Letecká bitva nad Vietnamem: američtí stíhači nalákali migy do pasti

Šestnáct amerických stíhacích letounů F-4 Phantom si v roce 1967 počíhalo na nepřátelské migy v jedné z nejzajímavějších leteckých bitev Vietnamské války. Díky lsti plukovníka Robina Oldse poslali Američané k zemi sedm strojů během pouhých 13 minut.

Letci (1. díl) - Operace Bolo | foto: ČT

Je 2. ledna roku 1967. Plukovník Robin Olds, americký stíhací pilot a letecké eso, vede čtyřčlenný roj phantomů do akce nad Severním Vietnamem. V posledních měsících byla americká letadla častou obětí vietnamských migů sovětské výroby. Dnes ale nadešel den odplaty. Olds se svými piloty z osmé stíhací letky připravil na vietnamské stíhače promyšlenou past. Ale i když léčka vyjde, bude muset on i jeho svěřenci prokázat pilotní umění a pevné nervy v leteckých soubojích. Začíná operace Bolo.

Spolupráce s Českou televizí

Nový dokumentární seriál "Letečtí stíhači v boji"

Česká televize uvádí na obrazovky dokumentární cyklus Letečtí stíhači v boji, který nás coby diváky přenese doprostřed slavných leteckých bitev. Za pomocí počítačových simulací a efektní grafiky před námi ožijí létající stroje. Z úst jejich pilotů uslyšíme vzpomínky na každý detail dramatických střetů a díky přehledné vizualizaci konečně pochopíme některé méně známé nuance leteckých soubojů - spojení jako "stoupavou zatáčku s přetočením na vrcholu přes záda" tak najednou dostávají reálný význam...

Uvidíte v úterý 6.1. 2008 od 20:00 na ČT1.

Více na stránkách České televize

2. ledna 1967

V uplynulých měsících způsobili vietnamští piloti svými bleskovými přepady americkým bombardérům těžké ztráty. Častou obětí byly především stíhací bombardéry, např. F-105, které kvůli vysokému nákladu postrádaly potřebnou pohyblivost a pro komunistické stíhací piloty a raketometčíky představovaly snadné cíle. Robin Olds, zkušený stíhací pilot, který se proslavil již za druhé světové války (12 sestřelených letadel), však vymyslel léčku. V zásadě primitivní, jak se však ukáže velice účinnou.

"Hrozba migů se dala jednoduše odstranit zničením základen, ze kterých operovaly," vysvětluje Jeff Duford z Národního muzea USAF. "Ale v té době byly útoky na základny zakázané, protože smrt sovětských poradců by představovala riziko rozšíření konfliktu. Migy jsme směli ničit jen ve vzduchu." Letectvo tak mělo svázané ruce a americká letadla byla snadnou obětí pro protileteckou obranu - jen v červenci 1966 sestřelili Vietnamci 43 amerických letounů. Frustrovaní piloti odcházeli z armády do v té době vzkvétajícího komerčního sektoru. Robin Olds chtěl tomuto odlivu zabránit a zvednout mužům morálku pořádnou akcí: "Lidem, kteří cvičili piloty, šlo spíše o bezpečnost a vlastní zadky než o pořádný výcvik. A navíc o pořádném výcviku nic nevěděli. Mladí piloti se učili rozeznávat knoflíky v kokpitu, startovat, přistávat a maximálně shodili pár cvičných pum. Nikdo z nových stíhačů neprodělal výcvik v umění leteckého souboje." Podle pamětníků byl charizmatický Olds velmi oblíbený a cílevědomý. "Bylo to kouzlo jeho osobnosti, co vzkřísilo 8. letecké křídlo," vzpomíná Barrett Tillman.

  

Letadla v přestrojení

Oldsův plán spočíval v "převlečení" stíhaček F-4 Phantom za zranitelnější F-105 Thunderchief, pomalejší a méně obratné bombardéry, které byly oblíbeným cílem vietnamských MiG-21. Do otevřených soubojů se migy nepouštěly. Nebylo to snad kvůli nedostatku odvahy nebo výcviku - podle odhadů disponoval Severní Vietnam pouhými 16 stroji, a tak byl s jejich nasazováním opatrný.

Ve svém plánu proto Robin Olds musel myslet na každý detail. Phantomy během operace Bolo použijí stejné přibližovací kmitočty a volací znaky jako F-105. Také letovou výšku a rychlost přizpůsobí piloti normálnímu letu F-105 a napodobí tak snadnou kořist. Posledním důležitým detailem bylo nainstalování přístroje pro radioelektrický boj (QRC-160) - ten patřil do standardní výbavy bombardérů, nikoli stíhačů. I tento detail měl pozemní personál utvrdit v tom, že na radarech vidí bombardéry, na které mohou poštvat migy.

