1 / 31
Železniční trať Rybník - Lipno nad Vltavou nechali vystavět místní opat Bruno Pammer a továrník Arnošt Porák. Potřebovali ji k přepravě nákladů, kdy vyšebrodský klášter těžil dřevo ve svých lesích a továrník vyráběl papír. Později, při stavbě lipenské přehrady, se lokálka stala strategicky důležitou dopravní tepnou. Dnes slouží především turistům.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Místní železniční trati Rybník - Lipno nad Vltavou se také říká Lipenka, geneze přezdívky je patrná. Oficiální historický název ovšem zní Vyšebrodská elektrická místní dráha, respektive Hohenfurther Elektrische Lokalbahn. Postavena byla v roce 1911 a od samého počátku je elektrifikovaná. Je to samozřejmě trať jednokolejná.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Lipenka je druhou nejstarší elektrickou železnicí na území dnešní České republiky. Tou zcela první a nejstarší je trať Tábor - Bechyně, zvaná Bechyňka, které byla otevřena o osm let dříve, tedy v roce 1903.
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Trať vede z Rybníka do Lipna nad Vltavou. Rybník je od roku 1964 místní částí Dolního Dvořiště, ale v době stavby trati byl samostatnou obcí Certlov (Zartlesdorf), která se na Rybník přejmenovala v roce 1950. Rybník leží na trati z Českých Budějovic do Rakouska. Původní konečná Lipno nad Vltavou stála v místech později zatopených velkou vodní nádrží (tzn. Lipno I, po proudu Vltavy u Vyššího Brodu je ještě malá vyrovnávací nádrž Lipno II). Na této mapě vidíme současnou podobu tratě, její délka činí 22,2 kilometrů.
Autor: mapy.idnes.cz
A zde vidíme, jak vedl koncový úsek tratě původně (červená barva) a jak byl přebudován v souvislosti se vznikem vodního díla Lipno.
Autor: NIKM
Nádraží Rybník. Díváme se od kolejí železniční tratě č. 195 (Lipenka) přes koleje železniční tratě č. 196 (z Českých Budějovic do Rakouska; z tohoto pohledu jsou ČB vlevo).
Autor: Vojtasekd, CC BY 4.0
Osobní vlak Lipenky s lokomotivou řady 210 opouští nádraží Rybník. Díváme se přes koleje tratě z Českých Budějovic do Rakouska (směr na ČB je z tohoto pohledu doprava)
Autor: Aktron, CC BY-SA 4.0
Rybník, osobní vlak Lipenky s lokomotivou řady 210
Autor: ČD Nostalgie
Rybník, osobní vlak Lipenky s lokomotivou řady 210
Autor: ČD Nostalgie
Původní nádraží v Lipně stálo na pravém břehu Vltavy, a to v místě, které je dnes zatopeno. Hlavní nádražní budovu pozná asi každý, je to ta vlevo vpředu o půdorysu ve tvaru T. Nejtmavší budova stojící při koleji je sklad, nakládací rampa je patrná. Po „přestěhování“ po proudu dolů při stavbě přehrady bylo nové nádraží postaveno na levém břehu řeky.
Autor: Museum Fotoateliér Seidel
Nová železniční stanice Lipno nad Vltavou byla uvedena do provozu 1. července 1964.
Autor: loucovice-historie.cz
Nová železniční stanice Lipno nad Vltavou na fotografii z roku 2015
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Osobní souprava s lokomotivou řady 210 ve stanici Lipno nad Vltavou. Přehrada je za zády fotografa, za pravým okrajem fotografie si lze domyslet Vltavu.
Autor: MOs810, CC BY-SA 4.0
Doprava nákladu z Vyššího Brodu na nádraží do Rybníka (pro zjednodušení používáme dnešní česká jména), tedy k železniční trati mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem, nebyla ve století páry jednoduchá. Dokonce ani Vltava v tom úseku nebyla nejvhodnější pro plavení dřeva, které se těžilo ve vyšebrodských klášterních lesích. A výrobky z papírny v Loučovicích, které se musely do Rybníka dopravovat koňskými povozy, občas přišly při této cestě k úhoně. A tak se opat vyšebrodského kláštera Bruno Pammer (dřevo) a továrník Arnošt Porák (papír) dohodli, že jediným řešením je zřízení odbočné dráhy z Rybníka. Na snímku smíšený vlak vedený elektrickým vozem řady M201.0 s nákladem dřeva pod Čertovou stěnou.
Autor: loucovice-historie.cz
Nádraží Vyšší Brod - klášter se smíšeným vlakem, vedeným motorovým vozem řady M201.0. Vzadu vidíme rozlehlý Cisterciácký klášter i s integrovaným kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Autor: Museum Fotoateliér Seidel
Vyšší Brod je obec malebná, alespoň co se týče staré zástavby. Všimněte si též oblouku Vltavy a oblouku místní elektrické železnice.
Autor: Museum Fotoateliér Seidel
Na několika dalších fotografiích si ukážeme některé z trakčních vozidel Lipenky, od těch nejstarších až po současné.
