V české letecké terminologii se původně termín letadlo používal pouze pro letadla těžší vzduchu. V roce 1926 (možná už v roce 1925) byly pod letadla zahrnuty i další létající stroje člověkem vyrobené a v původním významu bylo slovo letadlo nahrazeno slovem letoun. (Obrázek z časopisu Letectví, rok 1926)
Autor: public domain
Ještě než pronikl do českého leteckého názvosloví termín letoun, používalo se stejné označení i pro dráhové cyklisty. V dráhové cyklistice byl letoun životný, v letectví logicky neživotný. Nejprve se však označení letoun objevilo v zoologii. A i v té zoologii v tom byl trochu hokej, správně jsou letouni jedním z řádu savců (a jedním z podřádů letounů jsou například netopýři). Ale i ve starých českých odborných textech se označení letoun objevuje i u létajících ryb (čeleď letounovití) a obecně u ptáků. (Obr. z časopisu Illustrovaný svět, rok 1903)
Autor: public domain
V době, kdy čeština znala slovo letoun pouze v životné formě, byl sporadicky letounem nazván i pilot. Zde vidíme francouzského letouna (pilota) Louise Gauberta u poškozeného aeroplanu (letounu). (Obrázek z časopisu Světozor, rok 1910)
Autor: public domain
Montáž letadla Hansa-Brandenburg v Holešovicích krátce po vzniku Československa
Autor: public domain
Branďák v barvách československého letectva
Autor: public domain
Nové československé letectvo používalo stíhačky SPAD dodané z Francie.
Autor: public domain
Československá vojenská továrna na letadla ve svém raném období. Z let pozdějších známe tento podnik jako Letov.
Autor: archiv Letov
První československé vojenské letadlo Šmolík s původními čs. výsostnými znaky (na nekvalitní fotografii splývá modré mezikruží s bílým středem).
Autor: archiv Letov
Výroba letounů Šmolík Š.1
Autor: Archiv VHÚ
Dopravní Šmolík Šm.a1 pro pilota a dva cestující byl vyroben v jednom exempláři. Stojícím mužem je konstruktér Alois Šmolík.
Autor: Sbírka Václava Šorela
Závodní rychlostní speciál Šmolík Š.8
Autor: public domain
Stíhačka Šmolík Š.20 (Letov Š.20)
Autor: sbírka VHÚ Praha
První československý letoun s celokovovou kostrou Letov Š.16 přišel v roce 1926.
Autor: public domain
Aero Ae.02 z roku 1920 bylo vyrobenou pouze v prototypu. Zde si můžeme všimnout, že tehdy se používalo i slovo „létadlo“ s dlouhým „é“. Ovšem paralelně a častěstěji se psalo s krátkým „e“, tedy letadlo.
Autor: public domain
Stíhačka Aero A.18
Autor: sbírka VHÚ
Replika stíhačky Aero A.18 jako exponát kbelského muzea, na trupu vidíme znak Leteckého pluku 2. Replika byla postavena v polovině 80. let v Leteckých opravnách Trenčín (pozn.: tato replika nelétá).
Autor: Alan Wilson, CC BY-SA 2.0
Aero A.18c byl speciál vyvinutý ze stíhačky A.18 pro rychlostní závody o Cenu prezidenta republiky. Závodní stroj měl zkrácené rozpětí křídel a na nich situovaný speciální povrchový chladič pro snížení aerodynamického odporu (stíhačka A.18 měla samozřejmě chladič klasický a situovaný po stranách motoru).
Autor: archiv VHÚ Praha
Průzkumné a pozorovací Aero A.11
Autor: public domain
Replika letounu Aero Ab.11 v Leteckém muzeu Kbely. Replika dostala barvy stroje z dálkového letu Viléma Stanovského v roce 1926, dokonce je osazena přeživším motorem přímo z onoho stroje (pozn.: tato replika nelétá).
Autor: Alan Wilson, CC BY-SA 2.0
První československé dvoumotorvé letadlo byl bombardér Aero A.24. Vznikl pouze jeden prototyp, protože stroj byl notně zastaralý už v době svého vzniku.
Autor: public domain
Pavel Beneš (vlevo), Miroslav Hajn a jejich rozestavěná Avia B.H.1, rok 1920
Autor: sbírka Václava Šorela
Avia B.H.1 na První mezinárodní letecké výstavě v Praze v říjnu 1920
Autor: public domain
Stíhací dolnoplošník Avia B.3
Autor: public domain
Závodní speciál Avia B.H.7B
Autor: public domain
Podnik Avia v roce 1923
Autor: sbírka Václava Šorela
Stíhačka Avia B.21
Autor: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě
V české letecké terminologii se původně termín letadlo používal pouze pro letadla těžší vzduchu. V roce 1926 (možná už v roce 1925) byly pod letadla zahrnuty i další létající stroje člověkem vyrobené a v původním významu bylo slovo letadlo nahrazeno slovem letoun. (Obrázek z časopisu Letectví, rok 1926)
Autor: public domain
Kurýrní a cvičný dolnoplošník Avia B.11 v dopravní hale Národního technického muzea
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Aero A.14, přezdívané Branďák, bylo prvním typem ve službách ČSA. Šlo o kopii vojenského víceúčelového letadla Hansa-Brandenburg C.I konstruktéra Ernsta Heinkela, které létalo již za světové války. Civilní verze Aera A.14 byla upravena pro dopravu jednoho, nebo dvou cestujících v otevřené kabině. Dne 29. 10. 1923 absolvovali pilot Karel Brabenec a redaktor Václav König s letounem imatrikulovaným L-BARC historicky první linkový let ČSA.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Aero A.14 imatrikulovaný L-BARC. Tento stroj vykonal první linkový let ČSA.
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Dopravní letadlo Aero A.10
Autor: sbírka VHÚ
Dopravní letadlo Letov Š.19
Autor: Archiv Českých aerolinií
Junkers F 13 ve službách ČSA
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Licenční de Havillandy dostaly podle výrobce označení Aero DH.50. Poháněny byly tuzemskými motory od firmy Walter. Zde se sluší poznamenat, že použití československých motorů nejen v licenčních strojích, ale i v těch dodávaných přímo ze zahraničí, bývalo častou podmínkou naší strany ve dvacátých a třicátých letech. A aby toho chválení nebylo málo, tak letadla Aero DH.50 měla lepší dílenské zpracování než originální britské stroje, jak se s uznáním vyjádřili i ostrovní odborníci.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Dopravní letadlo Aero A.23
Autor: public domain