Číslo účtu. E-mailová adresa. Odkaz na článek. Složité cizojazyčné jméno. Přece to nebudu přepisovat a riskovat, že při tom udělám zbytečnou chybu. Stačí to zkopírovat a potom vložit.
Nástroje pro práci se schránkou (clipboard) jsou univerzálně dostupné prakticky ve všech programech, operačních systémech a platformách. A vděčíme za to do značné míry právě jednomu kalifornskému programátorovi.
Uživatelská přívětivost, která nám dnes přijde samozřejmá
Larry Tesler vychodil střední školu s vědeckým zaměřením v New Yorku a pokračoval studiem informatiky na slavné kalifornské Stanford University. Tam se poprvé setkal s programováním. V šedesátých letech byl v oblasti budoucího Silicon Valley jeden z mála „programátorů na volné noze“, v telefonním seznamu neměl o drobné zakázky nouzi. Přednášel také na nově založené „bezplatné univerzitě“ o monopolu IBM nebo o prokrastinaci.
Výzkumné centrum Xerox PARC ve slunném Palo Altu v Kalifornii
Zatímco čekal, až se pro něj najde místo v prestižní laboratori Xerox Palo Alto Research Center (Xerox PARC), vymyslel jeden z prvních značkovacích jazyků – Pub, předchůdce dnešního HTML. Tato zkušenost se mu hodila, když v roce 1973 konečně přijal místo ve výzkumné laboratoři Xerox PARC.
Už v sedmdesátých letech, kdy byl počítač nástrojem pro hrstku vyvolených expertů, přemýšlel Tesler, jak zvýšit pochopitelnost a použitelnost počítačových programů. Ve slavné laboratoři Xerox PARC – kde se silně inspiroval i Steve Jobs při vývoji počítačů Apple – pracoval Tesler na textovém procesoru Gypsy.
Ukázka kopírování a vkládání v programu Gypsy (1975)
Byl to z dnešního pohledu velmi základní nástroj pro práci s formátovaným textem. Přestože Tesler za svou kariéru zažil mnoho věcí, právě jeho nápad zjednodušit manipulaci s textem se používá i po 45 letech.
Jednoduchý koncept spočíval ve dvou příkazech: CUT a PASTE:
- CUT – označený text se vystřihne a přemístí se do spodní části obrazovky, tzv. koše, kde je k dispozici, ale už není součástí dokumentu
- PASTE – na označené místo v dokumentu se vloží text z koše
„Později Apple nazval ten koš schránkou (clipboard), což se ujalo,“ vysvětluje Tesler na videu z roku 2017. Ale myšlenka zůstala stejná.
Slova „vystřihnout“ (CUT) a „přilepit“ (PASTE) byla podle Teslera stejně důležitá jako to, co příkaz dělal. Záleželo mu totiž na srozumitelnosti. Lingvistická volba přitom pramenila z jeho zkušenosti při práci s papírem: „Když jsem koncem šedesátých let vystřihoval nůžkami věci z katalogu a lepil je na papír pomocí lepidla. A snil jsem přitom o interaktivním programu, který by mi to usnadnil.“
Svůj sen si splnil právě při vývoji textového procesoru Gypsy. Kromě kopírování a vkládání představil program i několik dalších inovativních konceptů, které používáme dodnes: zrušení výběru textu kliknutím mimo text, vyhledávání v textu i pomocí textu vloženého ze schránky (koše), vybrání slova dvojklikem kurzoru myši.
Počítač by měl být srozumitelný pro každého
V sedmdesátých letech se ještě o počítačích nepřemýšlelo nutně jako o nástroji pro každého. V laboratořích Xerox PARC se ale rozmáhala myšlenka, že by měl být počítač použitelný pro kohokoli, nejenom pro vytrénované specialisty. Přispěl k tomu například legendární Douglas Engelbart, vynálezce počítačové myši, který věřil, že počítače se stanou „rozšířením lidských smyslů“ a umožní tak lidem lepší komunikaci a porozumění na dálku.
