1 / 27
Shell, Agip a BP, tři jména motoristům milá, benzinky jak jarní růže květ, která by z těch tří milejší byla, nikdo nemůže rozumět. Ale nechme Erbena Erbenem a podívejme se na jednu maďarskou věc z oboru motorismu v době socialismu, která se československým turistům mířícím tehdy k Balatonu mohla jevit poněkud exoticky. (foto: čerpací stanice s logem Shell, Veszprém, rok 1973)
Autor: Fortepan / UVATERV
V galerii věnované zajímavým historickým snímkům maďarských čerpacích stanic z 60. až 80. let 20. století a označených logy Shell, Agip a BP si zopakujeme i fakta z historie socialistického Maďarska, respektive tehdejší Maďarské lidové republiky. Respektive drobnou porci těchto informací, které však právě se vstupem jmenovaných značek do Maďarska víceméně souvisí.
Autor: Fortepan / Fortepan / Album046
Maďarsko bylo v rámci tehdejšího východního bloku v mnoha ohledech poněkud zvláštní zemí. Od první poloviny 60. let se Kádárovo vedení snažilo postupně zlepšovat životní úroveň obyvatelstva a s tím souviselo i hledání cest, jak maďarské hospodářství více propojit s rozvinutým Západem. Soudruzi zkrátka nechtěli opět dostat obyvatelstvo země do stavu nouze a politického útlaku, což předtím v roce 1956 vyústilo v revoluci, kterou krvavě potlačily sovětské tanky.
Autor: Fortepan / UVATERV
Jinak toto období, kdy maďarští komunisté vařili i s liberálními ingrediencemi, a jehož začátek se klade do roku 1962, dostalo trefné označení gulášový socialismus. Zkrátka se snažili do toho socialismu zahrnout co nejvíc dobrých věcí jako do guláše. Samozřejmě trochu to fungovalo, ale už z principu to nemohlo fungovat věčně.
Autor: Fortepan / Bauer Sándor
Ale vraťme se k té bídě. Když se maďarští komunisté po druhé světové válce díky (z pohledu komunistů), respektive kvůli (z pohledu zbytku národa) Sovětskému svazu dostali k moci, zařídili mimo jiné to, že mít automobil pro vlastní potřebu bylo téměř „zločinem“. Počet automobilů v soukromém vlastnictví se uvádí jeden až dva tisíce, což je několikanásobně méně než tomu bylo před druhou světovou válkou (z roku 1938 je k dispozici poměrně přesný údaj téměř 19 tisíc registrovaných osobních automobilů, ale není známo, kolik z nich bylo ve státních službách, armádě a podobně). Neoddiskutovatelným faktem potom je, že komunistická moc donutila většinu majitelů osobních automobilů tyto odevzdat státu, z nichž dokonce část byla sešrotována, protože komunisti nevěděli, co s nimi.
Autor: Fortepan / UVATERV
Od roku 1957 bylo možné si vůz pro vlastní potřebu opět vesele pořídit, aniž by se soudruzi rozzlobili. To už se János Kádár pomalu začal snažit přinést lidu za železnou oponou trochu radosti. Ale nabídka rostla pomalu a také bylo potřeba mít na to nějaký forint. V roce 1957 tak bylo pro maloobchodní síť dovezeno prvních 200 wartburgů a 300 moskvičů. Z toho kvanta se nejednomu zatočila hlava. V každém případě jako přelomový je vyzdvihován rok 1960, kdy počet automobilů v soukromém vlastnictví překročil počet automobilů ve službách státu, státních podniků a podobně. Mohlo to být i o rok dříve, ale to je nepodstatný detail. (foto: benzinka s logem Agip při dálnici M7, u Siofoku na břehu Balatonu, rok 1971)
Autor: Fortepan / UVATERV
A jak rostl počet osobních automobilů, zjistilo se najednou, že něco chybí. Ano, byly to benzínky, slušné benzínky, benzínky s přidruženými obchody motoristického spotřebního zboží, s přidruženými servisy a myčkami. Stávající síť státního podniku Áfor nestačila, řada benzínových stanic byla zastaralá. Byl potřeba technologický rozvoj v tomto oboru, a to je právě důvod, proč se mohly v socialistickém Maďarsku postupně objevit značky britsko-nizozemského koncernu Shell, italské státní společnosti Agip a britského koncernu BP. (foto: benzinka s logem BP, Budaörs, rok 1972)
Autor: Fortepan / Urbán Tamás
V socialistickém Maďarsku fungovaly čerpací stanice západních značek na základě různých forem spolupráce mezi maďarskými a západními podniky, vždy však v rámci systému kontrolovaného maďarským státem. Zatímco čerpací stanice označené značkou Shell byly spojeny s maďarským podnikem zahraničního obchodu Interag, značky Agip a BP působily v rámci systému státního podniku ÁFOR, který měl na trhu čerpacích stanic dominantní postavení.