Autor: MOs810, CC BY-SA 4.0
Prvními trakčními vozidly na Lipence byly tři (později přibyl ještě čtvrtý) dvounápravové elektrické vozy, které se potom od roku 1923 značily podle Kryšpína řadou M201.0, a jedna dvounápravová elektrická lokomotiva, opět od roku 1923 řady E200.0. Zde vidíme vůz M201.003, tj. třetí, který sloužil na Lipence ještě na konci 60. let.
Autor: loucovice-historie.cz
Smíšený vlak vedený elektrickým vozem řady M201.0 pod Čertovou stěnou
Autor: Museum Fotoateliér Seidel
Od roku 1951 byly na Lipenku zapůjčeny dvě elektrické lokomotivy řady E423.0 a jedna elektrická lokomotiva řady E424.0, které byly za první republiky vyrobeny pro elektrifikovaný pražský uzel (mezi Smíchovem, Strašnicemi, Libní a Vysočany). Na fotografii vidíme lokomotivu E423.002 na Lipence.
Autor: loucovice-historie.cz
Elektrická lokomotiva E 423.001 vyrobená v Adamovských strojírnách v roce 1928. Na Lipence sloužila od roku 1951 do roku 1973, kdy byla předána do Národního technického muzea. Dodnes je provozuschopná.
Autor: loucovice-historie.cz
Jen pro zajímavost - zde vidíme lokomotivu E423.001 právě ve vlastnictví Národního technického muzea. Fotografie by měla být někdy z první dekády 21. století.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 4.0
Elektrický vůz řady EM411.0 vznikl poválečnou rekonstrukcí původně německých motorových vozů VT137.
Autor: loucovice-historie.cz
Revolucí v oboru trakčních vozidel na Lipence byly nové elektrické lokomotivy řady E422.0, které se po přeznačení staly od roku 1988 řadou 100. Ale protože přišly až v roce 1957, nemohly být angažovány po celou dobu výstavby lipenské přehrady (vodní dílo Lipno se budovalo v letech 1952 až 1959), kdy byla Lipenka intenzivně využívána k dopravě nejen stavebního materiálu, ale například i technologií hydroelektrárny (v té době tak můžeme danou trať klasifikovat jako strategicky důležitou).
Autor: Škoda Plzeň / Škodaexport
Lokomotivy řady E422.0 vyrobila plzeňská Škodovka v počtu čtyř kusů. Později byly rozděleny v počtu dva a dva na Lipenku a na Bechyňku. Jejich přezdívka „Malá Bobina“, případně „Kapesní Bobina“ vycházela z uspořádání pojezdu Bo´Bo´ (“Bobinou“ bez přívlastku byla starší lokomotiva „dospělých“ rozměrů řady E499.0). Na fotografii je první vyrobený exemplář E422.001 s kolektivem vybraných stvořitelů z konstrukčního oddělení.
Autor: tovární snímek Škoda Plzeň
V letech 2003 až 2005 byla Lipenky přetransformována ze stejnosměrné napájecí soustavy 1,5 kV na střídavou soustavu 25 kV 50 Hz. S tím souvisel nástup lokomotiv řady 210 (do roku 1988 značené podle Kryšpína řadou S458.0), kterou vidíme na fotografii. Předtím tam jezdily pod stejnosměrným trakčním napájením 1,5 kV podobné lokomotivy řady 113, podle Kryšpína E426.0 (v Kryšpínově znační měly stejnosměrné elektrické lokomotivy předřazeno písmeno E, střídavé písmeno S). Z externího pohledu jsou si ovšem lokomotivy 210 a 113 podobné jako vejce vejci. A zatímco sto třináctek bylo vyrobeno pouze šest kusů (byly určeny pouze pro Lipenku a Bechyňku, jinde u nás už z principu ani jezdit nemohly), tak dvě stě desítek bylo v letech 1972 až 1973 vyrobeno 74 kusů.
Autor: MOs810, CC BY-SA 4.0
Zde vidíme lokomotivu řady 113 na trati Tábor - Bechyně, stejné lokomotivy jezdily i na Lipence, než na ní došlo ke změně trakční napájecí soustavy na střídavých 25 kV 50 Hz.
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Osobní vlak se střídavou elektrickou lokomotivou 210 na Lipence. Dvě stě desítky s osobními vlaky dojezdily na Lipence v pravidelném provozu na podzim 2024, kdy byly plně nahrazeny elektrickými jednotkami RegioPanter. Lokomotivy 210 tam však stále jezdí s vlaky nákladními.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Elektrická jednotka RegioPanter na Lipence
Autor: České dráhy
Montážní vůz trakčního vedení MVTV 2 ve stanici Rožmberk nad Vltavou. Vůz je určen pro kontrolu a údržbu trakčního vedení. Fotografie je z roku 2017, označení SŽDC prozrazuje jeho provozovatele, kterým byla Správa železniční dopravní cesty, která se od roku 2020 přejmenovala na Správu železnic (SŽCZ).
Autor: MOs810, CC BY-SA 4.0
Na Lipence můžeme vidět i lokomotivy, respektive vlaky společnosti ČD Cargo, která provozuje železniční nákladní dopravu.
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