Uživatelská přívětivostZa termín „user-friendly“ do značné míry vděčíme právě Larrymu Teslerovi. Když mu v roce 1974 jeden obchodník v rámci předváděcí akce řekl, že na něj program působí „nepřívětivě“, Teslera ten termín fascinoval. Od té doby prosazoval termín „přívětivý“ (friendly) a používal jej ve všech svých analýzách k posouzení vztahu k uživateli. S tím souvisí i další Teslerův termín, „What you see is what you get“ (co vidíš, to dostaneš), který popisuje, jak počítač pracuje s formátovaným textem. Dnes je znám pod zkratkou WYSIWYG. |
Také Tesler zastával názor, že počítače by měly být použitelné pro každého. Jeho hlavní myšlenkou (podle které později pojmenoval i svůj web) bylo odstranění různých „režimů“ (módů) z počítačových aplikací. Tehdy totiž bylo běžné, že počítač fungoval v různých režimech. Pokud jste chtěli otevřít soubor, museli jste se přepnout do režimu čtení/zápis. Pokud jste chtěli vyhledávat, museli jste se přepnout do režimu textové operace atd. To ale zvyšovalo nároky na uživatele a znamenalo to, že ne každá operace, kterou software umí, je kdykoli po ruce. „Lidé se často ptali, jak se dostanu z tohoto režimu,“ popsal Tesler. Navíc přepínání režimů zdržovalo a znemožňovalo pokročilou práci.
První počítačová myš Douglese Engelbarta
Teslerova intuice nebyla vždy správná. Byl třeba dlouho odpůrcem počítačové myši. Když viděl, jak těžké je pomocí tehdy neohrabané myši vybrat text, nechápal, proč by někdo k výběru raději nepoužil klávesové zkratky. „Na to (vybírání myší) jsem nevěřil,“ vzpomínal Tesler pro magazín IEEE. „Říkal jsem si, že klávesnice je k tomu mnohem lepší.“ Tesler tedy zorganizoval uživatelský test – to je dnes celkem běžná součást vývoje, tehdy to ale byla div ne kacířská myšlenka – a naučil lidi z ulice používat klávesnici k výběru textu.
„Hodinu pracovali jen s klávesnicí. Já jsem jim pak dal myš,“ popisuje Tesler. Jeho plán byl, že nadřízeným ukáže, jak lidé myš odmítají coby nepotřebnou. „Jenže se to obrátilo proti mě. Lidé sice napřed řekli, že myš nepotřebují, ale pak si ji zkusili a po dvou minutách už na šipky ani nesáhli.“
Jako správný výzkumník se Tesler smířil s tím, že výsledek experimentu dopadl jinak, než čekal. Namísto toho, aby myš zavrhl, tedy začal pracovat na její implementaci a vylepšeních. I díky němu dnes můžeme text vybrat, přesunout a zkopírovat myší.
Teslerova kariéra samozřejmě neskončila v roce 1975. Pracoval pro Apple na počítači Lisa (prosadil zde ovládání jedním klikem myši) nebo na přenosných Newtonech („Tam jsem udělal neuvěřitelné množství chyb,“ řekl později). Podílel se na vývoji programovacího jazyka PASCAL. Do roku 2005 působil jako viceprezident firmy Amazon, kde měl na starost uživatelskou stránku a podílel se na řadě patentů. Bavilo ho „jít večer domů a vědět, že desítky milionů lidí používají, co právě dnes vytvořil“.
Poslední roky pracoval jako nezávislý konzultant právě v oblasti uživatelské použitelnosti. A vždy byl advokátem chytrých řešení, která berou v potaz běžné uživatele. „Nikdy nebyla tak skvělá příležitost vymyslet nové inovace v oblasti interakce uživatelů s počítačem,“ řekl Tesler v roce 2005. „To, co vyvíjíme dnes, může mít stejně revoluční dopady, jako to, co jsme vyvíjeli tehdy před lety. Ale dnes jsou výzvy větší a vše se okamžitě dotkne velkého množství lidí.“
Až dnes budete něco kopírovat a vkládat, věnujte Larrymu Teslerovi tichou vzpomínku. Až dnes budete něco kopírovat a vkládat, věnujte Larrymu Teslerovi tichou vzpomínku. Až dnes budete něco kopírovat a vkládat, věnujte Larrymu Teslerovi tichou vzpomínku.
