Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Nejlepší stroje předválečných ČSA byly z Itálie. Jeden tragicky havaroval

aktualizováno 
Posledním typem zařazeným do flotily meziválečných ČSA byl italský letoun Savoia-Marchetti S.73, s nímž se pojí do té doby nejtragičtější letecká havárie provozovatele. Jinak se však jednalo o stroj spolehlivý, se kterým se naše aerolinky často chlubily. A mimo to na něm začaly létat i jejich první letušky.

Savoia-Marchetti S.73 v barvách ČSA | foto: gonzoaviation.com

Když 4. června roku 1934 poprvé vzlétl prototyp italského dopravního třímotorového dolnoplošníku Savoia-Marchetti S.73, nebyl to zatím důvod k nějakým bujarým oslavám a pochvalným výkřikům. Letoun do velké míry postrádal vytříbené tvary a navíc kabina cestujících měla nevhodně řešené prosklení ve formě průběžné (v té době to však žádná rarita nebyla, viz i u nás používané Fokkerovy hornoplošníky; a nakonec ani u toho předmětného italského výrobce to nebyla jediná aplikace). Uvádí se, že průběžné prosklení ještě více zhoršovalo už tak ne příliš dobrý akustický komfort v interiéru poznamenaný smíšenou konstrukcí trupu z ocelových trubek a z velké části potaženou plátnem.

A tak výrobce, když viděl potenciální zájem o letouny této kategorie, přišel s typem přepracovaným, kterému však ponechal původní typové označení S.73 (můžeme se setkat z hlediska historického i s méně přesným označením S.M.73 nebo SM-73). Změny se tedy týkaly tvarového řešení, smíšená konstrukce zůstala zachována. Také se zvětšila přepravní kapacita, zatímco u původního prototypu činila 14 pasažérů, u nového provedení to bylo 17 až 18 pasažérů. Osádka čítala až čtyři osoby. Letouny ČSA měly přepravní kapacitu 18 pasažérů a osádku ve složení pilot, druhý pilot/palubní mechanik, radiotelegrafista a letuška.

Prototyp Savoia-Marchetti S 73

Prototyp Savoia-Marchetti S.73

Savoia-Marchetti S.73 belgické společnosti SABENA

Savoia-Marchetti S.73 belgické společnosti SABENA

A jak po stránce konstrukční stroj vypadal? Trup měl kostru z ocelových trubek, jeho potah byl v kombinaci plátna, překližky a duralu. Samonosné a vodotěsné celodřevěné křídlo s překližkovým potahem dokázalo udržet letoun po relativně dlouhou dobu na hladině v případě nouzového přistání na moři. Pevný podvozek kryla aerodynamická kapotáž podtrhující elegantní tvarové řešení celého letounu, za pozornost pak stojí polozapuštěné ostruhové kolečko.

K pohonu sloužila trojice hvězdicových motorů opatřených prstencovými kryty NACA, konkrétní typy použitých motorů byly odvislé zpravidla od přání prvního uživatele daného letounu.

Na první pohled se italský S.73 jevil jako letoun moderní, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že již od roku 1934 vstupovaly do komerčních služeb Douglasy DC-2 s celokovovou konstrukcí a se zatahovacím podvozkem, a od roku 1936 z nich přímo vycházející, ale o poznání povedenější Douglasy DC-3.

Dopravní letoun Savoia-Marchetti S.73 na mezinárodní letecké výstavě v Milánu v...

Dopravní letoun Savoia-Marchetti S.73 na mezinárodní letecké výstavě v Milánu v roce 1935 | foto: Fondazione Fiera Milano

Mateřský podnik SIAI (Società Idrovolanti Alta Italia) vyrobil do roku 1938 celkem čtyři desítky letounů S.73, dalších sedm vzniklo mezitím v licenci u belgické společnosti SABCA (Société Anonyme Belge de Constructions Aéronautiques).

Právě belgická letecká společnost SABENA (Societé Anonyme Belge d’Exploitation de la Navigation Aérienne) se stala prvním uživatelem letadel Savoia-Marchetti S.73. V roce 1935 bylo z Itálie dodáno prvních pět sériových exemplářů, dalších sedm už pocházelo z domácí licenční výroby. Nejvíce letounů dle očekávání používala domácí společnost Ala Littoria a menší počet jich do své flotily zařadil další italský provozovatel Linee Italiane. Šest strojů pak Italové dodali do Československa, kde létaly u ČSA.

Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 opatřily letecké společnosti...

Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 opatřily letecké společnosti neutrálních sousedů Německa svá letadla nápadným zbarvením a jasným označením státní příslušnosti. Letouny na fotografii mají pravděpodobně oranžový nástřik na všech plochách, ale jsou známé i takto označené stroje v bílém provedení. Belgický stroj s imatrikulací OO-AGZ je Savoia-Marchetti S.73, vpředu vidíme dánský čtyřmotorový Focke Wulf FW-200A Condor a vzadu dva holandské Douglasy DC-3. | foto: Stadsarchief Amsterdam

Válečné osudy letounů Savoia-Marchetti S.73 jsou zajímavé. Několik belgických stihlo po 10. květnu 1940, kdy Německo zahájilo útok na západ, odletět do Velké Británie. Následně sloužily krátce v RAF, některé z nich Britové nasadili v severní Africe, kde padly do rukou vichistům, kteří je kvůli dobrým vztahům obratem darovali Italům, čímž se celý kruh uzavřel.

Větší počet S.73 však získalo italské letectvo z domácích zdrojů, tedy převzetím od obou výše uvedených italských leteckých společností. Italové nasadili hrstku z těchto strojů i během svého angažování na východní frontě.

ČSA a letouny Savoia-Marchetti S.73

Při vstupu do druhé poloviny 30. let začalo být zřejmě, že Československým státním aeroliniím chybí moderní letouny s větší přepravní kapacitou. Zájem bohatší části veřejnosti o leteckou dopravu rostl a u Prahy vyrůstalo nové a velké moderní civilní letiště.

Jedinými „velkokapacitními“ (v uvozovkách z dnešního pohledu) letouny ČSA byly tehdy dvě Avie F-IXD pro sedmnáct cestujících. Dále tato společnost zařadila v letech 1935 a 1936 do své flotily celkem čtyři moderní britské letouny Airspeed Envoy, tyto menší dvoumotoráky pro pouhých šest cestujících létaly především na lince tzv. Ruského expresu. Od začátku 30. let používala šest starých Avií F.VIIb/3m pro osm až dvanáct cestujících a zapomenout nesmíme ani na už k postupnému vyřazování určená jednomotorová Aera A.35 pro pět cestujících. Ze solitérů si zmínku plným právem zaslouží obojživelné Saro Cloud obhospodařující poslední úsek ( při letu v opačném směru logicky úsek první) tzv. Jadranského expresu.

Původně se pracovalo s myšlenkou, že si ČSA pořídí po vzoru Československé letecké společnosti americké celokovové douglasy. ČLS používala od roku 1936 typ DC-2 a od roku následujícího DC-3. Takový výběr by skýtal i výhody z pohledu pozemního technického zabezpečení, na kterém by obě společnosti mohly participovat.

Jenže potom se nepovedl nějaký - navíc ne zcela čistý - prodej leteckých motorů z Waltrovky do Itálie, kdy se dodavatel místo s penězi musel spokojit s platbou v naturáliích ve formě právě dopravních letadel Savoia-Marchetti S.73. A bylo rozhodnuto, stroje putovaly do flotily ČSA, které neměly s akcí nic společného. Můžeme nad tím kroutit hlavou, ale z dnešního pohledu máme alespoň bohatší leteckou historii a o jednu stránku delší encyklopedii Letadla československých pilotů.

Posledním typem, kterým ČSA modernizovaly svůj předválečný letový park, byly...

Savoia-Marchetti S.73 v barvách ČSA | foto: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club

ČSA zařadily do svých služeb celkem šest letounů Savoia-Marchetti S.73: v roce 1937 OK-BAB, -BAC a -BAD a v roce 1938 OK-BAE, -BAF a -BAG. Stroje měly líbivou krémovou barvu s modrým bleskem na bocích trupu, u jednoho (OK-BAD) se později barevné řešení trupu invertovalo – modrý trup se světlými blesky.

Poslední dodaný exemplář OK-BAG postihla nejtragičtější havárie prvorepublikových ČSA. Stroj při letu z Prahy do Štrasburku (dále měl pokračovat na Paříž) vrazil v mlze do zalesněného svahu v pohoří Schwarzwald (Černý les). Havárii nikdo ze sedmnácti lidí na palubě nepřežil. Kromě třinácti cestujících zahynul pilot a kapitán letounu Karel Brabenec (šéfpilot ČSA), druhý pilot/palubní mechanik Alois Krahulec, radiotelegrafista Bedřich Soukup (šéfradiotelegrafista ČSA) a letuška Marie Krenterová, která podlehla těžkým zraněním druhého dne po havárii v nemocnici.

Letouny S.73 se ve službách ČSA vyznačovaly spolehlivým (za zmíněnou havárii letoun nemohl) provozem a umožnily také otevření nových zahraničních linek.

Upomínková pohlednice na zahajovací let linky Brusel - Praha

Upomínková pohlednice na zahajovací let linky Brusel - Praha

Stejného dne, kdy byl zahájen provoz na letišti Ruzyně, tedy 5. dubna 1937 byla v kooperaci s belgickou společností SABENA otevřena linka mezi Prahou a Bruselem. I Belgičané na ní létaly se stroji S.73, ČSA tento typ však mohla nasadit do akce až o řadu týdnů později, protože první dostala až koncem května.

