Diskuze se rozděluje do dvou táborů: zda bojovat a omezovat šíření a zda nechat volný průběh. Je to podle mě špatně. Správná debata, kterou potřebujeme je, kolik a jak tvrdých opatření je rozumných. U nás je prokázaných nákaz pár set denně. I kdyby byly správné odhady, které říkají, že nemocných může být ve skutečnosti 10x tolik, tak z aktuálních 3.000 prokázaných u nás to bude cca 30.000 v populaci. No a pokud budou dusit takhle ekonomiku, tak za jak dlouho projde virus potřebnou cca polovinou populace? Za rok? A co když je skutečný počet případů jen trojnásobek odhalených případů? Tak budeme promořovat populaci 3 roky? To jako celou dobu budou zavřené hranice? Přece musí počet nakažených cílit někam pod hranici kapacity nemocnic, aby to proběhlo co nejrychleji, ale pořád bezpečně. Takže ať se chodí do práce, tam, kde je to možné, ať se dodržují rozestupy, nepodávají se ruce, dezinfikuje a testu je se jako o život, navyšují se kapacity ventilátorů a mimotělních oběhů, ať získají licenci na výrobu remdesviru a jiných, ale ať proboha nedusí ekonomiku (potažmo lidi) k smrti. Jsem si jistý, že i zde platí Paretův princip, tzn. že 20% opatření bude mít 80% účinku. Ať se tedy vyberou ta nejúčinnější opatření s pokud možno nejnižšími dopady a jede se.