Druhého ledna opustily phantomy thajskou základnu a směřují v sedmi rojích po čtyřech strojích k severovietnamské Hanoji. Roje letí v pětiminutových odstupech, aby maximalizovaly dobu, po kterou budou nad cílovou oblastí operovat.

První mig zaútočil na Oldsův roj a vzápětí jej sestřelil Walter Radeker. Strmou bojovou otáčkou, přezdívanou Velké jojo, se migu dostal za ocas a sestřelil jej dříve, než mohl ublížit veliteli jeho roje. Z oblak se ale objevují další nepřátelské stíhače.

 

Piloti migů už poznali, že na obloze nejsou jejich cílem očekávané bombardéry... Jejich velitel žádal instrukce a zavládl mezi nimi zmatek. Vietnamští piloti byli vycvičeni k plnění rozkazů, nesměli využívat vlastní instinkt. Jenže pozemní personál také nevěděl, co se děje. Robin Olds a jeho piloti dostali, co chtěli.

Převaha phantomů ovšem nebyla jednoznačná. Byly konstruovány, aby útočily na bombardéry, ne ke vzdušným soubojům se stíhačkami. Chyběl jim například palubní kanon. Phantom zase unesl více střel vzduch-vzduch: Sparrow a Sidewinder. Mig měl sice 23mm kanon, ale pouze dvě infračerveně naváděné střely Atol.

 

Velitel Olds také zaútočil. Dvě vystřelené rakety Sparrow ale ztrácejí radarovou stopu a pronásledovaný mig míjejí. Olds jej nechává uniknout, protože si všimne jiného stroje, který letí proti němu. Aby se mu dostal na kobylku, použil klasický letecký manévr: stoupavou zatáčku s přetočením na vrcholu přes záda.

"Zvedl jsem se nahoru, převrátil stroj na záda a několik vteřin tam visel a díval se na něj. A když nadešel ten správný okamžik, přetočil jsem se doprava. Byl teď po mé levé ruce, takže jsem se širokým sestupným obloukem dostal přímo za něj," líčí Olds chvíle vysokého přetížení. Pak už se podle něho jednalo o snadný sestřel - střela Sidewinder na 1 400m vzdálenost nechybila.

Dále už se Olds na bitevním poli nemůže zdržovat. Jeho kolega Radeker má problémy s přívodem paliva a Olds jej doprovází domů. Nastupují ale další roje. Operace Bolo pokračuje a migy začínají bojovat naplno.

"Někteří z nich byli bojechtivější než jiní. Jedni se pokoušeli zmizet, ale druzí byli připraveni bojovat. A přesně takové jsme hledali, protože utkat se s migem byla poměrně vzácnost," vysvětluje Everett Raspberry, který letěl s druhým rojem. Ten zaznamenal jeden sestřel, jehož autorem byl právě Raspberry, a uvolnil scénu dalším rojům. Už teď je jasné, že Oldsův trik vyšel. Američané sestřelili během několika minut čtyři stíhačky, aniž ztratili jediný stroj.

Také třetí roj slavil úspěch, i když za poněkud dramatičtějších okolností. Další čtyři roje už na místo dorazily v době, kdy migy vyklidily oblohu.

Na letišti v Ubonu zatím pozemní personál netrpělivě čekal na návrat stíhaček. "Když se začaly otevírat kabiny a piloti zvedali jeden nebo dva prsty, označující sestřely, vypuklo ohromné nadšení," vzpomíná Barrett Tillman.

Během pouhých třinácti minut poslali Oldsovi piloti k zemi sedm migů (Vietnam přiznal ztrátu šesti). Jednalo se o téměř polovinu vietnamských stíhaček. Vietnamskou armádu to donutilo přepracovat nasazení leteckých sil.

"Na nějakou dobu to utlumilo aktivitu migů. Na docela dlouhou dobu," libuje si v dokumentu Olds. "Ale operace Bolo podle mého názoru hlavně povzbudila všechny naše stíhací piloty, protože jsme konečně mohli ukázat, co v nás je."

Robin Olds byl za sestavení a provedení operace Bolo vyznamenám svou třetí Stříbrnou hvězdou. Během svého nasazení ve Vietnamu sestřelil ještě další tři migy. S celkovým počtem šestnácti sestřelů – dvanácti během druhé světové války (+ jeden nepotvrzený) a čtyřmi ve Vietnamu – se stal trojnásobným leteckým esem a jedním z nejlepších stíhacích pilotů v dějinách letectva Spojených států. Osmé stíhací křídlo pak dosáhlo pod jeho vedením 38 leteckých vítězství.

Odkazy:

• Robin Olds a operace Bolo (anglicky)
• The Old Man and the MiGs (TIME, 1967, anglicky)
• Robin Olds (Wikipedia.org, anglicky)