náhledy
Symbolem německého hospodářského zázraku, tedy hospodářského rozvoje Západního Německa po druhé světové válce, se stal lidový vůz Volkswagen Brouk. V oboru železniční dopravy můžeme na takový symbol pasovat dieselovou lokomotivu řady V 200.0. Podívejme se alespoň z rychlíku na tuto legendu Německých spolkových drah. (Foto: nostalgická jízda – vlak tažený lokomotivou řady V 200.0)
Autor: Niederkasseler, CC BY-SA 3.0
Když se 21. května 1953 vydal první prototyp západoněmecké dieselové lokomotivy řady V 200.0 na svou první delší zkušební jízdu z Mnichova do Ingolstadtu a zpět, měli všichni přihlížející v očích úžas jak Alenka v říši divů. Lokomotiva na první pohled upoutala svým silně nadčasovým tvarovým řešením do určité míry ctícím zásady aerodynamiky. (Foto: devátý vyrobený exemplář lokomotivy řady V 200.0)
Autor: Benedikt Dohmen, CC BY-SA 3.0
V době nástupu dieselových lokomotiv řady V 200.0 měla vládu nad železnicí stále ještě stará dobrá pára, byť její století již dávno pominulo.
Autor: Brooksbank, CC BY-SA 4.0
Dieselová lokomotiva V 200.0 s hydraulickým přenosem výkonu je vybavena dvojicí motorů o celkovém maximálním výkonu 2 200 koní, tzn. 2 x 1 100 koní (u prvních pěti kusů – označovaných za prototypy – to bylo 2 000 koní, resp. 2 x 1 000 koní). Rám lokomotivy stojí na dvojici dvounápravových podvozků, všechny čtyři nápravy jsou samozřejmě hnací. Každý motor pohání přes hydrodynamickou převodovku nápravy příslušného podvozku. Lokomotiva dokáže vyvinout maximální rychlost 140 km/h. (Foto: lokomotiva řady V 200 jako exponát Německého technického muzea v Berlíně)
Autor: Michael F. Mehnert, CC BY-SA 3.0
Konstruktéři při vývoji lokomotivy V 200.0 použili některá konstrukční řešení či přímo prvky z menší a lehčí lokomotivy V 80 (viz foto). Ta byla první německou dieselovou lokomotivou s hydraulickým přenosem výkonu, oproti V 200.0 měla samozřejmě pouze jeden motor, na první pohled se lišila i centrálním situováním stanovišť strojvedoucího namísto dvou vzdálených stanovišť na čelech skříně. Lokomotiva V 80 se však příliš nerozšířila, v letech 1951/52 vzniklo pouhých deset exemplářů, udala však směr ve vývoji dalších západoněmeckých motorových jednotek a lokomotiv.
Autor: MPW57, public domain
Hmotnost lokomotivy V 200.0 byla kolem 80 tun, což vychází 20 tun na nápravu. Slovo „kolem“ je použito záměrně – rozdíly vyplývaly z typů instalovaných motorů a převodovek. Motory značek Maybach a Mercedes a stejně tak převodovky Maybach a Voith byly vzájemně zaměnitelné. Lokomotivy V 200.0 se osvědčily u rychlých osobních vlaků – což byla jejich primární úloha – o hmotnostech až 600 tun. Později byly vytlačeny k tahání vlaků nákladních, kde tahaly o poznání větší zátěže. (Foto: nostalgická jízda, vlak tažený lokomotivou řady V 200.0)
Autor: Niederkasseler, CC BY-SA 3.0
Do roku 1959 bylo vyrobeno celkem 86 lokomotiv řady V 200.0, poslední exemplář nesl tedy označení V 200 086. Šestašedesát kusů včetně všech pěti prototypů vyrobila mnichovská firma Krauss-Maffei, prvních dvacet sériových firma Maschinenbau Kiel. V roce 1968 byla řada V 200.0 přeznačena na řadu 220.