Druhá nová zahraniční linka otevřená v roce 1937 vedla do Itálie po trase: Praha – Bratislava – Klagenfurt – Terst – Benátky. Roku následujícího se protáhla ještě do Říma. Partnerem zde byla společnost Ala Littoria, i ta nasadila stejný typ letadla. Takže nakonec ten pozemní servis na těchto nových linkách byl po technické stránce zcela bez problémů.

A v roce 1938 přibyly ještě další dvě zahraniční linky ČSA, jedna přes Štrasburk do Paříže ve spolupráci s Air France a druhá do Budapešti ve spolupráci s maďarskou společností MALERT (Magyar Légiforgalmi R.T.). 

Jenže potom přišel Mnichov a za necelý půlrok už to vzali Němci komplet. Noví mocipáni mimo jiné zařízli i naši leteckou dopravu, společnost ČSA byla zrušena a navlas identicky samozřejmě dopadla i soukromá ČLS. Do té doby nalétaly stroje Savoia-Marchetti S.73 našich státních aerolinií celkem 5 371 hodin, což obnášelo 1 233 302 kilometrů, přičemž konec jejich životnosti byl ještě v nedohlednu.

Žena, stojící vlevo, je první letuška ČSA Marie „Mája“ Stará, vpravo stojí...

Žena vlevo je první letuška ČSA Marie „Mája“ Stará, vpravo stojí letuška Marie Müllerová a mezi nimi je pracovnice kanceláře ČSA Hana Fuchsová. | foto: Archiv Českých aerolinií

Za nejvýznamnější milník, který přišel prostřednictvím letounů Savoia-Marchetti S.73 v československých službách, můžeme označit zahájení služby letušek na palubách letadel ČSA. A přímo tou první z prvních se stala dvaadvacetiletá Marie Stará, které říkali Mája. O tom, že letušky si kolikrát užijí i adrenalin, se mohla sama také přesvědčit. Jednou, při letu z Benátek, vysadily letadlu všechny tři motory.

Letadlo klouzavým letem ztrácelo výšku a piloti se rozhodli nouzově přistát na pláži nedaleko letiště, z něhož před chvílí startovali. Jedna německá cestující zpanikařila a snažila se protlačit do kokpitu. Kromě neodborných zásahů do řízení navíc hrozilo, že svým nezodpovědným jednáním strhne další pasažéry k pohybu vpřed, čímž by se letadlo stalo „těžké na čumák“.

Mája však rozhodným zásahem ženu zpacifikovala a všichni ostatní cestující zůstali způsobně sedět. Po vyšetření události ředitel benátského letiště udělil Máje vyznamenání (z pozdějšího pohledu má tato předmnichovská příhoda poněkud neuvěřitelný nádech: Ital vyznamenal Češku v podstatě za zpacifikování Němky).

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

I Jižní Korea měla své Techtle Mechtle, poradila si jinak než Česko

Jak vypadá vyšetřování velkého ohniska kolem nočního klubu v zemi, kde „chytrá karanténa“ opravdu funguje. Jižní Korea...

Svět je čím dál zelenější. Česko v současnosti míří opačným směrem

Na planetě Zemi v posledních desetiletích přibývá zeleně. Neplatí to však pro všechny státy. Česko bohužel představuje...

Dusičnan amonný zabíjel mnohokrát. Ovšem mnohem více životů zachránil

Výbuch v Bejrútu nebyl ani zdaleka jediným případem, kdy dusičnan amonný způsobil katastrofu. Některé z nich byly...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Televizory LG se mohou přehřívat, zkontrolujte, zda to není ten váš

U některých televizorů společnosti LG hrozí přetížení napájecího modulu, které může vést k jeho silnému přehřívání,...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Delší než z Prahy do Košic. Nový rekordní blesk nemusel být výjimečný

Extrémní přírodní jevy vždy přitahovaly pozornost, už jen proto, že se odehrávají mimo naši kontrolu a navíc ve...

Záchrana při blackoutu. Náhradní zdroje umí nastartovat sebe i elektrárny

Advertorial Takzvaný blackout, tedy rozsáhlý výpadek dodávky elektrické energie, je dlouhodobým strašákem moderních energetických...

Co musí zvládnout vlaky, než se dostanou do provozu. Crashtesty nečekejte

Množící se nehody na železnici mohou vyvolat otázku, jak jsou kolejová vozidla bezpečná a jak se jejich bezpečnost...

Při dezinfekci prostor opatrně, můžete napáchat více škody než užitku

Arzenál pro boj s viry, bakteriemi, plísněmi a různými patogeny je poměrně pestrý. Každý přístup má své výhody a...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...