Autor: Fortepan / UVATERV
Maďarské benzínky Shell, Agip a BP vznikaly při hlavních tazích a v hlavních turistických oblastech. V celkovém počtu maďarských benzinek tvořily samozřejmě výraznou menšinu. První benzínka Shell byla v Maďarsku otevřena v roce 1966, první benzinka ÁFOR-Agip v roce 1970 a první benzinka ÁFOR-BP v roce 1972.
Autor: Fortepan / Magyar Rendőr
Například v roce 1981 bylo v Maďarsku 586 čerpacích stanic. Z nich 416 patřilo podniku ÁFOR, přičemž jen deset z nich provozoval ve spolupráci s firmou Agip a dalších deset s firmou BP. Pod značkou Shell bylo 33 čerpacích stanic. A 137 stanic spadalo pod autoservisy, zemědělská družstva, prodejce stavebních materiálů a podobně (zde se jednalo o malé provinční pumpy, mnohdy založené primárně pro vlastní potřeby).
Autor: Fortepan / UVATERV
Zde vidíme první maďarskou benzinku Shell v roce 1966. Vyrostla v Mesárošově ulici v Budapešti a nebyla to ledajaká benzinka, jednalo se o komplex i se servisním střediskem. Zpočátku sloužila pouze západní klientele a platilo se tam tvrdou měnou. Netrvalo dlouho a uvedené omezení padlo. Pozdější stanice Shell mohli využívat všichni motoristé už od začátku a stačily jim forinty.
Autor: Fortepan / UVATERV
Co se týče prodávaných paliv, tak i maďarské čerpací stanice Shell (u ostatních to platilo také) byly zásobovány z domácích zdrojů, z rafinerie Százhalombatta. Hezké je, že i kvůli těm několika svým stanicím Shell si Maďaři opatřili příslušným zbarvením i palivové cisterny. Ale řada dalších produktů, jako jsou třeba motorové oleje, byla dodávána ze Západu.
Autor: Fortepan / Kozák
Dvě embéčka východoněmeckých dovolenkářů a užovka domácího motoristy na benzince Shell na maďarské dálnici M1 v roce 1978
Autor: Fortepan / UVATERV
Benzinka Shell v zasněženém Maďarsku, vzadu se tyčí hotel Marina. Turistické centrum Balatonfüred na severním břehu Balatonu, rok 1970. V zimě evidentně moc turistů Balaton nevyhledává.
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Ne zcela všechny maďarské benzinky Shell stály při hlavních tazích nebo v turisticky exponovaných centrech. Zde vidíme jednu na sídlišti v okrajové části Budapešti.
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Čerpací stanice značky ÁFOR-Agip v socialistickém Maďarsku
Autor: Fortepan / UVATERV
Čerpací stanice značky ÁFOR-Agip v socialistickém Maďarsku
Autor: Fortepan / UVATERV
Zajímavý snímek čerpací stanice ÁFOR-BP z roku 1972, kdy tyto stanice v Maďarsku začaly fungovat. Vpravo vidíme valutový stojan pro západní motoristy, kde se ukazuje cena v dolarech (amerických). Ale platit se mohlo po přepočítání kurzem více měnami, nejčastěji to byly západoněmecké marky, neboť z kapitalistických zemí přijíždělo zdaleka nejvíc turistů ze Západního Německa.
Autor: Fortepan / Urbán Tamás
Prezentace ÁFOR-Agip na výstavě v Maďarsku
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Prezentace ÁFOR-Agip na výstavě v Maďarsku
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Székesfehérvár, 1976, čerpací stanice a autoservis na 60. km dálnice M7
Autor: Fortepan / UVATERV
Budapešť, 1977, čerpací stanice značky Shell
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Čerpací stanice značky Shell v socialistickém Maďarsku
Autor: Fortepan / Bojár Sándor
Dva wartburgy a stovku asi pozná každý, motocykl je Simson S50. Benzinka Shell v Maďarsku, rok 1978. Logo vlevo na střeše v podobě mostu patřil domácímu podniku Interag, pod který maďarský Shell patřil.
Autor: Fortepan / Kádas Tibor
Čerpací stanice značky Shell v socialistickém Maďarsku
Autor: Fortepan / Magyar Rendőr
Čerpací stanice ÁFOR-Agip v socialistickém Maďarsku, dálnice u Budaörs, rok 1975
Autor: Fortepan / UVATERV
Budapešť, logo Shell
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