Autor: Paul Smith, CC BY-NC-SA 2.0
V roce 1960 obdržela firma Krauss-Maffei objednávku od Německých spolkových drah na výkonnější lokomotivy přímo vycházející z řady V 200.0. Tak vznikla řada V 200.1. V letech 1962 až 1965 bylo objednateli dodáno celkem padesát těchto lokomotiv označených V 200 101 až V 200 150. Poháněly je výkonnější motory o celkovém výkonu 2 700 koní (tedy 2 x 1 350 koní).
Autor: InterCityImpress, CC BY-SA 2.0
V roce 1968 došlo k přeznačení řady V 200.1 na řadu 221. Například zobrazená lokomotiva 221 135-7 byla původně V 200 135.
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Vlak tažený lokomotivou řady 221 ve stanici Wicklesgreuth v Bavorsku někdy v 70. letech. Za chvíli vlak pokračoval v jízdě na Norimberk.
Autor: Karl Gritschke, public domain
Nostalgická jízda vlaku taženého lokomotivou řady 221 v době, kdy ji vlastnila legendární německá strojvedoucí a restaurátorka starých lokomotiv Barbara Pirch z Willichu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Západoněmecké lokomotivy řady V 200.0 a další z ní přímo vycházející se pro svůj charakteristický vzhled staly i pro naprosté laiky prakticky nezaměnitelnými s jinými typy lokomotiv.
Autor: AlfvanBeem, public domain
V osmdesátých letech začaly Německé spolkové dráhy vyřazovat lokomotivy řad 220 a 221 z provozu. Některé z nich, především silnější 221, byly odprodány do zahraniční. Zde však vidíme jednu 220, která putovala v roce 1984 do Itálie k regionální železniční společnosti Ferrovie Padane.
Autor: maurizio messa, CC BY-SA 2.0
Dvě desítky lokomotiv řady 221 byly prodány do Řecka. Tamní provozovatel si je označil svou řadou A410, tento konkrétní exemplář má pak evidenční číslo A426. Později tyto lokomotivy, řádně opražené jižním sluníčkem a tak trochu zanedbané, odkoupila zpět jedna soukromá německá společnost, některé s cílem opětovného zprovoznění a jiné na náhradní díly.
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Řada lokomotiv 221 putovala i k různým německým komerčním provozovatelům. Tento exemplář, který si ve své době užil i již dříve zmíněného Řecka, vidíme v barvách Eisenbahngesellschaft Potsdam mbH.
Autor: TeWeBs, CC BY-SA 4.0
Lokomotiva provozovaná firmou Bocholter Eisenbahngesellschaft mbH. Podle čísla na přídi identifikujeme, že je to stejný exemplář, který předtím vlastnila Barbara Pirch z Willichu.
Autor: Rob Dammers, CC BY 2.0
Schienen Güter Logistik GmbH používá dvě lokomotivy řady 221 jako V 270 (V 270.10 je původní 221.124).
Autor: Steffs88, CC BY-SA 4.0
Schienen Güter Logistik GmbH používá dvě lokomotivy řady 221 jako V 270 (V 270.10 je původní 221.124).
Autor: peters452002, CC BY-NC-SA 2.0
Lokomotiva řady V 200.0. Exemplář V 200 033 provozuje od roku 1984 muzejní železnice v Hammu a používá ji k nostalgickým jízdám. Muzejníci ji vrátili původní číslo. Předtím, od roku 1968, kdy došlo k přečíslování lokomotivních řad, ji Německé spolkové dráhy „znaly“ jako 220 033-5. Tato konkrétní lokomotiva po zpětném přeznačení a ve službách muzejní železnice v Hammu je v galerii celkem na třech fotografiích.
Autor: Niederkasseler, CC BY-SA 3.0
Legendární poválečná německá lokomotiva nemůže chybět ani ve zmenšeném měřítku pro modelová kolejiště. Zde v měřítku H0 (1:87) od firmy PIKO.
Autor: PIKO Spielwaren GmbH
Reklamní vyobrazení modelu lokomotivy řady V 200.0 v měřítku H0 (1:87) od firmy PIKO
Autor: PIKO Spielwaren GmbH
A ještě poslední obrázek lokomotivy řady V 200.0, ta se neokouká. Zde v ostrém provozu na modelovém kolejišti v měřítku H0.
Autor: AlfvanBeem, public domain