majáky budovaly i civilizace starší, nicméně jejich budovy se do dnešních dnů nezachovaly.

^{Herkulova věž, Římany postavený maják inspirovaný majákem v Alexandrii, stojí dodnes ve španělském městě A Coruña}

Slavný je především maják alexandrijský, jeden ze sedmi antických divů světa, byl postaven na ostrově Faros v letech 285 až 247 před Kristem. Jeho původní výška je odhadována až na 150 metrů, čímž se dlouho řadil mezi nejvyšší lidmi postavené stavby. Sloužil nejprve jako orientační bod, funkci světelného majáku získal až později, v prvním století před Kristem, v době nadvlády Říma. Alexandrijský maják zničilo až opakované zemětřesení ve 14. století. Jeho jméno (respektive jméno ostrova Pharos) je však dodnes etymologicky svázáno s majákem, například ve španělštině (faro) nebo francouzštině (phare).

Maják - Oratory Isle, England

Paprsek světla

Už v prvním století se funkce majáku vyvinula do podoby, kterou si zachoval s menšími evolučními změnami až do doby celkem nedávné. Zdroj světla tvořil oheň zapálený na vrcholku věže. K zaměření světla používali Římané tvarovaných zrcadel.

Postupem času byla technologie vylepšována. Obyčejný oheň byl nahrazen olejovými lampami, hotový převrat znamenala třeba Argandova lampa umožňující vyšší účinnost při spalování velrybího tuku. Později se přešlo na petrolejové lampy a pak pochopitelně vládu převzala elektřina: oblouková lampa, žárovka a nejnověji i LED.

Zajímavý byl také vývoj čoček a zrcadel, jejichž úkolem je směřovat světlo do horizontálních směru, v co nejužším a nejpřímějším paprsku (kuželu). Takový kužel je totiž vidět jak z boku (za dobré viditelnosti nebo při bližší vzdálenosti) a díky rotaci kužele i v pravidelných intervalech, kdy světlomet míří přímo na pozorovatele.

O rotaci světlometu se staral stroj podobný stroji hodinovému. Jeho natahování patřilo mezi povinnosti strážce majáku, stejně jako výměna paliva, každovečerní zažehnutí a celková údržba.

^{Pro snížení tření se někdy používala ložiska plovoucí ve rtuti.}

Ke směřování světla se v 19. století začal namísto parabolických zrcadel a čoček používat takzvané Fresnelovy čočky, nesoucí jméno svého vynálezce, Francouze Augustina-Jeana Fresnela. Jeho čočka zvýšila účinnost majáku z pětinové (při použití parabolických zrcadel) až k 85 procentům, což zvýšilo viditelnost paprsku o desítky kilomentrů. Nezanedbatelnou výhodou byla také výrazně nižší hmotnost při zachování, Fresnel totiž z klasické čočky "odštípal" části nepodílející se přímo na lomu světla.

 

Fresnel vynalezl svou převratnou čočku už v roce 1822, trvalo ale celých čtyřicet let, než novinku přijaly i majáky ve Spojených státech. Největšími čočkami (čočkami prvního řádu) byly vybavovány pobřežní majáky, menšími verzemi pak disponovaly majáky přístavní a výstražné. Ty mohou být vybaveny i barevnými filtry, a tak například vysílat do různých směrů světlo různé barvy.

Majáky v umění

Majáky nabízejí umělcům širokou symboliku. Ať už jde osamocenost strážce majáku, či o až archetypický symbol naděje, majáky mají své místo v kultuře jisté. Starají se o to ostatně i básně, písně a hororové filmy.

Maják je pro mnohé především architektonickým výtvorem. Podle některých doměnek se třeba Alexandrijský maják stal předlohou minaretů. Jisté je, že majáky jsou oblíbeným cílem amatérských i profesionálních fotografů. Při pohledu na snímky je zřejmé, proč...

Balada o námořníkovi

Jiří Wolker

Uprostřed moře mezi skalisky
nenávistné větry dují,
plouživé vlny se na útesech
v zelené zmije proměňují,
však z klubka hadů, kteří syčí,
železně se k nebi tyčí
maják.

V útrobí jeho ocelovém
jen pro jednoho místo je,
by jasným světlem reflektoru
zažehnával zlé příboje.
Buď mnoho hoře musí mít,
buď mnoho síly musí mítm
kdo dovede sám proti moři
zvedat štít.

K majáku jen jednou za rok
loď potraviny přiváží
a strážce jenom jednou v roce
se lidským slovem oblaží.
V hodince svojí smrtelné
sám sobě na věž vytáhne
černý prapor.

 

 

Novodobé majáky

Námořní doprava už dávno není jediný způsob, jak překonávat dlouhé vzdálenosti. Při navigaci na cestách vzduchem slouží pilotům mnoho přístrojů, a jedním z nich je právě obdoba světelných majáků. Jedná se o VOR (VHF Omni-directional Radio Range)- všesměrové majáky vysílající na vysoké frekvenci. Piloti mají na mapě zakreslené dané majáky. Ty vysílají dva signály (narozdíl od vývojově starších, ale stále používaných NDB). Jeden, konstantní, je vysílán do všech směrů. Ten druhý "rotuje", na základě obou signálů může přijímač v letadle vypočítat směl k vysílači a zobrazit pilotovi výsledek v úhlových stupních. Pilot může také zjistit vzdálenost od majáku, pokud se jedná o maják vybavený DME pro měření vzdálenosti.

Ale ani o světelné majáky nebudou jejich fandové připraveni, alespoň ne v dohledné době. Přestože technologie se mění a majáky jsou stále výkonnější a stále méně náročné na údržbu, dodnes existuje profese "strážce majáku". Dodnes tito lidé opatrují světlo, které pak směruje a chrání námořníky vyhlížející do dáli.

Odkazy

• Maják (Wikipedia.org, anglicky)
• Majáky (fan stránka, česky)
• Historie majáků (anglicky)
• Maják na ostrově Faros (anglicky)
• Centrála majáků (anglcky)