Zúžit 32 milionů potenciálně možných anorganických materiálů na pouhých 18 slibných kandidátů za méně než týden, to je výkon, který by za použití tradičních laboratorních metod mohl bez nadsázky trvat celá léta.
Spojení umělé inteligence s vysoce výkonným výpočtem bylo zcela zásadním nástrojem vědců, kteří se k funkčnímu prototypu nové baterie dostali za necelých devět měsíců.
Tento materiál objevený za pomoci umělé inteligence se v tuto chvíli jednoduše nazývá N2116. Jde o elektrolyt pevného skupenství, který vědci testovali a převedli do funkčního prototypu.
Má údajně potenciál být udržitelným řešením pro ukládání energie, protože baterie pevného skupenství jsou bezpečnější než tradiční tekuté nebo gelové lithium. V blízké budoucnosti má nabídnout rychlejší nabíjení a ještě vyšší energetickou hustotu s tisíci nabíjecích cyklů.
Podle zástupce výkonného ředitele Microsoftu Jasona Zandera je tato umělá inteligence „celá založena na vědeckých datech, databázích a vlastnostech“ a dodal, že data takto získaná, „jsou velmi důvěryhodná pro použití při vědeckých objevech.“
BBC dále cituje vědeckého pracovníka Karla Muellera z (PNNL), který uvedl, že poznatky umělé inteligence Microsoftu je nasměrovaly „do potenciálně plodného území“ mnohem rychleji než by jinak bylo za normálních pracovních podmínek myslitelné.
„Mohli jsme upravit, otestovat a vyladit chemické složení tohoto nového materiálu a rychle vyhodnotit jeho technickou životaschopnost pro fungující baterii,“ dodal.
Objev nicméně vzbudil i řadu pochybných reakcí. Například dr. Edward Brightman, profesor chemického inženýrství na University of Strathclyde, vyzval k jisté zdrženlivosti: „Mohlo by to vyvolat falešné výsledky nebo výsledky, které zpočátku vypadají dobře, a pak se ukáže, že jde buď o materiál, který je známý, nebo který nelze syntetizovat v laboratoři,“ řekl.
Jisté je, že objev, který by takto dramaticky dokázal snížit potřebu lithia při současné poptávce po bateriích, by znamenal zcela zásadní mezník ve vývoji nových baterií.
