Otázka Co se stane, když do letadla narazí pták?
Stručná odpověďPokud dojde ke srážce letadla s ptákem, je to pro opeřence téměř vždy fatální. Letadlo vyvázne většinou jen s poškozením potahu draku. Horší situace nastává, pokud se pták dostane do jednoho nebo více motorů. V takovém případě již může jít o život. Samostatnou kapitolou jsou potom srážky s jinými zvířaty. |
Otázka by měla znít spíš opačně, protože ptáci jsou na obloze doma a my jsme se jim tam se svými letadly „vetřeli“.
Výsledky srážky letadla s ptáky nebo jinými zvířaty závisí velmi významně na rychlosti střetu, dále na poměru vzájemných hmotností letadla a zvířete, případně na jejich celkovém počtu, na hustotě těla a také na celkové konstrukci letadla. Následky mohou být různé. Pro zvířata jsou však zpravidla fatální. V lepším případě okamžitě, v horším se zraněný pták nebo zvíře stane kořistí jiných predátorů. Letadlo může vyváznout s drobným poškozením, ale následkem může být i nouzové přistání nebo zřícení stroje.
Co všechno se může stát
Ke srážkám s ptáky začalo docházet od okamžiku, kdy se člověk začal pohybovat pomocí strojů vyšší rychlostí, než je přirozené. První to postihlo vlaky, pokračovalo to přes automobily a skončilo u letadel a kosmických lodí. Zatímco u prvních dvou vyjmenovaných dopravních prostředků končí srážka většinou jen hmotnými škodami, u druhých dvou mohou být následkem desítky mrtvých. Příčinami, následky a možnostmi prevence se proto zabývají bezpečnostní instituce i výzkumné a vědecké ústavy a hledají vhodná opatření.
K prvnímu letu člověka došlo 17. prosince 1903, když Orville Wright poprvé vzlétl na letounu Flyer. K první doložené srážce s vlhovcem červenokřídlým došlo 7. září 1905 při letu stejného pilota nad kukuřičným polem u města Dayton v Ohiu. Orville Wright tuto mimořádnou událost zaznamenal do svého pilotního deníku. V roce 1911 byl Eugene Gilbert, budoucí stíhací eso Velké války, během závodu Paříž–Madrid nad Pyrenejemi napaden orlicí, bránící své teritorium. Jeho Blériot IX neměl při maximální rychlosti 75 km/h šanci útočícímu dravci uniknout, takže pilot musel ptáka odehnat varovnými výstřely z pistole.
Nebezpečí pro letadla nepředstavují jen ptáci. Když se Louis Blériot 25. července 1909 chystal na přelet La Manche, vběhl mu při zahřívání motoru do vrtule pes. O necelé tři roky později, 3. dubna 1912, se stal první obětí srážky s ptáky americký pilot Calbraith Perry Rodgers, muž, který jako první přeletěl území Spojených států od pobřeží k pobřeží. Během předváděcího letu nad Long Beach v Kalifornii vlétl na svém letounu Wright Model B do hejna ptáků. Letoun havaroval do moře a pilot pod troskami stroje zahynul.
Nejtěžší ztráty v důsledku srážky s ptáky si vyžádala nehoda letounu Lockheed L-188 Electra společnosti Eastern Airlines let 375, který 4. října 1960 krátce po vzletu vlétl do hejna špačků. Mrtvolky ptáků poškodily všechny čtyři turbovrtulové motory a letoun se zřítil do bostonského přístavu. Ze 72 lidí na palubě přežilo jen deset.
Obdobné riziko představují i mračna hmyzu, například kobylek nebo sarančat. V roce 1968 se Convair 580 North Central Airlines let 261 ve vzduchu srazil se soukromou Cessnou 150, protože piloti Convairu prolétli mrakem hmyzu a přes skla „olepená“ rozpláclou havětí neměli šanci malý letoun zpozorovat. Nehoda si vyžádala tři životy na palubě Cessny a těžké zranění prvního pilota.
Největší ztrátou USAF (US Air Force) v důsledku srážky s ptáky bylo zřícení letounu včasné výstrahy E-3 Sentry 22. září 1995. Oba motory na levé straně během vzletu nasály bernešky velké a vysadily. Letoun se zřítil nedaleko od základny AFB Elmendorf. Zahynulo všech 24 lidí na palubě.
Došlo i na kosmické lodě. Raketoplán OV-103 Discovery se dne 26. července 2005 při startu na misi STS-114 srazil v úvodní fázi s velkým ptákem, pravděpodobně kondorem. Ke kolizi došlo po 2,5 sekundy, při malé rychlosti. Náraz naštěstí směřoval do přídavné nádrže a nedošlo k poškození raketoplánu. Ve vzduchu viselo memento, protože to byl první let po téměř dvou a půl letech od tragédie OV-102 Columbia.
Srážka s ptáky může poslat k zemi i vrtulník, jak dokládá například nehoda S-76 ze 4. ledna 2009. Do čelního skla vrtulníku narazila káně rudochvostá. Tělo ptáka s rozpětím přes jeden metr prošlo do kokpitu, náraz aktivoval hašení a přerušil dodávku paliva do obou motorů. Vrtulník se po ztrátě tahu zřítil a zahynulo osm lidí na palubě. Devátý byl těžce zraněn.